Cena za zelenou budoucnost: Brusel chce 100 miliard eur pro regiony závislé na uhlí - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Cena za zelenou budoucnost: Brusel chce 100 miliard eur pro regiony závislé na uhlí

, čtk,
Cena za zelenou budoucnost: Brusel chce 100 miliard eur pro regiony závislé na uhlí

Evropská komise chce na pomoc regionům závislým na uhlí a dalších fosilních palivech získat v příštích sedmi letech investice ve výši nejméně 100 miliard eur (2,5 bilionu korun). Víceletý rozpočet EU by z této částky měl poskytnout 7,5 miliardy. Oznámil to dnes výkonný místopředseda Evropské komise Frans Timmermans.

Timmermans veřejnosti představil podrobnosti fondu na podporu regionů, jež mohou čelit problémům při přechodu ke klimaticky čistému hospodářství. Konkrétní oblasti by podle něj měly vybrat členské státy.

Lídři unijních zemí se v prosinci zavázali, že EU bude do poloviny století uhlíkově neutrální, tedy že redukuje většinu svých emisí skleníkových plynů a ty zbývající vyváží například výsadbou stromů. Polsko, které se ke slibu jako jediné odmítlo připojit, chtělo znát podrobnosti chystaného fondu, od něhož si slibovalo významný příspěvek pro své uhelné regiony. Podle Timmermanse se však nebude systém podpory označovaný jako Just Transition Mechanism (JTM) omezovat pouze na oblasti s těžbou uhlí.

„Je to vzkaz těžařům uhlí v Asturii (Španělsko), západní Makedonii či Slezsku, rašelinářům v irských Midlands a či pobaltským regionům těžícím ropné břidlice,“ jmenoval možné příklady využití fondu Timmermans. Vyzval zároveň členské státy, aby vybraly regiony, pro něž by pomoc mohla být určena.

Vedle zmíněných 7,5 miliard eur, které budou muset členské státy najít během očekávaných složitých rozhovorů o rozpočtu na období let 2021 až 2027, bude pomoc spolufinancována z podílů jednotlivých zemí určeného na kohezní politiku. Většina peněz by ale měla pocházet z vyvolaných investic či projektů Evropské investiční banky.


Začíná zelená pětiletka. Při investování bude hrát roli i ekologický aspekt

 Jaderná elektrárna Temelín


Europoslanci dnes upozornili na některé nedostatky, které podle nich plán financování přechodu k ekologicky čisté Evropě má. Někteří z nich tvrdili, že vzhledem k očekávanému zájmu mnoha desítek regionů nebude sto miliard eur pro všechny zájemce stačit.

„7,5 miliardy eur pro stovku uhelných regionů na sedm let. To je zhruba 10 milionů ročně na region. Je to dost, aby byl přechod (na udržitelné hospodářství) spravedlivý pro všechny?“ označil objem fondu za nedostatečný německý poslanec za zelené Niklas Nienass, podle něhož není zdaleka jisté, zda se podaří získat slíbených 100 miliard.

Komise označuje dnes zveřejněné plány pouze za nejnižší nutný základ budoucích investic. JTM má být součástí velkého investičního plánu, jehož prostřednictvím by Brusel chtěl v přístím desetiletí nalít do ekologicky udržitelných projektů až bilion eur. Sami eurokomisaři však přiznávají, že plán přechodu ke klimaticky odpovědné Evropě bude vyžadovat daleko více, odhadem čtvrt bilionu eur ročně.

Zástupce nejsilnější lidovecké skupiny europoslanců Siegfried Murešan dnes stejně jako další europoslanci namítl, že by JTM neměl být financován ze zdrojů na politiku soudržnosti, tedy z peněz určených na rozvoj zaostalejších regionů. To tvrdí i vlády některých členských zemí včetně té české. Komise však v dnes zveřejněném plánu počítá s tím, že ke zmíněným 7,5 miliardám přibude prostřednictvím spolufinancování až trojnásobek této částky z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Evropského sociálního fondu.

Přečtěte si také:

Drahé, ale reálné: přechod na čistou energii do roku 2050 bude stát 73 bilionů dolarů

Greta nestačí. Zapojme více dětí do debaty o klimatu, vyzvala OSN

Ne stromy, ale velryby mají spasit lidstvo. „Klimatická hodnota“ jednoho kytovce je 46 milionů

Klima, nebo biodiverzita? Vědci řeší, jak ochránit netopýry před smrtícími turbínami

Šéf Siemensu chtěl uplatit „německou Gretu“ funkcí ve vedení firmy. Naštval tím aktivisty

Podíl zelené energie v Česku poroste. Do roku 2030 má tvořit 22 procent celkové spotřeby

Ohodnoťte tento článek
Diskuze