Výběr zpráv Protextu ČTK

Protext ČTK

Technologie ARISTON pomohou v Grónsku rozkrýt globální oteplování

Společnost Ariston zůstává věrná svému cíli přinášet pohodlí každému a oznámila úspěšné…

Jak si připomenout 100. výročí založení Československé republiky? Svatováclavským dukátem!

Právě dnes slavíme snad nejvýznamnější výročí, jaké naše republika dosud zažila. Je jím…

Zbrojaři mají pomocníka na ministerstvu obrany. Už čtvrtý rok

Firmám podává pomocnou ruku odboru průmyslové spolupráce. Jeho úkolem je, aby se české…

Bělobrádek pojede na sjezd sudetských Němců, komunisté zuří

24. května 2017, 20:14 - čtk
24. května 2017, 20:14

Český vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) se začátkem června zúčastní sudetoněmeckého sjezdu v Augšpurku. Půjde o zatím nejvýše postaveného českého politika, který tak učiní. Sudetoněmecké krajanské sdružení (SL) zastupuje zájmy Němců, kteří museli po druhé světové válce opustit Československo. Loni se jeho sjezdu jako první člen české vlády oficiálně zúčastnil ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL).

Hlavním cílem Bělobrádkovy účasti na sudetoněmeckém sjezdu je přispět k dalšímu pokroku ve smiřování mezi Čechy a sudetskými Němci.

S podobným poselstvím jel na sudetoněmecký sjezd loni i Herman. „Přijímám slova lítosti nad činy některých z vašich předků v minulosti. A vyslovuji hluboké politování z naší strany nad tím, co učinili před sedmi desetiletími někteří z našich předků a co narušilo naše staleté soužití,“ řekl tehdy ve svém projevu český ministr kultury.


Staré křivdy překonávají z vlastní iniciativy i jednotlivci:

Sudetští Němci se vrací do svých domovů v Česku


Bělobrádkovo rozhodnutí uvítal šéf SL Bernd Posselt, podle něhož jde o odvážné znamení porozumění. „V srdci Evropy konečně znovu srůstá, co k sobě po staletí náleželo,“ napsal s tím, že chce v čele sudetoněmeckého sdružení pokračovat v reformním kurzu.

Bělobrádek na 68. sjezdu, který se uskuteční 3. a 4. června, stejně jako jeho vládní kolega přednese projev. Nebude to poprvé, co v takovém prostředí sudetské Němce osloví. Už před dvěma lety český vicepremiér poslal video se svou zdravicí, kterou tehdy sjezd přivítal potleskem.

Vztahy mezi sudetskými Němci a českou vládou se v posledních letech výrazně zlepšily. Přispěla k tomu i skutečnost, že SL ze svých stanov vypustilo zmínku o usilování o vrácení majetku, který byl sudetským Němcům při poválečném odsunu z Československa zkonfiskován. Smířlivé kroky učinila také česká strana. Důležitý byl mimo jiné mnichovský projev tehdejšího premiéra Petra Nečase (ODS), v němž v roce 2013 vyjádřil lítost Česka za příkoří způsobená sudetským Němcům při vysídlení po druhé světové válce.

Z Československa bylo po skončení druhé světové války a více než šestileté nacistické okupaci odsunuto kolem tří milionů Němců.

Bolestný proces smiřování Čechů a sudetských Němců

- První smířlivá gesta vůči odsunutým Němcům se datují krátce před 17. listopad 1989, kdy tehdejší disident Václav Havel v dopise německému prezidentovi vyslovil politování nad touto epizodou společných dějin. Svůj názor Havel zopakoval i krátce před svým zvolením hlavou státu a stál za ním i později.

- Jeho výroky o tom, že poválečný princip kolektivní viny byl nemorální a že by se Češi měli odsunutým Němcům omluvit, vyvolaly na české politické scéně řadu protestů. Naopak německá strana Havlův přístup k odsunu (Němci označovanému jako vyhnání) přivítala.

- Nová kapitola vzájemných vztahů, která nastala po listopadu 1989, vyvrcholila v lednu 1997 podepsáním česko-německé deklarace. V dokumentu se ČR a Německo pokusily najít cestu k překonání traumat společné minulosti a navzájem se omluvily za příkoří. Jedním z výsledků deklarace byl vznik Česko-německého fondu budoucnosti, do něhož obě země vložily 2,7 miliardy korun.

- Výzvy k omluvě či odškodnění alespoň části sudetských Němců ale v uplynulém čtvrtstoletí nepocházely jen od Havla. Koncem roku 1997 se například jménem národa omluvil za nepřátelství vůči sudetským Němcům plzeňský biskup František Radkovský.

- Zhoršení vztahů přinesly v létě 1998 výroky tehdejšího premiéra Miloše Zemana. Vyslovil se proti účasti sudetoněmeckého landsmanšaftu v česko-německém fóru s tím, že z ČR tam také nejsou komunisté a republikáni, kteří podobně jako landsmanšaft byli proti deklaraci.

- V lednu 2002 vyvolala pozdvižení další Zemanova slova. V rozhovoru pro rakouský časopis Profil označil sudetské Němce za Hitlerovu pátou kolonu a přirovnal je k vlastizrádcům. Německá strana to tehdy odmítla jako přisuzování kolektivní viny a česko-německé vztahy zaznamenaly prudké ochlazení. Odložena byla například návštěva německého kancléře Gerharda Schrödera v ČR.

- Na konci Zemanova premiérského mandátu se nicméně objevila myšlenka na odškodnění odsunutých antifašistů z řad sudetských Němců. První se o tom v rozhovoru pro Süddeutsche Zeitung zmínil tehdejší šéf ČSSD a ministr práce a sociálních věcí Vladimír Špidla. Zeman myšlenku posléze podpořil s tím, že jde o desítky či stovky lidí. Špidlova vláda v červnu 2003 označila odsun, stejně jako předchozí agresi Německa, za „z dnešního hlediska nepřijatelné“.

- K česko-německým vztahům se vyjádřil i prezident Václav Klaus, když v březnu 2003 vyzval oba národy k tomu, aby se obracely do budoucnosti. Zároveň řekl, že je třeba respektovat časovou posloupnost, tedy to, že odsun byl reakcí na nacistický teror. V březnu 2004 Klaus na konferenci o česko-německých vztazích v Ústí nad Labem vyzval k „usmíření se s minulostí“, ke kterému má přispět i akceptování historie a smíření s událostmi, které nelze vrátit.

- V srpnu 2005 vláda Jiřího Paroubka (ČSSD) uznala zásluhy německých antifašistů a omluvila se jim za křivdy způsobené po osvobození. Morální gesto, s kterým nesouvisela žádná finanční satisfakce, bylo určeno někdejším československým občanům německé národnosti, kteří se vzepřeli nacistickému režimu.

- V červnu 2011 se nejvyšší představitel sudetských Němců Bernd Posselt ohradil proti výrokům Klause, který v reakci na požadavek Němců na omluvu za „minulá příkoří“ označil takovou výzvu v době výročí vyhlazení Lidic za výraz „lidské necitlivosti a nepoučitelnosti“. Posselt v červnu 2014 na sudetoněmeckém sjezdu prohlásil, že dekrety prezidenta Edvarda Beneše, na jejichž základě byli sudetští Němci zbaveni majetku a občanství, patří na smetiště dějin.

- Zeman už jako prezident pak v dubnu 2013 pro rakouskou tiskovou agenturu APA zopakoval svůj dřívější názor, že poválečný odsun sudetských Němců byl za jejich vlastizradu mírnější než trest smrti. Tehdejší premiér Petr Nečas (ODS) na to reagoval slovy, že nemá smysl používat zbytečně silné výroky protože to nic nepřináší.

- Bavorská státní ministryně pro sociální věci Emilie Müllerová v roce 2014 řekla, že nová kapitola ve vztazích mezi Čechy a sudetskými Němci se otevřela po vzájemných návštěvách bavorského premiéra Horsta Seehofera a Nečase (v prosinci 2010 a únoru 2013).

- Sudetoněmecké krajanské sdružení (SL) v roce 2015 vypustilo ze svých stanov formulaci, že bude usilovat o vrácení majetku zkonfiskovaného vysídlencům (soud loni změnu zrušil, SL ale přesto vracení majetku ze stanov vypustilo). Na předloňském sjezdu SL také v oficiálních projevech ani jednou nebyly zmíněny Benešovy dekrety.

- Vůbec prvním členem české vlády, který vystoupil na sudetoněmeckém sjezdu, byl loni ministr kultury Daniel Herman. V projevu (který zahájil oslovením „milí krajané“) připomněl nacistické zločiny i násilnosti Čechů při poválečném odsunu a vyjádřil nad událostmi lítost. Posselt řekl, že Hermanova přítomnost znamená, že česká vláda odmítla princip kolektivní viny uplatněný při odsunu.

Bělobrádkova cesta k sudetským Němcům se nezamlouvá komunistům

Za provokaci a ponížení českých obětí druhé světové války považuje plán vicepremiéra a předsedy lidovců Pavla Bělobrádka navštívit blížící se sudetoněmecký sjezd v Augšpurku předseda komunistů Vojtěch Filip. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) uvedl, že Bělobrádek na sjezd nejede jako zástupce české vlády. Podle místopředsedy TOP 09 Marka Ženíška má taková cesta smysl, protože budoucnost tkví v komunikaci a dialogu. Šéf hnutí STAN Pavel Gazdík vnímá záležitost jako gesto, že minulost je po 70 letech uzavřena a už nebude zatěžovat a omezovat vztahy obou zemí.

Sudetoněmecké krajanské sdružení zastupuje zájmy Němců, kteří museli po druhé světové válce opustit Československo. Loni se jeho sjezdu jako první člen české vlády oficiálně zúčastnil ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL). „Považuji to za provokaci a ponížení českých obětí fašismu,“ popsal v reakci na avizovanou Bělobrádkovu návštěvu svůj pohled na reflexi poválečných zločinů předseda KSČM Filip.

Šéf české diplomacie a Bělobrádkův kolega z vlády Zaorálek zdůraznil, že vicepremiér na sjezdu bude reprezentovat svou stranu, ne vládu. „Pan Bělobrádek se účastní této akce jako předseda KDU-ČSL v rámci spolupráce s partnerskou CSU, nikoliv jako zástupce vlády,“ uvedl ministr. Stejně argumentoval i loni v případě Hermana.

„Po sedmdesáti letech od skončení války by to již neměla být nijak šokující informace. Vnímám to jako gesto, že minulost je uzavřena a nenecháme se jí zatěžovat a omezovat,“ sdělil Gazdík.

„Je to v pořádku a má to smysl. Budoucnost je v komunikaci a v dialogu, na tom není nic špatného,“ uvedl Ženíšek. Sám sjezd navštívil v minulosti několikrát, je přesvědčen o tom, že díky lidem, kteří na sjezd sudetských Němců jezdili a mluvili o tom, že situaci a vzájemné vztahy by zlepšilo, kdyby nebyla překážka majetkových požadavků, je nyní dialog mnohem jednodušší a zaměřený do budoucna.

Bělobrádek na 68. sjezdu, který se uskuteční 3. a 4. června, stejně jako jeho vládní kolega přednese projev. Nebude to poprvé, co v takovém prostředí sudetské Němce osloví. Už před dvěma lety český vicepremiér poslal video se svou zdravicí, kterou tehdy sjezd přivítal potleskem.

„To, že ústavní špičky dosud nekomunikovaly přímo s těmito subjekty, mělo svůj důvod a může to jen rozjitřit atmosféru vzájemných vztahů Čechů a Němců,“ myslí si místopředseda komunistů Jiří Dolejš o dialogu, jehož smyslem je oboustranné pojmenování válečných i poválečných zločinů pravými jmény, jakož i snaha o usmíření. Komunista rovněž dodal, že lidovci nemají k podpoře sdružení sudetských Němců jasný ústavní mandát, a vyvolávají v době před volbami diskusi o tom, zda tato zahraničněpolitická pozice není sporná z pohledu českých zájmů.

Přečtěte si také:

Česko se k žalobě na německé mýtné nepřipojí. Je potřeba mít rozumné vztahy, říká Ťok

Merkelová vs. Schulz 3:0. CDU vyhrála i v nejlidnatější německé zemi



Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Čtěte také

Komentáře

Finance
Zájem o úvěry na bydlení v září lámal rekordy
Ceny elektřiny se domácnostem prodraží až o 15 %. Kdy můžete odejít k jinému dodavateli?
Podporu z pracáku nedostanete vždy a její součástí mohou být poukázky (2)
Nové zálohy pro OSVČ v roce 2019: kolik a kdy si změnit platební příkazy?
Jde česká volební účast do kopru?
Auta
Huawei Mate 20 Pro: nejočekávanější smartphone je plný…
Sedm chyb při předjíždění, kterými můžete i někoho zabít
Test asistovaného řízení: Žádné dnešní auto nenabízí autonomní řízení. Ani Tesla ne
Kvíz: Poznáte správně model auta podle fotografie?
Zákazníci vzali Ford GT útokem. Automobilka proto znovu začne přijímat objednávky
Technologie
Auto Pilot od Tesly opravdu není autonomní řízení (test + video)
Přichází „vesmírná sépie“ alias Ubuntu 18.10. Co je nového?
Komplikace pro Intel s paměťmi 3D XPoint a SSD Optane. Ztratí továrnu, kde se vyrábí
Videa už vám neutečou. YouTube dostal nový minipřehrávač
Samsung začal vyrábět čipy už druhou generací 7nm procesu s EUV, technologií 7LPP
Hry pro příležitostné hráče