A co zkusit rozhazování peněz z vrtulníku? Experti přemýšlejí, jak by EU měla oživit svoji ekonomiku - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

A co zkusit rozhazování peněz z vrtulníku? Experti přemýšlejí, jak by EU měla oživit svoji ekonomiku

,

Zatímco se jednotlivé země více či méně úspěšně potýkají s nákazou nebezpečného koronaviru, začíná být čím dál jasnější, že při následné obnově svých ekonomik se bez pomoci zvnějšku nejspíš neobejdou. Otázkou zůstává, jaká její forma bude tou nejúčinnější. Někteří odborníci v tomto ohledu navrhují i poměrně nestandardní způsoby řešení, jež spočívají v takzvaných vrtulníkových penězích.

Předně je potřeba konstatovat, že navzdory tomuto na první pohled zvláštnímu označení se rozhodně nejedná o situaci, kdy by snad peníze měly doslova padat z nebes. Jde pochopitelně pouze o jakousi metaforu, neboť podstatou těchto „vrtulníkových peněz“ je jejich distribuce příslušnými orgány, v tomto případě tedy Evropskou centrální bankou (ECB), přímo domácnostem.

Jinými slovy, centrální banka vytiskne nové peníze a namísto jejich investování do nejrůznějších finančních nástrojů je do oběhu dá tak, že je například formou jednorázového příspěvku v předem stanovené výši rovnou rozdá jednotlivcům, přičemž myšlenka je taková, že tak dojde z jejich strany k navýšení současné spotřeby, což by se mělo teoreticky podepsat na lepší výkonnosti celého hospodářství.

Ačkoliv je tento přístup málo vídaný, rozhodně se nejedná o nic nového. Ostatně, přišel s ním sám Milton Friedman, jeden z nejvýznamnějších ekonomů v historii této vědní disciplíny, který za svou práci v roce 1976 obdržel Nobelovu cenu a na jehož odborné rady se spoléhali i takoví političtí velikáni, jakými byl například americký prezident Ronald Reagan či britská ministerská předsedkyně Margaret Thatcherová.

Pravdou nicméně je, že v rámci eurozóny se na vrtulníkové peníze ještě nikdy nedostalo. V návaznosti na současnou krizi způsobenou pandemií koronaviru se ministři financí jednotlivých unijních zemí dohodli, že EU uvolní v rámci záchranného balíčku 540 miliard eur z Evropského stabilizačního mechanismu. Protože to podle nich ale ani zdaleka nebude stačit, byli nuceni hledat další způsoby, jak z nastalé situace ven.

Jedním z řešení, navrhovaným zejména některými jihoevropskými zeměmi, by mohla být společná emise dluhopisů (pracovně nazvaných koronabondy), pomocí nichž by se vybraly peníze, které by vzápětí posloužily na pokrytí nákladů spojených s oživením daných ekonomik. Tento postup chce razit například Itálie, jenže Nizozemsko a Německo jsou zásadně proti.

Již v březnu se Evropská centrální banka nechala slyšet, že spustí podpůrný program, v rámci něhož nakoupí dluhopisy a další finanční aktiva v celkové výši 750 miliard eur (tedy za zhruba 21 bilionů korun). Ten by měl podle její šéfky Christine Lagardeové trvat až do konce letošního roku a bude se vztahovat jak na státní dluhopisy, tak i na dluhopisy soukromého sektoru, ačkoliv server CNBC odhaduje, že pokud bude ECB i nadále pokračovat v takovém tempu jako doposud, zmíněné hranice dosáhne již v říjnu.

Kdy jindy, když ne teď?

To však není zdaleka jediný problém, nad kterým se ekonomové pozastavují. Daleko víc je totiž trápí pomyšlení na to, co se stane, pokud zvolená strategie nebude fungovat, tím spíš, když zde existuje riziko, že se centrální bance v jejím důsledku nepodaří uhlídat to, od čeho je tu především – tedy aby zajistila cenovou stabilitu.

„Co budeme dělat?“ ptá se řečnicky jeden z vedoucích představitelů největší švýcarské banky UBS John Wraith a zároveň si odpovídá: „Možná bychom mohli zkusit vrtulníkové peníze.“

A není zdaleka jediný, kdo podobný přístup navrhuje. Stejný názor zastává i Dario Perkins z poradenské firmy TS Lombard.

„Není potřeba, aby k tomu ECB přistoupila teď hned,“ říká a vzápětí dodává: „Umíte si ale představit jinou takto velkou krizi?“

Tak či tak, zdá se, že Evropská centrální banka nevidí k zavedení navrhovaného řešení žádný důvod. V dopise, který je na internetu veřejně k dispozici, totiž Lagardeová píše, že „Výkonná rada o záležitosti vrtulníkových peněz nikdy nediskutovala“.

„Když ECB řekne, že o tom nikdy nediskutovala, znamená to nejspíš, že to je naopak,“ objasnil serveru CNBC stratég ženevské Pictec Group Frederik Ducrozet.

Přímá podpora firem i záporné úroky

Způsobů, jak k rozhazování peněz z vrtulníku přistoupit, má podle oslovených odborníků ECB hned několik. Guvernér francouzské centrální banky François Villeroy de Galhau například navrhuje nerozdělovat finanční prostředky přímo domácnostem, nýbrž podnikům. Podle Cucrozeta by zase pro změnu mohla ECB zavést záporné úrokové sazby, díky nimž by si od ní jednotlivé komerční banky mohly půjčovat peníze za velmi výhodných podmínek, takže by teoreticky na daných operacích vydělávaly, i když by je následně nabízely koncovým spotřebitelům za nulový úrok.

Tím by dle stratéga Pictec Group navíc celkem důvtipně vyřešila i jeden z hlavních problémů, který se s konceptem vrtulníkových peněz pojí, a sice že je tak zpochybněna nezávislost centrální banky na vládě, neboť ta jí de facto určuje, mezi koho vyčleněné finanční prostředky rozdělit. Pakliže by ECB zvolila tento způsob, nemohl by být o její nezávislosti sebemenší pochyb, jelikož potenciální žadatelé o půjčku by tak či tak museli splnit předem stanovené podmínky.

Hongkong příkladem

Ostatně, pár příkladů, kdy se centrální banky jednotlivých zemí uchýlily ke konceptu rozhazování peněz z vrtulníku, by se aktuálně ve světě našlo. Tím nejznámějším je nejspíš Hongkong, kde lidem, kteří zde mají trvalé bydliště, místní úřady v reakci na probíhající pandemii a nedávné masivní protesty rozdělily každému přibližně 1 200 dolarů.

Zda se tento přístup Hongkongu osvědčil, ukážou následující měsíce. Zda se něco podobného zavede i v Evropě, je však v tuto chvíli stále ve hvězdách. Tím spíš, když vidina nalezení shody mezi jednotlivými zeměmi je prozatím v nedohlednu. Během čtvrteční, v pořadí již čtvrté videokonference, se unijní lídři sice domluvili na tom, že tím, kdo by měl přijít s plánem na oživení jejich ekonomik, je Evropská komise, jaké konkrétní parametry by takový plán měl mít, už ale podle agentury Reuters vyřešit nedokázali. A proto budou muset v jednáních pokračovat i nadále.

Zdroj: www.cnbc.com, www.reuters.com

A co zkusit rozhazování peněz z vrtulníku? Experti přemýšlejí, jak by EU měla oživit svoji ekonomiku
2.6 (52%) 5 hlasování
Diskuze