František Kupka v Praze: od symbolismu k abstrakci - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

František Kupka v Praze: od symbolismu k abstrakci

,
František Kupka v Praze: od symbolismu k abstrakci

Velká retrospektivní výstava díla Františka Kupky je po třiceti letech k vidění v Praze.

Paříž byla v umění vždycky o krok napřed. Tentokrát jí ale nemáme co závidět. Na konci července se v Grand Palais zavřely dveře za dvě stě třiceti tisíci návštěvníky výstavy, která představovala celou šíři díla Františka Kupky, jednoho z nejvýznamnějších českých malířů, jehož jméno patří v zahraničí mezi ta vůbec nejznámější. Od 7. září do 20. ledna 2019 mohou výstavu stejné koncepce i rozsahu zhlédnout návštěvníci Valdštejnské jízdárny, ve které Kupkova díla představuje veřejnosti Národní galerie ve spolupráci s francouzskou Réunion des musées nationaux, Centre Pompidou a Finskou národní galerií, jež bude výstavu hostit po Praze.

Vždycky šel do hloubky

Františka Kupku v Paříži dobře znají. Však na jejím předměstí v Puteaux strávil velkou část svého života, včetně posledních chvil. Dřív, než se na pařížských salonech představil jako malíř, prokázal svůj kreslířský um, zručnost a postřeh ve vnímání aktuálního dění v satirických kresbách publikovaných v řadě francouzských časopisů a u nás mimo jiné v Rudých květech. Vycházel z toho, že velká plátna jsou jen pro bohaté sběratele, zatímco každý si může opatřit časopis s kresbami významných umělců té doby. I tyto kresby jsou součástí výstavy s jednoduchým názvem František Kupka 1871-1957.

 Výstava František Kupka 1871 - 1957 v Praze

Retrospektiva mapuje téměř celý Kupkův umělecký život, chronologicky členěný do tematických celků. Provede tak návštěvníky od raných figurálních pláten, některých vytvořených ještě ve Vídni v 90. letech 19. století, po známá moderní abstraktní díla z 50. let století minulého.

Významné místo v čele jedné z částí pro tuto příležitost zajímavě rozčleněné Valdštejnské jízdárny je věnováno slavnému Kupkovu plátnu Amorfa. Dvoubarevná fuga z roku 1912, které je považováno za vůbec první vystavený abstraktní obraz, byť jsou o tom vedeny polemiky. Amorfou začalo Kupkovo nefigurální období vedoucí k barevným vertikálám, řeči tvarů a barev a geometrické abstrakci. Takového Kupku většina z nás zná, ale přitom toho na plátně či papíru stihl zachytit mnohem více. Vždycky šel do hloubky, jednotlivé motivy ani tahy štětcem nebyly náhodné.

 Výstava František Kupka 1871 - 1957 v Praze

Na výstavě je k vidění obraz Děvčátko s míčem, na kterém je zobrazena Kupkova nevlastní dcera Andrée. Umělec ji jedno odpoledne pozoroval při hře a pečlivě sledoval dráhy opisované barevným míčem. Právě dráhy míče a plochy vznikající jejich vzájemným prolínáním jej přivedly až ke zmiňované Amorfě, Dvoubarevné fuze. Stejnou pečlivost věnoval pozorování strojů v továrně svého přítele Jindřicha Valdese, vynálezce patentky. Jejich mechaniku a pohyb zachytil v cyklu obrazů ztělesňujících dynamiku tehdejšího moderního života označovaných následně jako Mašinismus.

Výstava desetiletí?

Díla jsou doplněna podrobnými popisky, které návštěvníkům představují okolnosti vzniku některých obrazů a kreseb, případně události z autorova života. Pro zájemce o hlubší poznání je ve spolupráci s Francouzským institutem v Praze připraven cyklus přednášek o Františku Kupkovi a k tomu i řada komentovaných prohlídek, včetně té s Annou Pravdovou, kurátorkou výstavy, která se uskuteční ve čtvrtek 1. listopadu 2018.

Francouzský Le Monde označil nedávno skončenou výstavu v Grand Palais za výstavu desetiletí. Platí-li to v Paříži, ani v Praze to nebude daleko od pravdy. Výstavu František Kupka 1871-1957 právě probíhající ve Valdštějnské jízdárně byste si rozhodně neměli nechat ujít.

Přečtěte si také:

Enfant terrible české opery. Tenor Pavel Černoch dobývá světová jeviště

Uspět v hudbě je jako vyhrát olympiádu, říká dirigent Villaume

Když robot maluje. Uhodnete, který obraz vytvořila umělá inteligence?

Ohodnoťte tento článek
Diskuze