Sama vyslala člověka na Měsíc. NASA by se ale při fotografování Jupiteru neobešla bez amatérských astronomů - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Sama vyslala člověka na Měsíc. NASA by se ale při fotografování Jupiteru neobešla bez amatérských astronomů

,

Ačkoliv americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) má za sebou spoustu těch nejambicióznějších vesmírných projektů v dějinách lidstva, v některých případech i nadále sází na pomoc „prosté veřejnosti“. Jedním takovým je například mise sondy Juno, jež má v rámci programu New Frontiers za úkol z výšky detailně prozkoumat planetu Jupiter.

Kolem tohoto plynného obra krouží Juno již více než tři a půl roku. Za tu dobu se jí podařilo pořídit nepřeberné množství snímků, díky nimž se mohou vědci z NASA o této největší planetě naší sluneční soustavy dozvědět spoustu nových a cenných informací. Ještě zajímavější než samotné fotografie pak je ale možná to, komu za ně vlastně vůbec vděčí.        

„Na Junu žádný oficiální tým, který by měl na starost snímání (planety), nemáme, takže jsme se obrátili na veřejnost, aby nám pomohla,“ vysvětluje webu CNN poněkud překvapivě Candice Hansen-Koharchecková, jež je zodpovědná za provoz kamery na zmíněné sondě obíhající kolem Jupitera.

Nadšenci z řad veřejnosti coby plnohodnotná součást týmu

Amatérští astronomové hrají podle ní stěžejní úlohu, nejen pokud jde o plánování a určování míst, na něž by se měla JunoCam svými objektivy zaměřit, ale zároveň i během následného vyhodnocování pořízených snímků.

„Vůbec nevím, co bychom si bez nich počali! Během posledních dvou let jsme na ně začali spoléhat … jako na důležité členy našeho virtuálního týmu,“ dodává Hansen-Koharchecková.

Jedním z těch, kteří se projektu ve svém volném čase účastní, je i Kevin Gill, softwarový inženýr společnosti Jet Propulsion Laboratory, která pro NASA vyvíjí pohonné jednotky k jejím vesmírným sondám a letounům. Gill má s podobnými misemi bohaté zkušenosti, neboť k fotografování planet se poprvé dostal již v roce 2014. Tehdy svoji pozornost upíral k Marsu, zapojil se však i do projektu sondy Cassini, jež zkoumala Saturn a jeho měsíce. Jak tato zařízení fungují, ví proto velice dobře.

„Jak se vesmírná sonda otáčí, dokáže JunoCam pořídit celou sérii snímků až 58 stupňů širokých a 360 stupňů dlouhých,“ říká s tím, že data zpět na Zem začne Juno posílat vždy ve chvíli, kdy ji od Jupiteru vzhledem k její dráze dělí nejmenší možná vzdálenost.

Cyklony na pólech a úkazy připomínající zbarvení pozemských kaprů

Než tyto údaje doputují na domovskou planetu, zabere to v řádu několik dní. Následně je ovšem potřeba zaslané fotografie upravit – vyretušovat všechny kazy a pohrát si s jejími barvami, protože jak sám Gill vysvětluje, kameru nelze naprogramovat tak, aby byla schopna dokonale zachytit Jupiter v jeho skutečné podobě. V jistém ohledu tak má on i jeho kolegové trochu volnosti: „Snažím se ty fotky přibližovat tomu, co je na pohled přívětivější a co více vypovídá o tom, co se nachází na povrchu.“

Jaké konkrétní obrázky se podařilo sondě, jejíž mise měla původně skončit již v červenci roku 2018, dosud pořídit? „Byli jsme schopni vidět cyklony na pólech,“ prozrazuje Gill. To však ani zdaleka nebyly jediné fotografie, které stojí za zmínku: „Nachází se tam jeden sytém a ten vypadá jako kapr koi. Je to oranžový mrak na horní hemisféře. Opravdu se těším, jestli se jim pro to podaří najít nějaké vědecké vysvětlení.“

Čtěte také:

Kam dál: Venuše, Io, Triton? NASA zvažuje, na které objevitelské projekty se zaměřit

Návrat lidské posádky na Měsíc? NASA potřebuje dalších 35 miliard dolarů

Navrhněte vozidlo pro průzkum Měsíce, vyzvala NASA automobilky

Ohodnoťte tento článek
Diskuze