Bitva o výhled za 100 milionů eur. Majitel Chelsea i aerolinky Aeroflot se soudí s Francií o zámek zemřelého oligarchy - Euro.cz

Přihlášení

Bitva o výhled za 100 milionů eur. Majitel Chelsea i aerolinky Aeroflot se soudí s Francií o zámek zemřelého oligarchy

,
Bitva o výhled za 100 milionů eur. Majitel Chelsea i aerolinky Aeroflot se soudí s Francií o zámek zemřelého oligarchy
Zdroj: Mapy Google

Minulý týden začalo ve Francii soudní líčení o státem zabavený majetek kdysi vlivného ruského miliardáře Borise Berezovského. Ten zahrnuje mimo jiné i luxusní sídlo Chateau de la Garoupe nacházející se na Azurovém pobřeží v hodnotě 100 milionů eur (zhruba 2,6 miliardy korun). Na odškodnění si dělá zálusk celá řada jeho bývalých věřitelů včetně majitele fotbalové Chelsea Romana Abramoviče i letecké národní společnosti Aeroflot.

Jak informuje zpravodajská agentura Bloomberg, zmíněný zámek propadl Francii ještě s další luxusní nemovitostí za 60 milionů eur v roce 2015, tedy zhruba dva roky po Berezovského smrti. Stalo se tak v návaznosti na rozsáhlou korupční aféru, do níž měl být dříve mocný oligarcha podle zdejších úřadů zapojen.

Abramovičovi a spol. se ale takový závěr příčí, neboť se domnívají, že konfiskace dotčeného sídla byla protiprávní a že kýžené finanční kompenzace by se měli dočkat především oni sami. Současnému majiteli Chelsea, který shodou okolností jen pár set metrů vedle vlastní podobně pompézní nemovitost a který se v minulosti s Berezovským dostal do křížku kvůli prodeji akcií ruské ropné společnosti Sibněfť, dluží zesnulý oligarcha podle dostupných informací necelý milion dolarů. V případě ostatních věřitelů jde však o částky mnohonásobně vyšší.

Aeroflot se u francouzských soudů domáhá odškodnění v řádu desítek milionů liber. O dalších zhruba 66 milionů (cca 1,95 miliardy korun) se hlásí litevská Baltic International Bank a přibližně polovinu této částky si nárokují Berezovského bývalá přítelkyně Elena Gorbunová a britský daňový úřad.

„Bylo by spravedlivé, kdyby majetek takové hodnoty posloužil ke kompenzaci věřitelů, které Boris Berezovskij svými činy poškodil,“ argumentuje Stéphane Bonifassi, právní zástupce strany, jež vznesla obžalobu. Francouzské úřady nicméně na konfiskaci oligarchova majetku nic špatného nevidí a hodlají se bránit. Komu dá soud v Aix-en-Provence nakonec za pravdu, by mělo být známo 21. dubna.

Zámek, jenž Berezovskij zakoupil v roce 1999, se rozkládá na mysu Cap d’Antibes. Ten je díky přítomnosti celé řady podobně honosných rezidencí proslulý po celé francouzské riviéře. Chateau de la Garoupe má rozlohu přes tisíc metrů čtverečních i přímý vstup do moře, což z něj činí jednu z nejatraktivnějších nemovitostí v dané lokalitě.

Putinův kritik, jehož smrt je dodnes zahalena tajemstvím

Berezovskij se během svého života dopustil celé řady kontroverzí. Vystudovaný matematik patřil v devadesátých letech minulého století mezi nejbohatší ruské podnikatele vůbec. Působil hned v několika různých odvětvích: majetkové podíly vlastnil v tamních bankách, ropných společnostech i v médiích.

Byl osobním přítelem bývalého ruského prezidenta Borise Jelcina, ale poté, co se k moci dostal Vladimir Putin, upadl v očích Kremlu v nemilost. Jeho spory s novou hlavou státu vygradovaly na přelomu tisíciletí – tamní úřady jej donutily emigrovat do Velké Británie. Zde v roce 2003 získal azyl, zároveň však přišel o značnou část majetku. Od té chvíle platil Berezovskij za jednoho z nejhlasitějších Putinových kritiků.

Na ostrovech svého času spolupracoval mimo jiné s dvojitým agentem Alexandrem Litviněnkem, jenž v důsledku otravy radioaktivním poloniem zemřel před zraky celého světa v listopadu roku 2006. Litviněnko tehdy za své vrahy označil ruské úřady, ty naopak vinu za jeho smrt přisuzovaly právě Berezovskému, který tak měl učinit proto, aby poškodil Putina v očích západních mocností.

V Rusku bylo proti zdiskreditovanému podnikateli v průběhu nultých let vedeno hned několik soudních řízení. V roce 2009 byl Berezovskij například odsouzen k 13 letům vězení za vytunelování tamní automobilky Autovaz, to když soud dospěl k závěru, že ji připravil o zhruba 60 milionů rublů. Dalších šest let za mřížemi dostal v nepřítomnosti za rozkrádání majetku Aeroflotu a byl rovněž obviněn z pokusu o státní převrat.

Právě nejrůznější soudní tahanice a s nimi související špatný psychický stav jsou také nejčastěji udávány jako jedna z nejpravděpodobnějších příčin jeho smrti ze dne 23. března roku 2013. Tehdy sedmašedesátiletý exulant měl údajně spáchat sebevraždu.

Agentura Bloomberg uvádí, že podle věřitelů po sobě Berezovskij zanechal dluhy v celkové výši 296 milionů liber (8,7 miliardy korun).

Diskuze