Programy ČMZRB pomáhají podnikatelům růst
Více dezertů i domácího pečiva. Díky Expanzi se mají zákazníci CrossCafe opravdu nač těšit
Výběr zpráv Protextu ČTK
Protext ČTK
Pokud si pořídíte vlastní horský apartmán, můžete trávit zimní a letní dovolenou…
Golf je vyhledávaným sportem, který se těší čím dál větší oblibě. Má dlouholetou tradici…
Síť autocenter AAA Auto působí v České republice už bezmála třicet let. Aktivity firmy…
Městečko Všech dobrých rodáků. V Bystrém stopy po slavném filmu zůstávají dodnes
30. listopadu, 17:02
-
Ondřej Stratilík
30. listopadu, 17:02
Bystré je místo, odkud režisér Vojtěch Jasný nezmizí ani po své smrti. Jeho Všichni dobří rodáci budou už navždy poctou těm sedlákům a živnostníkům, kterým totalita zničila životy.
„Tady je tvůj Rhodos a tady skákej. A co jsme si upekli, to si také snězme. Ale co jsme si vlastně sami upekli? A co jsme mohli a co jsme nemohli? Sbohem, všichni moji dobří rodáci, sbohem, a kdybychom se už neviděli, vyplň se, osude.“ Věty, které zaznějí na závěr velkofilmu Všichni dobří rodáci, když stárnoucí Očenáš v podání Vlastimila Brodského šlape na bicyklu do kopečků Vysočiny.
A jestli někde nyní hledat poetiku života a díla režiséra Vojtěcha Jasného (30. listopadu 1925 až 15. listopadu 2019), pak je to právě městečko Bystré na Svitavsku. „Zla bylina nevyhnije. Lepší odcházijou, enom my, potvory, ostáváme.“
Strach jim nedovolí
Kdyby záleželo jen na Jasném, Všechny dobré rodáky by nejraději natočil ve valašské Kelci mezi Hranicemi na Moravě a Frenštátem pod Radhoštěm, kde se za první republiky narodil a jako mladý muž pak vnímal všechna příkoří, která na vesnici napáchala násilná kolektivizace a roubování moravského zemědělství do nefunkčních sovětských schémat.
Nové vozy 
| Vybraná ocenění snímku Všichni dobří rodáci |
|---|
| • MFF v Cannes 1969: cena za nejlepší režii |
| • Trilobit 1968: cena za režii Vojtěchu Jasnému |
| • Trilobit 1968: cena za herecký výkon Vladimíru Menšíkovi |
| • Cena české filmové kritiky za rok 1968 |
| • Filmový festival mládeže v Trutnově 1969: Malé zlaté slunce Vladimíru Menšíkovi |
| • třetí místo v anketě filmových kritiků o nejlepší česko-slovenský hraný film století (1998) |
Když ale v 60. letech začal spolu s kameramanem Jaroslavem Kučerou připravovat natáčení, na Barrandově rychle pochopil, že Kelč je pro natáčení od Prahy příliš vzdálená, a tak pro vedení studia neprůchozí. Začali hledat jinou lokalitu a po dlouhém pátrání a objížďkách ji našli v Bystrém. Právě v tomto městečku s velkým kostelem svátého Jana Křtitele a Panny Marie Karmelské a tradičním maloměstským náměstím Na Podkově podle Jasného osudy rodáků s moravským přízvukem z Kelče zapadly nejlépe.
„Morava je můj domov více než cokoli jiného. Na Vysočině jsem dělal své dva velké filmy. Vracím se tam jako do svého nejvlastnějšího domova - životního i filmového. V Bystrém na Vysočině jsem našel jediné místo na světě, kde