Bolívie vydala zatykač na Moralese. Viní ho ze vzpoury a terorismu - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Bolívie vydala zatykač na Moralese. Viní ho ze vzpoury a terorismu

, čtk,
Bolívie vydala zatykač na Moralese. Viní ho ze vzpoury a terorismu
Zdroj: čtk

Bolivijská prokuratura vydala zatykač na exprezidenta Eva Moralese kvůli obvinění ze „vzpoury a terorismu“. Morales stál v čele Bolívie od roku 2006 do letošního listopadu, kdy pod tlakem demonstrací a velení armády podal demisi. Poté utekl do Mexika a od minulého týdne žije v Argentině, obě země mu udělily politický azyl.

Argentina, kde se minulý týden ujal úřad ulevicový prezident Alberto Fernández, už potvrdila Moralesovi i status uprchlíka. Informovala o tom agentura EFE s odvoláním na oficiální argentinské zdroje. Podle nich to znemožňuje Moralesovo vydání. Argentinská vládní komise pro uprchlíky už minulý týden uvedla, že lidé se statusem uprchlíka nesmí být vydáni do země, kde je „ohrožen jejich život či svoboda“.

Bolivijská prezidentka Jeanine Áňezová, která převzala vedení země v listopadu se souhlasem ústavního soudu po demisích nejvyšších ústavních činitelů, hovořila o zatykači na Moralese už o víkendu. „Nikdy nic nerespektoval, ani ústavu, takže když se vrátí, bude se zodpovídat justici,“ uvedla v sobotu Áňezová.

Bolivijská vláda viní Moralese ze vzpoury kvůli tomu, že po útěku do Mexika podněcoval své příznivce k nepokojům a blokádám měst s cílem svrhnout nynější vládu. Podle ministra vnitra Artura Murilla to dokládá nahrávka Moralesova telefonátu s jedním z organizátorů protestů, Faustinem Yucrou Yarwim; i na něj prokuratura vydala zatykač. Kvůli podněcování k protestům a blokádám podala vláda na Moralese i stížnost k Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC) v Haagu, kde ho viní ze zločinů proti lidskosti.


Indián na útěku. V Bolívii vládne po Moralesově rezignaci chaos

 Protesty v Bolívii, ilustrační foto


Blokády, které prováděli Moralesovi příznivci minulý měsíc, odřízly obyvatele od zásobování. Při střetech s Moralesovými odpůrci a s bezpečnostními složkami zemřely od vypuknutí nepokojů 20. října přes tři desítky lidí. Protesty v ulicích zažehly prezidentské volby, v nichž podle nejvyššího soudu vyhrál už v prvním kole opět Morales. Opozice i mise Organizace amerických států (OAS) ale označily volby za zmanipulované.

Morales byl od ledna 2006 prvním indiánským prezidentem Bolívie a zprvu se těšil široké podpoře obyvatel. Posléze ale čelil kritice mimo jiné za autoritářství; nejprve prosadil změnu ústavy, aby mohl zastávat dva mandáty v řadě, a v roce 2017 i toto omezení zrušil s pomocí ústavního soudu, protože příslušnou změnu ústavy předtím voliči v referendu odmítli.

Nepokoje v Bolívii víceméně utichly koncem listopadu poté, co parlament, v němž má většinu Moralesovo Hnutí za socialismus (MAS), schválil vládou navržený zákon o nových volbách. Jejich termín zatím není znám, zřejmě budou ale někdy v dubnu. Vyhlásit je má volební soud, do něhož by měli být brzy jmenováni noví členové.

V nových volbách Morales (60) už kandidovat nesmí. Vedení jeho strany MAS ho nicméně tento měsíc jmenovalo šéfem své volební kampaně. I proto se zřejmě exprezident přemístil z Mexika do Argentiny, sousedící s Bolívií, aby měl blíže ke svým příznivcům.

Dále čtěte:

Maduro chce peníze Venezuelců z ciziny. Používejte kryptoměnu, vyzývá je

Venezuela reaguje na obří inflaci: minimální mzdu zvedne o 350 procent

Dolar zachránce. Zavedení americké měny uchránilo Ekvádor od osudu Venezuely

Občanskou válku vystřídala chuť utrácet: Kolumbie čeká na investice

Ohodnoťte tento článek
Diskuze