Astronomické náklady. Uhlíková neutralita by Česko stála 675 miliard korun - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Astronomické náklady. Uhlíková neutralita by Česko stála 675 miliard korun

, čtk,

Náklady na dosažení uhlíkové neutrality v Česku budou činit 675 miliard korun. Evropská unie by to měla zohlednit v příštím rozpočtovém období, uvedl to premiér Andrej Babiš.

Babiš dnes o tématu jednal s ministrem životního prostředí Richardem Brabcem (ANO), generálním ředitelem ČEZ Danielem Benešem a státní tajemnicí pro evropské záležitosti Milenou Hrdinkovou uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Čtveřice se podle něj shodla na strategii pro zasedání Evropské rady, které začne ve čtvrtek v Bruselu.

„Česko chce taky dosáhnout uhlíkovou neutralitu, ale bez jádra to nedáme. EU musí jádro uznat jako bezemisní zdroj. Některé státy jsou stále proti. Musíme je přesvědčit, s pomocí Evropské komise,“ uvedl Babiš. „Náklady na uhlíkovou neutralitu navíc budou astronomické. Už teď jsme je spočítali na 675 miliard korun. Chceme, aby to EU zohlednila v příštím rozpočtového období,“ dodal premiér. Později uvedl, že náklady budou obrovské v celé EU, v Česku ale mnohem vyšší než v jiných státech. „Státy EU musí být připraveny se na tom férově podílet a hledat společně finanční zdroje,“ poznamenal.

Mělo by se Česko zavázat k uhlíkové neutralitě?

Zásadním tématem summitu EU bude právě závazek uhlíkové neutrality unie k roku 2050. Hrdinková v úterý uvedla, že Česko se k němu zatím přihlásit nemůže. Mezi dalšími státy je ale podle ní vidět silná vůle vyjít vstříc požadavkům zemí, které stejně jako Česko mají problém s financováním přechodu k ekologicky odpovědnému hospodářství. Plán na uhlíkovou neutralitu EU v polovině století Česko společně hlavně s Polskem zablokovalo už letos v červnu. Ze záměru tak tehdy zbyla jen poznámka pod čarou, že takový vývoj by si přála velká většina členských zemí.


Zájem politiků je nulový, stěžuje si autor projektu alternativního využití ostravských dolů Bajgar

Aleš Bajgar


Vedle finanční podpory pro regiony závislé na fosilních energiích by skeptické členské státy, k nimž vedle Česka patří například Polsko, chtěly další ujištění, že jejich občanům kvůli novému závazku výrazně neklesne životní úroveň.

Kromě klimatu bude tématem vrcholné schůzky i víceletý rozpočet či strategické priority EU. Návrh rozpočtu na období 2021 až 2027, který připravilo finské předsednictví, počítá s celkovými výdaji na úrovni 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Finskou představu však kvůli snížení celkového objemu rozpočtu proti původnímu návrhu Evropské komise kritizovala minulý týden její nová šéfka Ursula von der Leyenová.

Dále čtěte:

Hosté a vetřelci, co táhnou na sever. Klimatická změna způsobí i stěhování zvířat

Kvetoucí byznys v éře sucha: odsolenou mořskou vodu pije už 300 milionů lidí

Za Stromovouse. Musk přispěl milionem dolarů na vysázení nových stromů

SpaceX představil novou loď. Na Mars má dopravit až sto lidí

Lidé vyprodukují stokrát víc CO2 než sopky. Blíží se uhlíková katastrofa, varují vědci

Ohodnoťte tento článek
Diskuze