Menu Zavřít

Chce brexit i Poláky. Britská firma je za levnou sílu z Východu ráda

11. 10. 2017
Autor: Profimedia.cz

Vedení britské společnosti Ebac je sice pro brexit, několik svých zaměstnanců z Polska si ale chválí. Oslovené zaměstnankyně nechtějí ani po odchodu Británie z EU zemi opustit. I když dělají těžkou manuální práci, žije se jim lépe než v Polsku. V království pracuje celkem 900 tisíc Poláků, což je nejvíce ze všech zemí Unie.

Agnieszka Jankowiaková získala svou práci v továrně v severovýchodní Anglii jen den po hlasování o odchodu Spojeného království z EU, jež se konalo 23. června 2016.

Místní pracovníci jí řekli, ať se raději vrátí do Polska. Po třech měsících šikany, také kvůli tomu, že mluvila v továrně polsky, si našla jinou práci. Začala pracovat pro firmu Ebac, která vyrábí pračky a chladiče nedaleko města Newton Aycliffe.

Příjemné prostředí, splácení hypotéky a touha dát šestiletou dceru do anglických škol znamená, že nemíní z Anglie ani po brexitu odcházet. „Po referendu o brexitu jsem se cítila opravdu strašně. Nyní se situace uklidnila. Cítím se tu dobře, lidé jsou přátelští,“ řekla téměř čtyřicetiletá žena agentuře Bloomberg.

Přitom vedení firmy Ebac, včetně jejího třiasedmdesátiletého zakladatele Johna Elliota, jsou zastánci toho, aby ostrovní království z EU odešlo.

Lidé, kteří v Británii pracují, zejména z východních zemí Unie, byli jedním z argumentů, proč hlasovat pro odchod země z evropského společenství. Příznivci brexitu tvrdili, že imigranti berou místním práci, zaplňují školy a nemocnice. Jenom Poláků žije v zemi 900 tisíc.

Ve Velké Británii si vydělají mnohem více peněz než doma. Jankowiaková byla učitelkou dějepisu, přišla si na 11 500 korun, asi 400 liber. Nyní si za týden vydělá 242 liber (7 tisíc korun), což je minimální mzda. I tak to stačí, aby získala (společně s manželem) hypotéku a mohla třikrát ročně jezdit do Polska. „Moji nadřízení mě respektují, protože odvádím dobrou práci,“ dodala.


Geopolitický obr i po brexitu. Silnější než my jsou jen USA, tvrdí britský audit

Buckinghamský palác s britskou vlajkou. Ilustrační foto.


Elliot tvrdí, že brexit bude mít pozitivní dopady na britské firmy a ekonomiku. Jeho společnost Ebac měla loni tržby 19,6 milionu liber (568 milionů korun) a plánuje, že se do pěti let tento ukazatel ztrojnásobí. Firma má 250 zaměstnanců, jen sedm z nich je z východní Evropy. Při expanzi ale bude potřeba více lidí. Poláků se Elliot nebojí.

„Přistěhovalci jako oni jsou v pořádku. Imigranti, kteří se nechtějí začlenit do společnosti, ti jsou problém. Pracovníci, co pracují pro Ebac, nevnímám jako Východoevropany. Jsou to prostě lidé,“ vysvětlil Elliot.

Evropská unie podle něj deformuje ekonomiku, pracovní trhy členských zemí jsou nevyvážené. Proto mnoho lidí z chudších regionů jezdí za prací do Anglie. A pracují za méně peněz než místní lidé.

Technický ředitel společnosti Tom Coverable míní, že brexit pomůže britskému průmyslu, protože se nebude importovat tolik zboží. Místní lidé sice tvrdí, že jim lidé z východní Evropy berou práci, sami by ji ale nedělali.


Bývalý šéf BBC: Británie se bude chtít vrátit

Šéf New York Times Thompson: Británie v Unii ještě neskončila

  Šéf New York Times Mark Thompson


Alexandra Ludera je další polskou ženou, která pracuje pro Elliotovu fabriku. „Je to těžká manuální práce,“ hovoří o práci balení a expedici náhradních dílů pro výrobky společnosti Ebac. „Místní přijdou na práci jen na pár dnů a zase odejdou,“ řekla k přístupu Britů k práci ve výrobě. Většinou jsou to lidé, kteří musí ukázat úřadům práce, že aktivně zaměstnání hledají. Podle Elliota se jedná o hloupou domácí sociální politiku.

„Moje práce je zde. Nikdo o ní neměl zájem,“ zdůraznila Ludera. Ani ona neplánuje, že by po dokončení procesu brexitu Británii opustila. S přítelem plánují koupi domu.

Jak bude vypadat na britských ostrovech budoucnost občanů ze zemí EU, stále není jasné. Britská premiérka Theresa Mayová nabídla občanům EU ochranu, pokud v zemi žijí déle než pět let. Britský deník Guardian nicméně informoval o vládním návrhu, který předpokládá omezení počtu pracovníků ze zemí EU.

Pro málo kvalifikované síly by mělo jít o maximální dobu pobytu dva roky, kvalifikované profese by měly mít možnost zůstat v Británii tři až pět let.

BRAND24

Vláda tento návrh nechtěla komentovat, dokud nepředstaví konečnou verzi nového imigračního systému. V současné době britské ministerstvo vnitra odhaduje, že ročně přijde do Británie pracovat ze zemí EU 250 tisíc lidí. Nejvíce jich zatím dodalo právě Polsko.

Dále k tématu:

Britové chystají záložní plán pro případ nedohody o brexitu

Mayová: Británie chce, aby občané EU zůstali i po brexitu

Tusk: Jsem snílek, Británie by v EU mohla zůstat


  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).