Mánie komunistické éry: Proč jsme vlastně sbírali barevná céčka?

Po céčcích šílely snad všechny děti v Československu. Kdo jich měl nejvíce, byl jednička. Co jsme na tom kousku barevného plastu vlastně viděli?

Na úplném počátku byla minisukně. V 60. letech totiž céčka sloužila jako ozdobné prvky sukní. Jenže tento výmysl se na socialistickém trhu neuchytil.

Asi po deseti letech přichází další nápad, a to začít vyrábět závěsy z céček. Opět se nejednalo o žádný trhák. A tak se začala céčka vyhazovat, jenže opuštěných barevných kroužků v kontejnerech si všimly procházející děti a začíná se rodit neskutečná céčková mánie.

Céčka byla v pozdním socialismu fenoménem. Zdroj: wikipedia.org

Protože jich nebylo ze začátku mnoho a doslova svými barvami roztříštily socialistickou šeď, stávaly se velice atraktivními. A tak se z celkem nepovedeného módního prvku stává sběratelský kousek, hračka, dokonce i platidlo.

Jedno céčko nás vyšlo na nějakých 10 haléřů. Za dvacet céček bylo možné sehnat propisku, za třicet céček angličáka a za takový řetěz céček jste si mohli dokonce pořídit kazeťák. Můžeme dokonce hovořit o jakési dětské ekonomice „šmelení“.

Tak co? Měli jste svůj drahocenný barevný řetěz z céček?

Přečtěte si, jaké cigarety frčely za socialismu: Vzpomínáme: Ještě, když jsme kouřili „ve zdraví“