Québec: napůl Amerika, napůl Francie

Půlmiliónový Québec s centrem schovaným za hradbami je na poměry Severní Ameriky městem plným historie. Vládne tu nebývalá pohoda, že by tu – slovy klasika – chtěl žít každý.

Pokud by to návštěvník přehnal s místním pivem a zapomněl, kde se nachází, tipoval by, že je někde v Bretani či Normandii. Jenže toto na první pohled ryze francouzské město se nachází na druhé straně Atlantiku. Québec nabízí pečlivě udržované domy v historickém centru, hradby, pevnost a samozřejmě nepřehlédnutelný hotel v zámeckém stylu Chateau Frontenac.

Město samozřejmě netvoří jen budovy, ale také jeho stálí obyvatelé. Kanadská města se dlouhodobě umisťují vysoko v žebříčcích nejlepších míst k životu. Svůj podíl na tom má vysoká úroveň veřejných služeb, kulturní a společenský program a v neposlední řadě minimální úroveň kriminality. Ulicemi půlmilionového Québeku se můžete procházet i uprostřed noci bez obav, že procházka skončí odcizením mobilu a peněženky.

Město může posloužit i jako základna pro výlety do okolí. Třeba na vodopád Chute Montmorency, který výškou překonává Niagaru, lze dojet snadno autobusem městské hromadné dopravy. Stejně jako k mořskému akváriu na opačném konci města.

Přečtěte si rozhovor: Budeme muset zdražit mapy, říká šéf KČT Chvátal

S půjčeným autem lze prozkoumávat národní parky a jiné přírodní krásy a pro skutečné fajnšmekry je tu možnost vyrazit lodí na pozorování velryb.

Opevněni před Američany

Čím je vlastně Québec výjimečný? Na poměry Severní Ameriky má za sebou dlouhou více než čtyřsetletou historii. Město založil již v roce 1608 mořeplavec a kolonizátor Samuel de Champlain. Odsud Francouzi dále objevovali a osídlovali sever Ameriky. Svůj význam si město udrželo i poté, co jej v roce 1759 dobyli Britové.

Québec měl nakonec trochu štěstí, že velký byznys se koncentroval hlavně v Montréalu. I díky tomu si centrum města udrželo historický ráz dodnes.

Pokud mluvíte francouzsky, máte u místních velké plus, ale rádi si s vámi popovídají i anglicky. Informační tabule a oznámení bývají v obou jazycích. Na rozdíl od samotné Francie téměř nehrozí, že by na vás nějaký jazykový šovinista pohlížel jako na provokatéra nebo nevítaného vetřelce. Také úroveň znalosti globálního jazyka číslo jedna je zde o poznání vyšší než v prostoru mezi kanálem La Manche a Středozemním mořem.

Důsledek krachu Thomase Cooka: ve Španělsku se zavřou stovky hotelů

Mezi nejstarší památky patří hradby okolo starého města, citadela na kopci nad centrem a čtyři kruhové obranné věže. Kupodivu je nepostavili za francouzské koloniální éry, ale až za britské nadvlády.

Stalo se tak v reakci na překvapivý útok amerických revolucionářů z roku 1775, který málem skončil dobytím města. Jenže jak to bývá, jakmile byli Britové připraveni v opevněném městě, žádný další pokus cizí mocnosti dobýt Québec se už neodehrál. Nestalo se tak ani za druhé britsko-americké války v letech 1812 až 1815.

Stroze působící citadela, připomínající zmenšenou verzi českého Terezína, je dnes sídlem 22. královského regimentu, ale plní i reprezentační funkci. Formálně zde sídlí reprezentant britské královny v Kanadě – generální guvernér, i když více času tráví v druhém sídle v Ottawě. Za druhé světové války se zde opakovaně setkali Franklin Delano Roosevelt, Winston Churchill a kanadský premiér William Mackenzie King, aby sladili další postup v boji proti nacistům.

Hotel v zámeckém stylu

Při slušném počasí je z citadely vidět celé město. Nejvíce pozornosti upoutá mohutný Chateau Frontenac s věží vysokou 80 metrů. První dojem je, že se nějaký oligarcha rozhodl postavit si tady na severu Kanady kopii francouzského zámku a trochu to přehnal s velikostí. Ve skutečnosti tuto dominantu Québeku nechala vystavět železniční společnost Canadian Pacific Railway, a to v několika fázích mezi lety 1892 a1924.

Dnes už má Chateau Frontenac jiného vlastníka, investiční skupinu Ivanhoé Cambridge, avšak účel zůstává stejný – funguje zde luxusní hotel. Jen pro představu: týdenní pobyt pro dvě osoby zde v závislosti na velikosti a umístění pokoje vychází na 51 tisíc až 87 tisíc korun – a to bez stravování. Navzdory tomu je tu často plno a hosté z celého světa, pro které cena nepředstavuje větší problém, píší na hotel nadšené recenze.

Slabost pro architekturu francouzských zámků je ve městě poznat na více místech. Pokud do Québeku přijedete autobusem nebo vlakem, vystoupíte u další budovy v tomto stylu – Gare du Palais.

Čtěte také o kondici českých cestovních kanceláří:

Nedotčeny Cookem. České cestovky zažívají zlaté časy

Mezi ní a Frontenacem se nachází ten pravý Québec – stovky nízkých kamenných domů z 18. a 19. století. Tady se vyplatí nespěchat a jen tak v klidu se procházet starými čtvrtěmi Basse-Ville a Haute-Ville. Kanaďané mají ke starým stavbám – třeba ne starým z českého pohledu, ale z místního ano – úctu a udržují je v perfektním stavu.

Když se spojí francouzská kreativita a britský perfekcionismus, stojí to za to. Celý říjen se v Kanadě nese ve znamení halloweenu. Náměstí, veřejné i soukromé budovy jsou ozdobeny nejen dýněmi, ale také kostlivci, netopýry, obřími pavouky a jinou havětí. Dalším říjnovým bonusem jsou pestrobarevné listy, které přidávají Québeku na idylické atmosféře.

Cena bez daně a jiné triky

Co se týká ubytování, naštěstí pro návštěvníky nejsou ceny všude stejné jako v Chateau Frontenac. Mimo historické centrum není problém sehnat dvoulůžkový pokoj za dva tisíce korun na noc. Na základě osobní zkušenosti lze doporučit třeba útulný hotel Manoir de la Tour, vzdálený od historického centra asi jeden a půl kilometru. Pro pohyb po městě lze využít autobusy, které jezdí často a spolehlivě – asi jako v Praze.

Podobně jako ve Spojených státech je v Kanadě běžné, že hotely nenabízejí stravování – nebo jen snídani za příplatek.

130 let po červené. Českem vás provede nejlepší značení na světě

Nákupních možností je však po městě poměrně dost. Nasnídat se lze třeba v obchodech sítě Couche-Tard s ospalou sovou ve znaku. Jedná se o kombinaci večerky a rychlého občerstvení, kde si můžete dát dobrou kávu a za dva kanadské dolary si sestavit hot dog podle vlastních představ.

Ve městě narazíte na řadu stylových restaurací a hospůdek. Na Grande Allée za městskými hradbami se nachází jedna vedle druhé – stačí si vybrat požadovaný typ a styl. Na fanoušky malých pivovarů, pálivých kuřecích křídel a rockové hudby cílí třeba podnik Taverne. Cenová politika je poněkud svérázná. Ať si dáte dvojku vína, velké pivo, nebo míchaný drink, zaplatíte vždy téměř stejně – zhruba sedm kanadských dolarů (120 korun).

Bohužel to však není cena konečná.

Ceny v obchodech, restauracích i jinde nezahrnují daň z prodeje, která navýší výslednou cenu o 15 procent. Pět si vezme centrální vláda, deset provincie Québec. V restauracích je navíc nepsaným zákonem dát obsluze spropitné ve výši nejméně deset procent. Tamní útrata se tak oproti cenám v jídelním lístku prodraží minimálně o čtvrtinu.

Niagara pro Frankokanaďany

Vypadá to, že Bůh byl při nadělování přírodních krás politicky korektní. Zatímco anglofonní Ontario má na hranicích se Spojenými státy Niagarské vodopády, provincie Québec láká turisty na podobný úkaz – vodopády Chute Montmorency. Dojet k nim lze velmi pohodlně páteřní autobusovou linkou 800, která projíždí celým městem od východu na západ a končí na obratišti pár stovek metrů od padající vody.

Vodopád Montmorency měří na výšku 83 metrů, tedy o celých 30 metrů více než Niagara. Na druhé straně jím proteče výrazně méně vody, v létě a na podzim jde přibližně o 25 kubíků za vteřinu. Na jaře bilanci vylepšuje tající sníh a průtok vody může být až dvacetinásobný. Okolo vodopádů vede vyhlídková trasa a po dřevených schodech se lze dostat i k jeho spodní části.

Québec má rozhodně co nabídnout – od historických domů a opevnění přes Chateau Frontenac až po autentickou indiánskou čtvrť Wendake. A nejen to.

Nabízí i nebývalou pohodu a pohostinnost; místní lidé jsou přátelští, ale zároveň ne vlezlí. Není to jen svěžím vzduchem od oceánu a absencí těžkého průmyslu, že se zde můžete cítit dobře jako málokde ve světě.

Čtěte také:

Chcete si odpočinout od lidí? Zkuste tento hotel v Grónsku. Je nejodlehlejší na světě

Čeští turisté se přestávají bát. Ve velkém se vracejí do Turecka, Egypta a Tuniska

Turisté, z Prahy ven, velí ministerstvo

Všichni proti Praze: regiony chtějí metropoli sebrat turisty

Německá divize cestovní kanceláře Thomas Cook podala návrh na insolvenci