Dimitrios Tsomocos: Řecká krize neskončila

12. června 2017, 11:53  -  Jiří Zatloukal
12. června 2017, 11:53

Odpis řeckého dluhu je politický problém. A němečtí politici se bojí dluh restrukturalizovat kvůli voličům, říká profesor Dimitrios Tsomocos z Oxfordské univerzity.

Po zavedení eura, které v některých státech přišlo zřejmě předčasně, a následně po zavedení úsporných opatření, se jihoevropské státy místo sbližování začaly od severních vzdalovat, říká Dimitrios Tsomocos, profesor Said Business School na Oxfordské univerzitě.

V Řecku jsme v posledních letech viděli ukázku jedné z nejhorších krizí. Skončila už?

Zdaleka neskončila. Podle mě je to ukázka neúspěšné hospodářské politiky, která se dělá ve prospěch věřitelů. Mezinárodní měnový fond totiž v takových situacích běžně provádí hospodářskou politiku, kdy nejprve devalvuje měnu a pak přijdou na řadu strukturální reformy, které státu pomohou z krize vyrůst.

Nicméně problém v případě Řecka a obecněji i dalších jihoevropských zemí spočíval v tom, že svou měnu nemohly devalvovat, a proto jsme zavedli všechny reformy a implementovali extrémní úsporná opatření, abychom dosáhli interní devalvace (ekonomika se přizpůsobovala tím, že klesaly mzdy a ceny, pozn. red.).

Proč Trojka tyto reformy prováděla? Vypadá to totiž, že nedávají smysl ani pro Německo, které chce, aby mu Řecko splatilo své dluhy?

Pokud má mít eurozóna a evropský projekt nějakou budoucnost, pak je nezbytné, aby docházelo ke sbližování severní a jižní Evropy. To byla myšlenka „otců zakladatelů“ jako byl Jacques Delors, Helmut Kohl či François Mitterrand. Jejich záměrem bylo podpořit konvergenci mezi ekonomikami severní a jižní Evropy, a pak v Evropě zavést měnovou unii.

Po zavedení eura, které v některých státech přišlo zřejmě předčasně, a následně po zavedení úsporných opatření, se jihoevropské státy místo sbližování začaly od severních vzdalovat.

Zvažují Řekové stále odchod z eurozóny?

Evropský projekt nemůže přežít, pokud severní Evropa nebude s jižní solidární a pokud si nebudou vzájemně důvěřovat. Pokud nezavedeme plnohodnotnou bankovní unii a nepokusíme se seriózně o to, aby se ekonomiky jižní a severní Evropy sbližovaly, pak budoucnost Evropy nevypadá vůbec růžově.

Myslím, že referendum o brexitu bylo pro všechny výstrahou a že Velká Británie prokázala do velké míry Evropské unii službu. Pevně věřím, že inherentní strukturální problémy, které pronásledují eurozónu a Evropskou unii, můžeme obecně řešit expanzivní fiskální a měnovou politikou, po které by měly přijít vyšší veřejné investice po celé jižní Evropě. Pokud si však Evropa místo toho vybere represivní přístup, pak bude čelit nepřekonatelným problémům.


Přečtěte si také rozhovor s jedním z tvůrců Eura:

Architekt společné měny Otmar Issing: Euro popudilo Evropany proti sobě


Jaká je nálada mezi běžnými občany Řecka? Jejich životní úroveň klesá již sedmým rokem.

Existuje velký rozdíl mezi vládnoucími elitami a lidmi. Elity usilovaly ospravedlnit neúspěšnou hospodářskou politiku tím, že vinu přenesou na řeckou společnost. To samozřejmě není úplná pravda a v řecké společnosti bují antievropské nálady.

Může za současnou situaci Trojka v čele s Německem?

Mezinárodní měnový fond připustil, že udělal chyby. A skutečně, expremiér Antonis Samaras vypracoval ještě když byl v opozici ekonomický plán proti úsporným opatřením. A MMF ho nyní skoro cely přijal a „podepsal se pod něho“. Problém spočívá v tom, že evropští věřitelé s MMF nesouhlasí.


O dění v Řecku si také přečtěte:

Řecko ochromila celostátní stávka proti úsporným opatřením


Nepřímo to znamená, že dříve nebo později musí být část dluhu odepsána. Souhlasíte?

Samozřejmě. Vedl jsem výzkum (jehož výsledky jsem přednesl i v České národní bance) na téma příznivých dopadů, jaké má restrukturalizace dluhu na Řecko i věřitele.

Měl jste to přednášet spíš v Německu, ne?

Přednesl jsem to tam. A oni s výsledky souhlasili. Neexistuje nikdo, kdo by s nimi nesouhlasil. Je to však politický problém. Politika jako obvykle vítězí nad ekonomií.

Němečtí politici se zdráhají podpořit slabé země kvůli voličům?

Přesně tak. Restrukturalizace dluhu má své politické aspekty, kvůli nimiž němečtí politici tuto samozřejmou věc neprovedli. Nakonec však k jisté formě restrukturalizace řeckého dluhu dojde.

Přečtěte si také:

Komentář Vladana Gallistla: Řecký dluh opět na scéně

Řecko se dohodlo s věřiteli. Reformy umožní čerpat pomoc

Mezi Řeckem a Portugalskem. Česko má 41. nejvýkonnější ekonomiku světa


Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Čtěte také

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
9 rizikových suvenýrů, které si raději z dovolené nevozte
10 ekologických „kazítek“, která prodražují provoz auta
Kvíz: Poznáte tato auta podle fotografie?
Češi si s GDPR neví rady, až 65 % e-shopů stále není připraveno
Hypoték se poskytuje méně. Proč?
Auta
Retro: Toyota Supra slaví 40 let. Věhlas získala díky…
Video: Podívejte se, jak se má správně řídit staré Porsche 911
Na návštěvě Jaguar Land Rover Classic Centre v Essenu. Tak trochu jiný „showroom“
Obytný VW California slaví 100 000 exemplářů vyrobených v továrně v Hannoveru
Hamburk zavírá dvě ulice dieselům, lidé čekají chaos. Totální nesmysl, tvrdí odborník
Technologie
10 důvodů, proč už nepoužívat optickou mechaniku
Znáte World of Tanks? Otestujte své znalosti!
Umělá inteligence na GPU má konkurenci z Číny, ASIC Cambricon má výkon 166 TOPS
6 důvodů, proč si rozmyslet odchod do předčasného důchodu
Technologie VDC-M: ztrátová komprese obrazu mezi GPU a displejem bude i v mobilech
Hry pro příležitostné hráče