Menu Zavřít

Babiš: Česko by nemělo přijímat euro ani se více integrovat v EU

14. 4. 2017
Autor: čtk

Šéf hnutí ANO Andrej Babiš odmítá přijetí eura a jakékoliv další sbližování v rámci EU. Bude prosazovat vícerychlostní model Evropy, v níž by Češi mohli zůstat na okraji.

Vůdce ANO a kandidát na budoucího premiéra země bude prosazovat volnější spolupráci s ostatními členy Evropské unie. Odmítá přijetí evropské měny i jakoukoli jinou těsnější evropskou integraci. Tím by Česko odsunul z hlavního evropského proudu na jeho okraj.

„Já nechci euro. Chci, abychom si zachovali korunu, a mohli tak zásadním způsobem ovlivnit ekonomiku, pokud bude nějaký problém. Ani jakékoli další integrace bych určitě nechtěl,“ říká Babiš rezolutně v rozhovoru pro týdeník Euro. Bližší integraci s evropskými státy zavrhuje navzdory tomu, že jeho hnutí patří v Evropském parlamentu k liberální frakci ALDE, která prosazuje pravý opak.

Babišovi by také vůbec nevadilo, kdyby Česko po roce 2020 přišlo o značnou část evropských dotací. Přestože je naše ekonomika na tomto „zlatém bruselském dešti“ do velké míry závislá. Evropské peníze tvořily v posledních deseti letech minimálně třetinu všech vládních investic a na ročním HDP se podílely zhruba dvěma procenty. Babiše ale rozčilují především sociální fondy, jejichž prostřednictvím Brusel v Česku financuje třeba rekvalifikace a školení pro nezaměstnané.

Jaké jsou české priority při vyjednávání o brexitu?

Nejdůležitější je pro nás samozřejmě obchod. A pak hned pozice našich lidí, kteří pracují ve Velké Británii – téměř 40 tisíc – aby měli dobré postavení, aby se jim nezměnilo. Mluvil jsem s britskou velvyslankyní v Praze a ujistila mě, že na ty, kteří už tam jsou, nebude mít brexit žádný dopad. Dotkne se jen těch, kteří si v budoucnu požádají za nových pravidel třeba o pracovní povolení. Já mám větší obavu o to, jak to celé EU vyjedná. Ta debata bude hodně o penězích. Velká Británie byla čistým plátcem. Někteří další čistí plátci jako Dánsko nebo Nizozemsko už se teď ozývají s tím, že nebudou platiti víc místo Velké Británie.

Je podle vás reálné, že by se Česká republika kvůli brexitu a svému hospodářskému sbližování se západními státy stala čistým plátcem do evropského rozpočtu?

Určitě ne. Ani po roce 2020. Otázka je, jestli ty peníze, které dostáváme, mají smysl. Pro mě nemají smysl hlavně ty měkké programy. Paní Marksová (ministryně práce a sociálních věcí – pozn. red.) dostala na roky 2014-2020 57 miliard, neuvěřitelnou sumu například na rekvalifikace. Nevím, koho budeme školit a rekvalifikovat, když úřady práce nemají koho nabízet, máme nejnižší nezaměstnanost v Evropě. Přitom to musíme spolufinancovat z českých peněz. Je škoda, že nemáme větší vliv na to, kam ty peníze použijeme. Potřebujeme je směřovat hlavně na hmotné investice. Máme obrovský investiční deficit.

Česko, EU a peníze:

 Vývoj příjmů z rozpočtu a odvodů do rozpočtu EU v letech 2014-2016

Zdroj: Ministerstvo financí

Měla by Česká republika po brexitu zvýšit svůj příspěvek do evropského rozpočtu tak, aby se pokud možno nesnížil objem prostředků, které čerpáme ze strukturálních fondů?

Kdybychom snížili objem peněz na různá školení a všechny ty měkké programy, tak mně to vadit nebude. O to méně vydáme do evropského rozpočtu. Pro mě jsou nejlepší kombinací evropské a soukromé peníze. Je to otázka vyjednávání. Před pár dny jsem jednal s norským ministrem pro EU o struktuře norských fondů, která se mi taky moc nelíbí. Zajímá mě kulturní dědictví. Na jeho opravy nemáme dostatek peněz. Právě norské fondy by nám mohly pomoci.

Šéf Evropské komise Jean Claude Juncker představil v takzvané bílé knize pět variant budoucího vývoje EU. Která z těch variant je pro vás nejpřijatelnější?

Evropa zatím nedosáhla cíle čtyř hlavních svobod. Mluvíme o Schengenu, který ale nefunguje v celé EU. Chorvatsko není v Schengenu, Řecko zase je. Volný pohyb zboží také zcela nefunguje, naši dopravci mají neustále problémy.

Měly by se podle vás některé kompetence vrátit na národní úroveň?

Samozřejmě. Já bojuji už dva a půl roku za naši kompetenci, co se týče reverse charge. Ta pozice komise je moc dominantní. Větší váhu v rozhodování by měly mít členské státy. Ty by si měly vybrat, jestli se chtějí k nějakému projektu přidat, nebo ne.


Babišův názor není v souladu s oficiální českou pozicí:

Brexit nesmí ohrozit evropskou integraci, shodli se čeští lídři

Čeští lídři v prostorách Pražského hradu


Takže je vám blízká varianta vícerychlostní Evropy?

Určitě. Měli bychom mít tu volbu integrovat se někde více, někde méně.

Měli bychom směřovat spíše ke tvrdému jádru evropské integrace?

Ať si jednotlivé členské státy samy řeknou, na kterých evropských projektech chtějí participovat a na kterých ne. Být v tvrdém jádru je takové klišé. Co to je? My jsme hodně navázaní na Německo, musíme mít dobré vztahy s okolními státy. Je to hlavně o lidech, prosím vás. Když nemluvíte anglicky, tak to v Evropě s tlumočníkem prostě nedáte.

Tvrdé jádro států se bude sbližovat například v otázce obranné unie, migrační politiky. Podporujete bližší integraci v těchto oblastech?

Já nechci mít migrační politiku s Francií nebo Německem. My chceme mít svoji migrační politiku úplně jinou než ostatní státy. My sami si musíme rozhodovat o tom, kdo tady bude pracovat, komu poskytneme humanitární pomoc. Každý stát má nějaké zájmy, my musíme bojovat za české národní zájmy. My nechceme mít ten multikulturní model. Já ani nechci euro. Chci, abychom si zachovali korunu, a mohli tak zásadním způsobem ovlivnit ekonomiku, pokud bude nějaký problém. Jakékoliv další integrace bych určitě nechtěl.

BRAND24

Dále čtěte:

Babišův moravský trumf: do Sněmovny míří miliardář Juříček

Babišovi hrozí pokuta. V majetkovém přiznání má nesrovnalosti

Rezort financí zhoršil prognózu vývoje ekonomiky. Ovlivní ji brexit i volby ve Francii

 Ministerstvo financí


  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).