Výběr zpráv Protextu ČTK

Protext ČTK

Víte, jak sedět, aby vám práce nezničila zdraví?

Nedostatek pohybu a špatné pracovní podmínky vážně ohrožují naše zdraví. To sice všichni…

Můžeme od nového roku očekávat zdražení povinného ručení?

Povinné ručení se díky mnoha změnám v pojišťovnictví bude nejspíše nadále zdražovat.…

Výměna výtahu a potřebná povolení

Životnost výtahu v bytových domech je 15–25 let (doba životnosti je ovlivněna prováděnou…

Česko dává na zdravotnictví méně než vyspělé země

25. května 2017, 15:54 - čtk
25. května 2017, 15:54

Česko vydává na zdravotní péči menší podíl hrubého domácího produktu (HDP) než vyspělé evropské země. V posledních letech navíc tento podíl klesal. Zatímco v roce 2010 dosahoval 8,6 procenta HDP, v roce 2015 to bylo 7,8 procenta. Česko se tak pohybuje pod průměrem EU, který odpovídá zhruba desetině HDP.

„Podíl výdajů na zdravotní péči na HDP nedosahuje průměru EU, který je 9,9 procenta. Mírně převyšujeme sousední státy jako Slovensko, Polsko či Maďarsko. Ve vyspělých státech jako Francie, Německo či Švédsko je to asi 11 procent, na druhé straně žebříčku jsou baltské státy se šesti procenty a Rumunsko s pěti procenty,“ upřesnila Vladimíra Kalnická z Českého statistického úřadu. Česká republika je na unijním žebříčku 28 zemí včetně Británie osmnáctá.

I když podíl výdajů na HDP v posledních letech klesal, celková suma se zvedala. V roce 2010 se na zdravotní péči vydalo 340,7 miliardy korun, o pět let později 353,7 miliardy. Zdravotní pojišťovny poskytly předloni zhruba dvě třetiny sumy. Vyplatily 234,7 miliardy. Od domácností putovalo 13 procent peněz, tedy 45 miliard. Stát poskytl kolem 15 procent a další veřejné rozpočty asi tři procenta částky - celkem to bylo 64,7 miliardy korun. Zbývající necelá tři procenta připadla na neziskové organizace, podniky a další zdroje.


Přečtěte si také:

Helikoptéry a luxusní hotely. Světová zdravotnická organizace pobuřuje rozmařilostí


Česko patří k zemím s nejvyšším dílem financí na zdravotnictví z veřejných zdrojů, tedy z veřejného zdravotního pojištění a od státu. Tyto peníze tvoří více než čtyři pětiny výdajů na péči, tedy podobně jako v Dánsku, Švédsku, Norsku či Německu. Soukromé zdroje nad veřejnými převládají jen na Kypru. Podíl českých domácností na financování péče je podobný jako podíl německých či nizozemských domácností. Nejmenší spoluúčast mají Francouzi, a to sedm procent. Domácnosti v Bulharsku financují zdravotnictví ze 46 procent, v Lotyšsku ze 39 procent a v Řecku z 35 procent.

Nejvíc dává stát na ambulantní léčbu

Největší suma putovala v Česku v roce 2015 do ambulantní péče, a to 82,5 miliardy korun. Následovala péče lůžková s 51,3 miliardy. Na dlouhodobou zdravotní péči připadlo 42,4 miliardy korun, na rehabilitace 14,4 miliardy, na prevenci pak devět miliard. Na dlouhodobou sociální péči se využilo 18,6 miliardy korun.

Zdravotní pojišťovny, kterých je v Česku sedm, vyplatily nejvíc peněz na léčbu nemocí srdce a cév. V roce 2015 to bylo 21,7 miliardy korun. Na léčení nádorů pojišťovny daly 23,7 miliardy korun. Svalové a kosterní choroby si vyžádaly 16,4 miliardy korun. „Právě výdaje na léčbu onemocnění pohybového ústrojí vzrostly od roku 2010 nejvíce, a to o 54 procent,“ uvedla Kalnická.

Léčba srdce je dražší u mužů

V roce 2015 pojišťovny na léčbu nemocí srdce a cév u muže vydaly v průměru 2972 korun, u ženy 2224 korun. Léčení potíží pohybového ústrojí vyšlo na jednu ženu na 1919 korun a na muže na 1224 korun. Největší nárůst výdajů byl u pacientů nad 70 let. Mezi lety 2010 až 2015 se zvedl o 21 procent. Důvodem je stárnutí společnosti.

Domácnosti utratily nejvíc za volně prodejné léky a léčiva, a to 27 procent z vydaných 45 miliard. Celkem 21 procent pak putovalo do léků na předpis, 20 procent do stomatologické péče a 11 procent do péče ambulantní. Za terapeutické pomůcky domácnosti vydaly 12 procent sumy, za rehabilitace sedm procent a za lůžkovou péči dvě procenta.

Údaje pocházejí ze zdravotnických účtů, které zahrnují data o poskytovatelích, zdrojích financování i typech péče od několika resortů a institucí. Výsledky se dají mezinárodně srovnávat.

Dále čtěte:

Testování první vakcíny proti malárii začne v Africe

Protonové centrum bude léčit norské pacienty. Letos jím prošlo 900 pacientů, v plánu je 2200

Lékárny v tuzemsku loni utržily 73 miliard korun. Zisk rostl meziročně o 7,5 procenta



Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Čtěte také

Komentáře

Finance
Dnes slavíme 17. listopadu, obchody zůstanou otevřené
Hypotec?ni? sazby leti? nahoru. Ceny bytu? poprve? vystoupaly nad 3 miliony
Jak moc je opravdu výhodné vaše stavební spoření
10 morových ran české krajiny: sucho a chemie
Jen obyčejná bolest hlavy, nebo migréna?
Auta
Los Angeles zavádí nákladní dopravu na vodík
Subaru poslalo na trh nejrychlejší WRX STI v historii. Nás to bohužel zajímat nemusí
Toyota Corolla přichází ve 12. generaci. Prohlédněte si historii nejprodávanějšího auta světa
Na výstavu Czechbus do Holešovic míří autobusy dvaceti značek
Vše, co jste chtěli vědět o dvouspojkové převodovce DQ200
Technologie
Hynix má první paměti DDR5, běží na 5200 MHz. Do počítačů přijdou až v roce 2020
Milník pro digitální rádio. V Evropě budou auta muset povinně nabízet DAB+
Zákulisní boje na Wikipedii. Editoři se přou o hesla
Raspberry Pi vydává Model 3 A+. Menší verze Pi za 25 $ konečně s novým procesorem
Stáhněte si zdarma strategii Sins of a Solar Empire: Rebellion
Hry pro příležitostné hráče