Výběr zpráv Protextu ČTK

Protext ČTK

Technologie ARISTON pomohou v Grónsku rozkrýt globální oteplování

Společnost Ariston zůstává věrná svému cíli přinášet pohodlí každému a oznámila úspěšné…

Jak si připomenout 100. výročí založení Československé republiky? Svatováclavským dukátem!

Právě dnes slavíme snad nejvýznamnější výročí, jaké naše republika dosud zažila. Je jím…

Zbrojaři mají pomocníka na ministerstvu obrany. Už čtvrtý rok

Firmám podává pomocnou ruku odboru průmyslové spolupráce. Jeho úkolem je, aby se české…

V Silicon Valley nechtějí stárnout. Nadějí je cestování časem s kmenovými buňkami

30. srpna 2017, 06:22  -  frn
30. srpna 2017, 06:22

Nesmrtelnost lidstvo přitahuje od pradávna. Také technologické firmy v Silicon Valley investují miliardy dolarů, aby alespoň oddálily lidské stárnutí. Nejvíce se upínají k výzkumu kmenových buněk.

Technologická firma Alphabet (vlastník Google) už před čtyřmi lety založila společnost Calico a vybavila ji rozpočtem miliardy dolarů, aby pomohla uskutečnit odvěký sen, tedy nalézt cestu k nesmrtelnosti. V Mountain View, kde Aplhabet sídlí, je také sídlo nadace SENS. Ta se rovněž zabývá regenerativní medicínou a procesy stárnutí.

Jeden ze zakladatelů SENS Aubrey de Grey, britský biomedicínský gerontolog, jenž se zabýval také umělou inteligencí, svůj cíl popsal takto: „Nejde mi o to, abych se dožil tisíce let. Mým cílem je, aby se jednou mohli lidé vyhýbat smrti, dokud budou chtít.“ Prodloužit věk až na tisícovku by údajně mohla věda do dvaceti let.

Naděje se upínají na výzkum krve a na kmenové buňky. Na to spoléhá také startupový projekt Forever Labs založený bioinženýry rovněž se sídlem v Mountain View.

U nich si už můžete uložit kmenové buňky a využívat je při léčbě nemocí, jež souvisí se stárnutím. Základní myšlenkou je, že počet kmenových buněk s rostoucím věkem v těle klesá a také jsou méně funkční. Proto se mohou uložit v laboratoři a využít později.

Kmenové buňky
Kmenové buňky jsou nediferencované živočišné buňky, které mají schopnost se dělit (proliferovat) a přeměnit se na jiný buněčný typ (diferenciovat). Tato schopnost umožňuje tělu vytvořit nové buňky, a opravit tak poškozené části těla, které se skládá např. z buněk, které se neumí dělit.
Kmenové buňky používané běžně v terapii jsou převážně tzv. hematopoetické kmenové buňky (HSC) z kostní dřeně, periferní krve a pupečníkové krve. Používají se při lymfoproliferativních onemocněních nebo vrozených imunodeficitech. Kromě léčby rakoviny by se v budoucnu mohly využívat i pro léčbu ochrnutí po úrazu nebo léčbu srdce po infarktu.

Zdroj: cs.wikipedia.org/wiki/Kmenová_buňka

Její šéf Steven Clausnitzer proces popsal jako cestování časem s kmenovými buňkami. On sám si před dvěma lety, ve věku 38, uložil své kmenové buňky, které na rozdíl od něj nestárnou. Americký regulátor pro léky a léčiva FDA tuto proceduru firmě schválil. Povolení k úpravě kmenových buněk a k „omlazovacím“ kůrám zatím Forever Labs nemá.

Na jakou léčbu se v budoucnu mohou použít kmenové buňky:

Foto: CC0 /Mikael Häggström

Projekt má i vlivného fanouška, amerického investora německého původu Petera Thiela. „Na smrt se člověk může dívat třemi pohledy. Buď ji přijmete, nebo ji můžete popřít. Nebo s ní můžete bojovat. Naše společnost se skládá převážně z lidí, kteří ji přijali nebo popřeli. Radši bych s ní bojoval,“ citoval jeho slova německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung.

Nejen plně vědecké metody lákají v tomto oboru podnikatele. Firma s lákavým označením Ambrosia nabízí zákazníkům, již jsou starší 35 let, krevní transfúze mladistvých a mladých dárců. Samozřejmě za platbu několika tisíc dolarů.


Byznys s kryonikou slaví 50 let:

Obchod s nesmrtelností vzkvétá. Už 50 let


Její šéf Jesse Karmazin se chlubí, že zájem má více než sto lidí. Zdůrazňuje, že lidem neslibuje, že nezestárnou, ale mladá krev jim může pomoci zpomalit nástup zhoršování paměti nebo stárnutí myokardu. Podle pokusů na myších by toto omlazování mělo fungovat.

„Účinek mladé krve na mozek starších myší byl obzvláště působivý,“ komentoval výsledek studie švýcarského neurologa Tonyho Wyss-Coraye německý biolog Ulrich Bahnsen. Sám Wyss-Coray připouští, že neexistují zatím žádné důkazy, že podobná léčba bude fungovat také u člověka. Podle něj se jedná spíše o zneužívání důvěry některých lidí.

Dále čtěte:

Nesmrtelnost? Zapomeňte, člověk nemůže přežít 115 let

Vyšší, odolnější, nesmrtelní. Takoví mohou být lidé za tisíc let



Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Čtěte také

Komentáře

Finance
Zájem o úvěry na bydlení v září lámal rekordy
Ceny elektřiny se domácnostem prodraží až o 15 %. Kdy můžete odejít k jinému dodavateli?
Podporu z pracáku nedostanete vždy a její součástí mohou být poukázky (2)
Nové zálohy pro OSVČ v roce 2019: kolik a kdy si změnit platební příkazy?
Jde česká volební účast do kopru?
Auta
Huawei Mate 20 Pro: nejočekávanější smartphone je plný…
Sedm chyb při předjíždění, kterými můžete i někoho zabít
Test asistovaného řízení: Žádné dnešní auto nenabízí autonomní řízení. Ani Tesla ne
Kvíz: Poznáte správně model auta podle fotografie?
Zákazníci vzali Ford GT útokem. Automobilka proto znovu začne přijímat objednávky
Technologie
Auto Pilot od Tesly opravdu není autonomní řízení (test + video)
Přichází „vesmírná sépie“ alias Ubuntu 18.10. Co je nového?
Komplikace pro Intel s paměťmi 3D XPoint a SSD Optane. Ztratí továrnu, kde se vyrábí
Videa už vám neutečou. YouTube dostal nový minipřehrávač
Samsung začal vyrábět čipy už druhou generací 7nm procesu s EUV, technologií 7LPP
Hry pro příležitostné hráče