Expert na IoT Scott Amyx
Expert na IoT Scott Amyx
Autor: Radovan Šubín

"Upgradujte se, nebo vyhynete." Reportáž z Future Port Prague

15. září 2017, 19:55 - Jan Müller
 Expert na IoT Scott Amyx
Expert na IoT Scott Amyx
Autor: Radovan Šubín
15. září 2017, 19:55

"Upgradujte se, nebo vyhynete." Tak pravil expert na IoT Scott Amyx publiku na konferenci Future Port Prague, která se 7. září konala v prostorách Holešovické tržnice. V sousedství krámků na levnou krásu tu vizionáři z mnoha zemí prodávali své sny.

Martin Holečko, majitel telekomunikační firmy Etnetera, která akci pořádala, si mohl gratulovat. Bombastické propagační slogany o „největší futuristické akci ve střední Evropě“ možná malinko přeháněly, ale do Holešovické tržnice si opravdu našli cestu zajímaví speakeři z oblasti AI (umělá inteligence), VR (vrituální realita) nebo IoT (internet věcí nebo taky internet všeho). Nemluvě o nanotechnologiích, 3D tisku a novinkách z oblasti automobilové branže i zdravotnictví.

Víc speakerů bylo z USA než z Česka a to bylo asi to nejdůležitější. Konference v prostorách klubu SaSazu opravdu měla mezinárodní úroveň. Svižný moderátor Michael Londesborough byl z Británie a těch pár Čechů na pódiu - jako největší odborník na AI z akademické branže docent Michal Pěchouček - doplňovali zahraničními kolegy v pestrou sestavu. A jestliže si na akci Etnetera udělala dobré píárko, tak si to jedině zaslouží. Kéž by víc firem místo výdajů na rutinérskou reklamu pořádalo akce, kde se účastníci opravdu něco dozvědí. I když si za to zaplatí. Na konferenci stálo vstupné 17 tisíc korun. A bylo plno.

Scott Amyx, řádně našlápnutý Američan korejského původu, svou přednášku pojal jako ódu na internet všeho, který spojuje svět do té míry, že ve velkých asijských přístavech už prý nepotkáte živáčka, protože veškerou vykládku a nakládku zaoceánských lodí zvládnou stroje oživlé umělou inteligencí. Podle Amyxe způsobují disruptivní technologie (na Future Portu oblíbený termín) změnu ve všech ekonomických oborech. „Češi, vy jste závislí na službách a průmyslu. Jestli se nebudete inovovat, tak jsou vaše firmy odsouzené k vyhynutí,“ hřímal Amyx. Celoživotní vzdělávání je podle něj dnes nezbytnost. Sám si čas od času dopřeje kurs na Singular Univerzity v Sillicon Valley, aby se dovzdělal v různých exponenciálních technologiích (další oblíbený termín na konferenci).

Takovou exponenciální technologií je třeba VR, visual reality, což je obor, který zasahuje do medicíny, vzdělávání nebo realitního trhu, jak ukázal další z řečníků, Američan Taylor Freeman. Na prezentaci například ukazoval, jak projektanti a investoři mohou sdílet podstatně lepší data o připravovaném projektu, když s VR konzolí na hlavě získají trojrozměrný obrázek něčeho, co ve fyzické realitě ještě neexistuje. Mluvil i o investicích, které Apple věnuje do využití VR ve vzdělávání tak, aby zaučení továrního dělníka na stroji trvalo zlomek času než dřív, protože s VR brýlemi coby tréninkovou konzolí se rychle naučí na 3D maketě stroje, co je potřeba.

Stejně tak studenti získají díky VR a výukovým filmům a hrám bonus k učení z knížek a učitelova výkladu. S brýlemi na hlavě se mohou jako ve 3D kině procházet mezi dinosaury a plavat uvnitř DNA šroubovice a učební látku pochopí lépe a rychleji, což podle Taylora podporují i poslední studie kognitivních funkcí mozku.

Taylorovo budovatelské nadšení můžeme zchladit celkem oprávněnými pochybami, zda exponenciální růst využívání VR nepovede u lidí k ještě většímu chaosu, protože jedince bude vystaven nekonečnému množství věrně zpodobněných realit, ale dlužno dodat, že i na negativní dopady nástupu chytrých technologií a robotů na Future Portu došlo.

To když se slova ujala Nell Watson, futuristka a inženýrka, která zkoumá, jak AI ovlivňuje svého Boha, který jí stvořil, tedy člověka. Nejprve je třeba říct, že umělá inteligence není jen humanoidní robot ze sci-fi. Jsou to všechny inteligentní technologie, tedy i ty, díky kterým posíláme e-maily a nakupujeme on-line. Nebo ty, které řídí elektrárny, plynárny, zbraňové systémy, lékařské databáze. Inu, umělá inteligence už nás má dávno ve svých rukách. Stále se zrychlující vývoj ke komplexnější čili chytřejší AI podle Nell Watson vytváří zrcadlo, ve kterém se člověk vidí z nového úhlu a je otázka, co s touto informací udělá.

Doba, kdy vznikne tzv. „silná AI“, tedy přístroj (nemusí vypadat jako robot, může být nehmotný jako software), který přemýšlí sám za sebe jako člověk, je podle expertů ještě daleko. Možná kolem roku 2050, možná mnohem později. Ale „slabá AI“, tedy technologie, která umí řešit byť složitý, ale pouze specializovaný úkol (třeba řídit letecký provoz) už nás tak obklopila, že musíme hezky rychle přemýšlet, co to vlastně vytváříme.

O etických otázkách (má být na výzkum AI uvalená regulace?) i existenciálních otázkách. Tak třeba, že data se vedle vody či ropy stávají dalším přírodním zdrojem, bez kterého by žádná AI (a tedy ani naše hypermoderní civilizace) neexistovala. A jestliže ropa pochází ze zbytků dávných živočichů a rostlin, data se „těží“ z dnešních lidí. Každé slovo napsané na sociálních sítích je Facebookem, Googlem, Amazonem, Applem, Microsoftem a dalšími hegemony nové ekonomiky schraňováno a používáno pro další vývoj aplikací, algorytmů, databází, technologií, strojů, zbraní…


V Silicon Valley nechtějí stárnout. Nadějí je cestování časem s kmenovými buňkami


Nell Watson patří k moderním intelektuálům s technickým vzděláním, která vidí vývoj techniky z širšího kontextu. V rozhovoru pro Euro tak třeba mluvila o „ztracených technologiích“ Římanů a jiných kultur, které také kdysi dosáhly nějaké technologické virtuozity, ale z různých důvodů je stejně neuchránila od úpadků. Můžeme se od nich nějak poučit?

Ve festivalové části Future Portu věnované vystavovatelům různých technologických vychytávek ale na takové hlubokomyslnosti nebyl čas. Na jediný den se do holešovické tržnice nahrnulo množství firem. Stály tu elegantní hybridní či plně elektrické modely americké Tesly, německého BMW či české Škodovky. Vedle japonská Toyota na vodíkový pohon a plně autonomní francouzský autobus Navya, který funguje na letištích a zábavních parcích (opravdu nemá řidiče, dokonce ani motor).

Ve stánku věnovaném IoT se tváře návštěvníků zjevovaly na obrazovce s popisem od umělé inteligence, která odhadovala jejich věk a projevované emoce. A protože většině návštěvníků AI hádala o nějaký ten rok méně, těšil se stánek velké popularitě. O pár metrů vedle představoval expert z IBM jezdícího robota ovládaného aplikací na mobilu, takový vylepšený Merkur, kterého šlo předělat na stanici ovládající světlo a teplo v domácnosti.

Přednášku tu měl také první oficiálně uznaný kyborg na světě (aspoň jak tvrdili propagační materiály) jménem Neil Harbisson, kterému z hlavy trčí anténka, již má i na pasové fotografii. Neill je jistě dost výstřední performer, nicméně je obdivuhodné, s jakou odvahou si do hlavy nechává implantovat anténu, která přijímá signály z mobilů a další elektromagnetické vlnění. Prý si tak může do hlavy nechat posílat obrazy přeměněné na zvuk – alespoň tak to tvrdí wikipedia. Jeho mozek je vylepšen i technologií, která mu jako původně černobíle vidícímu člověku umožňuje vnímat barvy. Neill říká, že kyborgové, čili kříženci člověka a technologií, jsou realitou zítřka a sám sebe vidí jako takového kyberpionýra. Každopádně vzbudí pozornost kamkoliv vstoupí a minimálně z tohoto hlediska je jeho kariéra úspěšná.

Poněkud prozaičtější, ale o to praktičtější pak byla přednáška profesora Rodolfa Mirandy Soriana, ředitele Institutu nanovědy z Madridu o tzv. kvantových materiálech, které svými výjimečnými vlastnostmi (pevnost, lehkost) znamenají revoluci v průmyslu. Jurgen Laudus z Belgie zase seznámil publikum s faktem, že 3D tiskárny už dávno nejsou zábavné hračky do domácností, ale z 95 procent jsou využívány v průmyslu. 3D vytisknout lze dnes prakticky všechno – i dům, nebo dokonce jídlo.

Takových konkrétních přednášek se na Future Portu konala celá řada, takže manažeři hledající recepty, jak „disruptovat“ svou firmu, jistě neměli pocit vyhozených peněz a času. Lze jen doporučit si prostudovat webovky futureportprague.cz, kde jsou všichni řečníci představeni.


Vyšší, odolnější, nesmrtelní. Takoví mohou být lidé za tisíc let


Je ale také fakt, že organizátoři festivalu mají do příštího roku co zlepšovat. Ve snaze být co nejvíc in a cool se u řečníků objevovaly mysteriozní věty jako: „Livio Babitz před založením Cyborg Nestu (…) žil v utajení a budoval tajné komunity lidí, kteří pomocí technologií dokumentovali porušování lidských práv v místech, kam nikdo neměl přístup.“

Euro by také doporučilo pro příští ročník soustředit se i na přízemnější věci než implantování antének do hlavy, tak aby oběd pro tři stovky návštěvníků, kteří věru nemají času nazbyt, nezajišťoval jediný stánek, u kterého pak stála fronta dlouhá jak podmořský kabel.

Ale to jsou drobnosti a patří to k prvním ročníkům. Jestli by se poselství Future Portu dalo shrnout, pak třeba slovy docenta Michala Pěchoučka, který na pódiu řekl, že každá firma a organizace by dnes měla hledat talentované lidi. Ti jí pomohu z přechodem do nového věku, kde lidskou práci budou stále více nahrazovat technologie. Kdo se totiž nebude vzdělávat a nebude umět roboty používat, bude jimi nahrazen.

Toto tvrzení je stejně znepokojující jako pravděpodobné. Díky Futureportu teď mělo pražské posluchačstvo šanci naskočit do vlaku exponenciálních technologií dřív, než v něm bude plno.

Dále čtěte:

Superstar Bollywoodu zastínila na konferenci o budoucnosti i Elona Muska

Ukradená virtuální realita? Zuckerberg půjde před soud

Špatné PR pro Oculus: na jeho počátku se „opisovalo“



Čtěte také

 Premiér Andrej Babiš

Babiš: Rozhodnutí Ústavního soudu o restitucích respektujeme, příjmy se ale mají danit

Premiér Andrej Babiš (ANO) trvá na tom, že církevní restituce byly předražené o 54…

před 9 hodinami

Události  Smog nad Prahou, ilustrační foto

Špinavý vzduch dál zabíjí. V Česku zemře předčasně více než 10 tisíc lidí ročně

V České republice každý rok předčasně zemře v důsledku znečištěného ovzduší 10 190…

před 9 hodinami

Letecký motor, ilustrační foto

Amoniak místo benzínu: letecký průmysl hledá zelenější palivo

Letecká doprava představuje pro životní prostředí významnou zátěž. V Norsku vědci…

před 10 hodinami

 OKD, ilustrační foto

V OKD zatím dobrý. Těžební společnosti se nebývale daří

OKD po krachu nebývale vydělává. Záměr těžit až do roku 2030 vsak patři spíše do říše…

před 10 hodinami

 Rýžové pole - ilustrační foto

Co s přebytečnou rýžovou slámou: britští vědci z ní dělají biopalivo

Pálením přebytečné slámy vzniklé při pěstování rýže znečišťují především asijští farmáři…

před 10 hodinami

Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Hodnocení

Zaujal Vás tento článek?
Ohodnoťte ho

Počet hodnocení: 1 | Průměrné hodnocení: 5.00

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Finance
Policie ani „havarijko“ nic nevyřeší, poškození auta na parkovišti lze ale předejít. Jak na to?
5 příkladů, kdy nemusíte platit daň z nabytí nemovitosti
Jak na výměnu nebo reklamaci dálniční známky
Co je dobré vědět o ochranné lhůtě?
Elektrická energie zdražuje: O kolik si domácnosti připlatí a vyplatí se změna dodavatele?
Auta
Země elektromobilů. V Norsku mizí čerpací stanice
Kvalitní moderní ojetý vůz šetří vaši kapsu a je bezpečnější
Fiat Talento modelový rok 2020
Kupé Škoda 763 bylo rychlejší než auta VB. Skončilo fiaskem, přispělo však ke vzniku Favoritu
DB Schenker posiluje pozici v logistice pro automobilový průmysl
Hry pro příležitostné hráče