Češi se po summitu NATO dostávají na hranici svých sil

Ondřej Stratilík 23. července 2016, 14:10  -  ost
23. července 2016, 14:10

Ruská ochota spolupracovat s NATO je minimální, což nedávný summit ve Varšavě nezměnil. Aby spojenci uklidnili své partnery sousedící s Ruskem, vybudují v Pobaltí a Polsku mnohonárodnostní prapory. Češi se do nich nehrnou a generálové přiznávají, že se česká armáda dostává na hranici svých možností.

Po večerní tiskovce Baracka Obamy varšavský fotbalový stadion osiřel. V sobotu 9. července tam skončil summit Severoatlantické aliance. Všichni byli zvědaví na to, jak zareaguje Moskva. „Očekáváme rychlé svolání cvičení ruské armády u západních hranic, další posilování její přítomnosti na Krymu, v Kaliningradu a arktické oblasti,“ shrnul jeden z českých diplomatů.

Od vypuknutí krize na Ukrajině v roce 2013, anexi Krymu a aktivním zapojení pověstných zelených mužíčků do bojů na Donbasu se vztah s Vladimirem Putinem zkomplikoval. „Ruská ochota diskutovat s námi před summitem byla minimální - tvrdí, že nebudou jednat, dokud nepřestaneme opevňovat,“ popisuje jeden z diplomatů.

A z tohoto pohledu se po Varšavě nedá čekat výrazná změna, přestože Moskva ještě před summitem projevila zájem o jednání a minulou středu v Bruselu zasedla Rada NATO - Rusko. Jenže zásadní rozpor panuje nad plánem protiraketové obrany a „východního valu“ NATO v Pobaltí a Polsku.

Aby spojenci ujistili své partnery sousedící s Ruskem, že je ochrání a případný vpád „zelených mužíčků“ zastaví, vybudují v Estonsku, Litvě, Lotyšsku a Polsku trvalé mnohonárodnostní prapory. Každý o síle přesahující tisíc vojáků. Jejich páteř vytvoří Spojené státy, Německo, Velká Británie a Kanada.

„Jednodušší by samozřejmě bylo, pokud by prapor tvořili vojáci jen jednoho státu, ale jejich mnohonárodnostní složení umožní to, že pokud by došlo ke střetu s Ruskem, bude zainteresováno víc členů NATO,“ popisuje zahraničněpolitický stratég ministerstva obrany.

Jde o reakci na současnou aktivitu ruské armády - ta ve svých západních teritoriích buduje tři divize o síle mnoha tisícovek mužů.

Češi míří do Pobaltí

Pražský generální štáb zatím přesně neví, do které země vyšle své vojáky. Neposkytne ale bojové jednotky, půjde jen o podpůrné spojovací či logistické oddíly. Kromě toho nasadí od ledna do března 2017 zhruba stovku lidí v Pobaltí, kde budou společně cvičit s tamějšími armádami. „Každý stát visegrádské čtyřky vyšle v tříměsíčním období jednotku za účelem výcviku a ujištění baltských spojenců,“ přibližuje ministr obrany Martin Stropnický (ANO).


Co Česku vytýkalo NATO před summitem? Čtěte:

NATO před summitem varuje: Česko šetří na armádě


Osm stovek Čechů bude po celý příští rok připraveno zasáhnout v rámci aliančních sil rychlé reakce, až dalších 270 vojáků bude nasazeno v Afghánistánu.

A velení vojska přiznává, že se dostává na maximum svých možností. Proto by si prý přálo, aby se do nových mnohonárodnostních praporů NATO nemuselo zapojit hned, popřípadě aby doba rotace nebyla příliš dlouhá.

Zeman versus Stoltenberg

Ještě před konáním varšavského summitu bylo otázkou, jak se v Polsku zachová český prezident Miloš Zeman. Především kvůli jeho náklonnosti k Rusku. Zástupci ministerstva obrany a diplomacie se proto několikrát sešli s lidmi z Hradu, aby sladili názory.

Že to ale nebude tak jednoduché, potvrdil Miloš Zeman záhy. Ještě před odletem do Varšavy prohlásil, že by podpořil referendum o vystoupení České republiky z NATO. Na summitu se pak nechal slyšet, že vztah aliance k Moskvě je „ambivalentní“. Podle něj NATO na jedné straně Moskvu kritizuje, na straně druhé ji v některých věcech považuje za partnera. Jak ale namítá Jens Stoltenberg, generální tajemník Aliance, právě kombinace dialogu a silné obrany je jediným způsobem, jak dá s Kremlem vyjednávat.

Zatímco špičky NATO tak mají jasný úkol, Praha si bude muset v první řadě vyřešit, jak lépe financovat armádu a zrychlit její modernizaci. Ani po sedmnácti letech od vstupu do Aliance například české dělostřelectvo zdaleka neplní požadavek na čtyřicetikilometrový dostřel.


Světovým zbrojařům roste v Česku konkurence. Čtěte:

Zetor chce do armády, vyvíjí vlastní obrněný transportér

Čtěte dále:

Nekonečný příběh chroptícího dinga

Vrtulníky za 10 miliard? Armáda oslovila Jižní Koreu

Bagdád chce české instruktory i letecké návodčí


Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Prezidentské volby 2018: vše, co potřebujete vědět o druhém kole
7 důvodu, proč nevolit Miloše Zemana
Na co si dát pozor při vyplňování přehledu pro zdravotní pojišťovnu?
Kolik si odkládat na penzi?
7 důvodu, proč nevolit Jiřího Drahoše
Auta
Audi RS 3 je lidový supersport. Podívejte se, jak při…
Wankel od Mazdy míří jako generátor do autonomních elektromobilů Toyota
Nissan Design Europe slaví 15 let. Toto je 15 nejlepších aut, která zde vznikla
Mercedes končí s vidlicovými šestiválci. Přejde jen na ty řadové
Kvíz: Poznáte model auta jen podle fotky interiéru?
Technologie
Letí na vás raketa! Chyba operátora softwaru pro poplach způsobila na Havaji paniku
Cnews FM: Prodali byste svou digitálně vlastněnou hru? Robot Cache to umožní [podcast]
Restarty po opravách díry Spectre se týkají i dalších CPU Intel, problém s AMD vyřešen
Pohodlí je důležitější než bezpečnost. Dvoufázové ověření účtů používá jen 10 % uživatelů Googlu
GDDR6 bude rychlejší, než jsme čekali. Samsung uvádí čipy běžící na taktu 18,0 GHz
Hry pro příležitostné hráče