Dimitrios Tsomocos: Řecká krize neskončila

12. června 2017, 11:53  -  Jiří Zatloukal
12. června 2017, 11:53

Odpis řeckého dluhu je politický problém. A němečtí politici se bojí dluh restrukturalizovat kvůli voličům, říká profesor Dimitrios Tsomocos z Oxfordské univerzity.

Po zavedení eura, které v některých státech přišlo zřejmě předčasně, a následně po zavedení úsporných opatření, se jihoevropské státy místo sbližování začaly od severních vzdalovat, říká Dimitrios Tsomocos, profesor Said Business School na Oxfordské univerzitě.

V Řecku jsme v posledních letech viděli ukázku jedné z nejhorších krizí. Skončila už?

Zdaleka neskončila. Podle mě je to ukázka neúspěšné hospodářské politiky, která se dělá ve prospěch věřitelů. Mezinárodní měnový fond totiž v takových situacích běžně provádí hospodářskou politiku, kdy nejprve devalvuje měnu a pak přijdou na řadu strukturální reformy, které státu pomohou z krize vyrůst.

Nicméně problém v případě Řecka a obecněji i dalších jihoevropských zemí spočíval v tom, že svou měnu nemohly devalvovat, a proto jsme zavedli všechny reformy a implementovali extrémní úsporná opatření, abychom dosáhli interní devalvace (ekonomika se přizpůsobovala tím, že klesaly mzdy a ceny, pozn. red.).

Proč Trojka tyto reformy prováděla? Vypadá to totiž, že nedávají smysl ani pro Německo, které chce, aby mu Řecko splatilo své dluhy?

Pokud má mít eurozóna a evropský projekt nějakou budoucnost, pak je nezbytné, aby docházelo ke sbližování severní a jižní Evropy. To byla myšlenka „otců zakladatelů“ jako byl Jacques Delors, Helmut Kohl či François Mitterrand. Jejich záměrem bylo podpořit konvergenci mezi ekonomikami severní a jižní Evropy, a pak v Evropě zavést měnovou unii.

Po zavedení eura, které v některých státech přišlo zřejmě předčasně, a následně po zavedení úsporných opatření, se jihoevropské státy místo sbližování začaly od severních vzdalovat.

Zvažují Řekové stále odchod z eurozóny?

Evropský projekt nemůže přežít, pokud severní Evropa nebude s jižní solidární a pokud si nebudou vzájemně důvěřovat. Pokud nezavedeme plnohodnotnou bankovní unii a nepokusíme se seriózně o to, aby se ekonomiky jižní a severní Evropy sbližovaly, pak budoucnost Evropy nevypadá vůbec růžově.

Myslím, že referendum o brexitu bylo pro všechny výstrahou a že Velká Británie prokázala do velké míry Evropské unii službu. Pevně věřím, že inherentní strukturální problémy, které pronásledují eurozónu a Evropskou unii, můžeme obecně řešit expanzivní fiskální a měnovou politikou, po které by měly přijít vyšší veřejné investice po celé jižní Evropě. Pokud si však Evropa místo toho vybere represivní přístup, pak bude čelit nepřekonatelným problémům.


Přečtěte si také rozhovor s jedním z tvůrců Eura:

Architekt společné měny Otmar Issing: Euro popudilo Evropany proti sobě


Jaká je nálada mezi běžnými občany Řecka? Jejich životní úroveň klesá již sedmým rokem.

Existuje velký rozdíl mezi vládnoucími elitami a lidmi. Elity usilovaly ospravedlnit neúspěšnou hospodářskou politiku tím, že vinu přenesou na řeckou společnost. To samozřejmě není úplná pravda a v řecké společnosti bují antievropské nálady.

Může za současnou situaci Trojka v čele s Německem?

Mezinárodní měnový fond připustil, že udělal chyby. A skutečně, expremiér Antonis Samaras vypracoval ještě když byl v opozici ekonomický plán proti úsporným opatřením. A MMF ho nyní skoro cely přijal a „podepsal se pod něho“. Problém spočívá v tom, že evropští věřitelé s MMF nesouhlasí.


O dění v Řecku si také přečtěte:

Řecko ochromila celostátní stávka proti úsporným opatřením


Nepřímo to znamená, že dříve nebo později musí být část dluhu odepsána. Souhlasíte?

Samozřejmě. Vedl jsem výzkum (jehož výsledky jsem přednesl i v České národní bance) na téma příznivých dopadů, jaké má restrukturalizace dluhu na Řecko i věřitele.

Měl jste to přednášet spíš v Německu, ne?

Přednesl jsem to tam. A oni s výsledky souhlasili. Neexistuje nikdo, kdo by s nimi nesouhlasil. Je to však politický problém. Politika jako obvykle vítězí nad ekonomií.

Němečtí politici se zdráhají podpořit slabé země kvůli voličům?

Přesně tak. Restrukturalizace dluhu má své politické aspekty, kvůli nimiž němečtí politici tuto samozřejmou věc neprovedli. Nakonec však k jisté formě restrukturalizace řeckého dluhu dojde.

Přečtěte si také:

Komentář Vladana Gallistla: Řecký dluh opět na scéně

Řecko se dohodlo s věřiteli. Reformy umožní čerpat pomoc

Mezi Řeckem a Portugalskem. Česko má 41. nejvýkonnější ekonomiku světa



Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Čtěte také

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Co je dobré vědět o rozdílech mezi hrubou a superhrubou mzdou
9 otázek, na které se chcete zeptat při žádosti o starobní důchod
V Česku je již 131 dobíjecích stanic pro elektroauta
Z pokuty hned exekuce? To je nový trik některých dodavatelů
Co když se vám cestou z dovolené ztratí či poškodí zavazadla?
Auta
Retro: Lotus Omega ve své době zastínil BMW M, Mercedesy…
BMW poprvé ukazuje novou generaci řady 3. Zatím ale jako maskovaný prototyp
Seat Ibiza 1.0 TGI na brzdě: Jak se liší parametry při spalování CNG a benzinu?
Za stočený tachometr pokuta až půl milionu? Ministerstvo chce vytloukat klín klínem
Jaká jsou nejoblíbenější auta v zemích Evropy? O Octavii se zákazníci perou nejen u nás
Technologie
Přehled: Co byste měli vědet o hrubé a superhrubé mzdě?
Specifikace GeForce RTX 2080 a RTX 2080 Ti prozrazeny. Nvidia asi vydá obě najednou
Prodeje GPU pro těžbu klesly o 94 %, přesto měla Nvidia v Q2 tržby 3,12 miliardy $
Rusko chce recyklovatelné rakety, jako má Elon Musk
Cnews FM #205: Právo, morálka a hranice cenzury nejen v IT [podcast]
Hry pro příležitostné hráče