Dostálová: Máme historickou šanci začít stavět - Euro.cz

Zprávy

Přihlášení

Dostálová: Máme historickou šanci začít stavět

red,
Dostálová: Máme historickou šanci začít stavět
Zdroj: čtk

Ani prohlubující se deficit státního rozpočtu by neměl stát přimět k ukládání prostředků „pod matraci“, říká ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. Investice do veřejných staveb podle ní musí pokračovat, stát má prý historickou šanci začít stavět. I proto pokračují práce na novém stavebním zákoně, jehož nynější znění zbytečně prodlužuje povolovací lhůty a státu se tak nedaří povolovat už ani klíčové veřejné stavby. Původní harmonogram schvalování nového předpisu tak není podle Dostálové nijak ohrožen.

Jak zasáhla do přípravy stavebního zákona koronavirová krize?
Zákon rozhodně neposlala na druhou kolej, zůstává prioritou ministerstva i vlády. Vzhledem k tomu, že do finále vypořádání připomínek zasáhl nouzový stav a protože Legislativní rada vlády ČR aktuálně nezasedá, dostali jsme ještě jeden měsíc navíc na to, abychom vyladili poslední problémy a zákon odešel do legislativního vládního procesu v co nejvíc konsensuální podobě. Myslím, že to u takto komplikované komplexní rekodifikace, ve které se střetávají i často protichůdné zájmy a dohoda či kompromis se hledá velmi obtížně, bude ku prospěchu věci.

Nezpozdí se tedy schvalování zákona? Jaká je aktuální situace?
Nezpozdí. Na začátku dubna odeslalo ministerstvo pro místní rozvoj upravený návrh stavebního zákona, změnového zákona, návrh vypořádacích tabulek a teze nových prováděcích vyhlášek naposledy k vyjádření všem připomínkovým místům. Ta měla na reakci čas do 21. dubna. Zákon bude do legislativního vládního procesu odcházet na přelomu dubna a května.

Je možné, že se vlivem krize ještě bude harmonogram upravovat, nicméně i v situaci, kdy by vláda mohla návrh projednat až o prázdninách, byl by sněmovně předložen v září, což by bylo stále dostatečné pro to, aby nový zákon vstoupil v platnost v roce 2021. Účinnosti pak bude nabývat postupně do poloviny roku 2023, jak od samého začátku zamýšlíme.

Může tato změna přispět k obnově ekonomiky po pominutí zdravotního nebezpečí?
Ano, může. I proto se nesmí jeho příprava zastavit, přestože teď prioritně řešíme zdraví lidí. Také podle ekonomických analytiků může být právě stavebnictví tahounem při oživení ekonomiky poté, co skončí opatření proti šíření koronaviru. Není až tolik závislé na zahraničním obchodu a stavebnictví obecně je takovým lakmusovým papírkem překonání krize. V krizích se v minulosti stavěly hladové zdi, my máme před sebou smysluplnější projekty typu dostavby dálniční sítě, energetické stavby, rekonstrukce nemocnic, stavby škol…Vláda ostatně už slíbila další miliardy do výstavby dopravní infrastruktury.

Takže stát nezastaví veřejné investice, jako se to stalo při finanční krizi v roce 2008 a následujících letech?
Nesmíme dovolit české ekonomice klesnout na pomyslné dno. Některým negativním následkům, které souvisejí s potřebnými preventivními opatřeními, se nevyhneme, to je zřejmé. Je to prostě daň za to, abychom předešli ještě větším škodám, ať už na zdraví společnosti, nebo české ekonomice. Ale můžeme společně zmírňovat a eliminovat tyto negativní následky tím, že nepřestaneme vyvíjet možné hospodářské aktivity a nestaneme se investičně pasivními. Nejhorší možnou odpovědí státu a samospráv na krizi by bylo začít v obavách disponibilní prostředky takříkajíc „ukládat pod matraci“.

Zpět k zákonu. Kolik připomínek už k němu přišlo?
Přišlo téměř pět tisíc zásadních připomínek. Velká část z nich byla věcně podobná, rozdělili jsme je proto do 26 skupin. Nyní je vypořádáváme tak, abychom zohlednili ty oprávněné a zákon prošel Legislativní radou vlády ČR co nejsnáze. Zákon nemůže být postaven na filosofických myšlenkách, musí se v něm potkat reálný svět s tím paragrafovým. Zákon prostě musí mít oporu v legislativě, musí být aplikačně jednoznačný, jinak budeme končit u soudů.

Například s velkými městy se snažíme najít kompromis tak, aby měla co nejlepší podmínky pro svůj rozvoj, zároveň si ale stát musí pohlídat svoje zájmy. Nesmí být například ohrožena stavba nadregionálních projektů typu dálnic nebo energetických zdrojů a sítí. Nesmíme také zapomenout, že zákon musí fungovat pro celou Českou republiku, tedy pro Prahu s víc než jedním milionem obyvatel, ale i pro obec s pěti sty obyvateli.

Neprobíhá vypořádání připomínek příliš rychle?
Ano, tempo je rychlé. Principy zákona schválené ve věcném záměru zůstaly zachovány. V zákoně je, že se povede řízení na jednom místě, bude jedno řízení, dojde k maximální integraci dotčených orgánů… Musím říci, že máme historickou šanci začít stavět, nemůžeme se ale utopit v detailech a stále dokola něco vylepšovat. Snažíme se dodržet schválený harmonogram. Pokud zákon nestihne schválit tato Poslanecká sněmovna, než se ustanoví nová, zákon by se mohl schvalovat někdy v roce 2022 a 2023. Než potom nabude účinnosti, jsme v roce 2026, a to znamená dalších šest let stavební paralýzy.

Někteří kritici zákona tvrdí, že je příliš radikální a mělo se jít cestou evoluce. Zároveň, že jeho příprava byla příliš uspěchaná…
Stavební zákon měl za posledních 14 let 26 novel a byl opravdu potřeba radikální řez. Kam až jsme se dostali, dokazuje žebříček Doing Business, který nás v komplikovanosti povolování staveb řadí ze 190 sledovaných zemí na 157. místo vedle afrických států. A to „jen“ prostým součtem správních lhůt. Ty se ale v praxi běžně nedodržují a pokud bychom se pohybovali v realitě, žebříček by nám byl patrně krátký.

Běžný bytový dům se v Praze povoluje v průměru déle než pět let a dálnice dokonce 13 let. Počet stavebních povolení vyznívá taktéž tragicky. V roce 2018, tedy v době vrcholícího ekonomického boomu, dosáhla hodnota veškerých vydaných stavebních povolení v ČR úrovně zhruba 57 procent ve srovnání s rokem 2005.

Jak to dopadá na občana? Lidé nemají pocit, že by se jich stavební zákon příliš týkal…
Dotýká se každého, protože dnes tu máme ve velkých městech krizi bydlení a stát je paralyzovaný při výstavbě strategických staveb. Často se zapomíná na to, že největším investorem je stát. Kupříkladu příprava jednoho kilometru dálnice se v ČR v důsledku dlouhého povolovacího procesu protáhne o 8,4 roku a jeho cena se zvýší o 65,6 milionu korun na jeden kilometr. A to se ještě ani nekopne do země.

Už roky nadáváme, že stát není schopen ani včas rekonstruovat dálnici D1. Ale jen modernizace úseku mezi Koberovicemi a Humpolcem se zdržela o téměř čtyři roky. Problém je, že dnes máme deset typů řízení, tedy deset možností odvolání a přezkumů. Nový stavební zákon přináší jedno řízení a tím i jednu možnost odvolání a přezkumu.

Když to shrnu: Tady by už žádná další novela nepomohla a zároveň pro občana by to byl velmi špatný signál, kdybychom nebyli schopni schválit důležitý reformní zákon během čtyř let… Tato vláda si dala za úkol, že přijme nový stavební zákon a my na tom pracujeme.

Velká kritika přišla na přelomu roku od Svazu měst a obcí ČR, se kterým se vaše ministerstvo nakonec dohodlo na kompromisu, následně ale na základě tohoto kompromisu dala od zákona ruce pryč Hospodářská komora, která se na přípravě zákona podílela…
Ano. Já nikdy nebudu plivat na spolupráci s Hospodářskou komorou, byť její reakci příliš nerozumím. Komora je organizací, která zastupuje zájmy velkých i malých firem a je zřízena ze zákona a z tohoto pohledu je místem, které má do zákona co mluvit. Hospodářská komora není žádný pochybný spolek a já jsem ráda za to, že nám se stavebním zákonem pomohla účastí odborníků, kteří se zákonem pracují každý den a z praxe nejlépe vědí, v čem selhává. Na druhou stranu říkám upřímně, že jsme přišli s maximalistickou variantou zákona a bylo jasné, že budeme muset dělat ústupky.

V lednu jsme na úrovni pana premiéra uzavřeli se Svazem měst a obcí ČR a ministerstvem vnitra dohodu, že stavební úřady zůstanou na obcích v první linii v přenesené působnosti jako dosud a budou rozhodovat o stavbách místního významu. Byť to nemusí být to nejšťastnější řešení, i tak dosáhneme cíle zákona – zrychlení povolování, redukce razítek a dodržování lhůt.

Co to bude znamenat v praxi?
Zákon původně počítal s tím, že vznikne čistě státní stavební správa už od stavebních úřadů na obcích. Nyní po dohodě se Svazem měst a obcí ČR bude dál na obcích s rozšířenou působností fungovat přenesená státní správa. Od krajů výš vznikne státní stavební správa, tedy 14 krajských stavebních úřadů doplněných o jeden zvláštní pro stavby celorepublikového významu. V čele bude stát Nejvyšší stavební úřad.

Nebude to změna, kterou ocení jen investoři dopravních staveb?
Nový stavební zákon pamatuje na to, aby velké státní investice, jakými jsou dálnice, obchvaty měst, železnice nebo třeba nová jaderná elektrárna, řešili i po linii povolování výstavby vysoce kvalifikovaní odborníci. Dnes se běžně stává, že velkou stavbu celonárodního významu řeší malý stavební úřad, který se s podobně velkým projektem do té doby nesetkal. Kupříkladu úsek Pražského okruhu za víc než deset miliard umísťuje malý stavební úřad v Uhříněvsi, kde udělali chybu a stavba se zase zdrží.

Ano, ale co menší investoři?
Ale i pro ně bude znamenat stavební zákon přelomovou změnu. Musíme si na rovinu říci, že oproti původnímu návrhu zákona se nám prodlouží řízení o 30, resp. 60 dnů, kdy bude vydávat krajský stavební úřad jedno integrované vyjádření, na základě kterého stavební úřad na obci vydá povolení. Pokud stavební úřad nebude konat v zákonem stanovené lhůtě, budou v zákoně pojistky a řízení přejde na krajskou stavební správu. Je třeba zdůraznit, že nová struktura stavebních úřadů je jen jednou ze změn, které stavební řízení urychlí. Ke změně uspořádání stavební správy musí dojít – v tuto chvíli máme neuvěřitelně roztříštěnou strukturu, a to 714 obecních stavebních úřadů, 609 speciálních stavebních úřadů, devět báňských a čtyři vojenské. Takže celkem víc než 1300 úřadů. Pro srovnání – čtyřikrát větší Polsko jich má jen 300.

V čem bude hlavní zjednodušení celého schvalovacího procesu?
Na našich stavebních úřadech pracuje víc než 13 tisíc úředníků, kteří si kvůli této roztříštěnosti nemohou pomoci a navzájem se zastoupit. Extrémní roztříštěnost stavebních úřadů ale není jediným problémem současné legislativy. Dalším je například velké množství dotčených orgánů, nedodržování lhůt ze strany státu, soudy při přezkumech nemohou změnit rozhodnutí stavebních úřadů, což spolu s možností dotčené veřejnosti vyjadřovat se v každém dílčím kroku vytváří onen pověstný ping-pong, jehož výsledkem je i několikaleté martyrium, než stavebník získá konečné rozhodnutí.

V tuto chvíli také existuje deset typů řízení, do budoucna bude už jen jedno. A každý bude mít možnost se odvolat, ale jen jednou. Jednodušší bude také projektová dokumentace. Co ocení každý investor, velký i malý, že konečně nebude muset sám shánět desítky razítek. V budoucnu podá žádost o stavební povolení a všechno vyřídí stavební úřad.

Jak dlouho bude podle nového stavebního zákona trvat získat stavební povolení?

Investor by ho měl získat do jednoho roku i s odvoláním a přezkumem. Tomu pomůže například zavedení apelačního principu, kdy odvolací orgán ve věci rozhodne, ne že věc vrátí k novému rozhodnutí prvoinstančního orgánu, což se může opakovat několikrát. To je ten pověstný ping-pong, který probíhá mezi stavebními úřady a odvolacími orgány. Stejný princip bude uplatňovat i soud u přezkumu, když to bude možné.

Čas a nervy investorům ušetří velmi i to, že už nebudou muset sami shánět i 40 a víc razítek od dotčených orgánů státní správy. Ty mívají často požadavky, které jdou vzájemně proti sobě. A kdo musí rozpory řešit? No investor. Když některým požadavkům vyhoví, musí často kolečko s projektovou dokumentací opakovat.

Někteří politici tvrdí, že by stačilo stavební řízení digitalizovat. Stačilo?
Nestačilo. To by jen digitálně zafixovalo lhůty, které teď máme, a které nás v tom pověstném žebříčku staví na 157. místo. Také by neodpadlo shánění těch desítek razítek od dotčených orgánů. Každé z těchto razítek pak může odvolatel požadovat přezkoumat u nadřízeného orgánu. Digitalizace je nutným předpokladem pro to, aby stavební zákon fungoval, ale sama o sobě nás nespasí.

Rozhovor původně vyšel pod hlavičkou Sdružení pro architekturu a rozvoj. (www.arch-rozvoj.cz) Redakčně kráceno