Kam s ním? Obyvatele La Palmy trápí všudypřítomný vulkanický popel, mohl by se použít na stavbu nových obydlí i jako hnojivo - Euro.cz

Zprávy

Přihlášení

Kam s ním? Obyvatele La Palmy trápí všudypřítomný vulkanický popel, mohl by se použít na stavbu nových obydlí i jako hnojivo

,
Kam s ním? Obyvatele La Palmy trápí všudypřítomný vulkanický popel, mohl by se použít na stavbu nových obydlí i jako hnojivo
Zdroj: Depositphotos
  • Lidé na kanárském ostrově La Palma se potýkají s následky nedávné erupce tamní sopky Cumbre Vieja

  • Velká část území je pokryta decimetry lávy a vulkanického popela. Vyvstává tak otázka, jak s tímto přírodním materiálem nyní naložit

  • Žádné přímé ztráty na životech v důsledku výbuchu zaznamenány nebyly, škody na majetku a místní infrastruktuře nicméně přesáhly v přepočtu 22 miliard korun

Byla to erupce, kterou vloni s napětím sledoval celý svět. A to navíc po dobu zdánlivě nekonečných bezmála tří měsíců. Tak dlouho chrlila lávu a popel sopka Cumbre Vieja na La Palmě, jednom ze sedmi hlavních Kanárských ostrovů.

Během svého běsnění stihl stratovulkán zničit téměř tři tisíce domů a napáchat škody odhadem za více než 900 milionů eur (přes 22 miliard korun), napsal o Vánocích s odkazem na agenturu AFP server iRozhlas. Kromě toho ale láva a popel pokryly a zasypaly také přes 1200 hektarů půdy, na níž v minulosti vyrostl nespočet banánových plantáží pohánějících tamní ekonomiku. A právě to nyní způsobuje obyvatelům pětaosmdesátitisícové La Palmy hluboké vrásky na čele.

Vulkanický popel pokryl snad vše, co mohl. Dostat se ke svým věcem, autům, ba dokonce domům je kolikrát téměř nadlidský úkol. A když už se to oněm evakuovaným šťastlivcům, kterým úřady povolily návrat, konečně povede, vědí, že další den budou s vyhrabováním dost možná muset začít znova. „Je to nepřetržitý boj,“ cituje The Guardian jednoho z místních obyvatel Javiaera Morena. „Dnes ho uklidíte, zítra sem vítr přivane několik dalších centimetrů.“

Chladnutí potrvá měsíce

Na některých místech, jako například v bývalém kamenolomu, se s popelem již vypořádali. V oblastech, které pohltila láva, to však bude o poznání komplikovanější a také časově delší proces. Třeba už jen proto, že její chladnutí potrvá měsíce. „Pořád v sobě zadržuje teplo, na některých místech teplota dosahuje více než 500 stupňů Celsia,“ říká pracovnice Španělského geologického a důlního institutu Inés Galindová.

Otázkou rovněž zůstává, jak s lávou jako takovou naložit. V některých případech totiž bude podle geoložky jednodušší zanechat ji na svém místě a začít stavět přímo na ní spíše než ji pracně rozbíjet a převážet jinam.

Jako v dobách starověkého Říma

V jistém slova smyslu by každopádně nedávná erupce mohla být i vítaným pomocníkem zdejších pěstitelů, podobně jako se tak před několika staletími stalo na nedalekém Lanzarote. Také jeho území bylo po výbuchu místní sopky tehdy pokryto lávou a popelem. Obyvatelé nejsevernějšího kanárského ostrova ale po chvíli zjistili, že tento vulkanický materiál je nesmírně úrodný, a tak se jej rozhodli použít k pěstování vína.

„Jeho částice byly pórovité a schopné zadržovat vodu v půdě… Oni toho využili k výsadbě vinic,“ podotýká Galindová. Zda podobnými vlastnostmi oplývá i popel vychrlený z Cumbre Vieja, je teprve předmětem zkoumání. Jiná skupina vědců mezitím zjišťuje, jestli by bylo možné jej používat jako hnojivo.

Existuje ale minimálně ještě jeden možný způsob, jak podzimní přírodní katastrofy potenciálně využít k revitalizaci poničeného ostrova. Nabízí se totiž varianta, že právě všudypřítomný popel by se mohl hodit na stavbu nových budov, silnic, mostů a další kritické infrastruktury.

Vědci vyvinuli živý inkoust. V budoucnu by mohl nejen na Zemi sloužit jako stavební materiál, pomáhat má ale i jinde

„Není to žádný náš originální nápad, vlastně používáme techniky, se kterými přišli už staří Římané,“ vysvětluje stavební inženýr Javier Juvera s odkazem na věhlasný římský beton, jehož životnost se – na rozdíl od moderních materiálů – neměří v desítkách let, nýbrž tisících.

„Římané nakládali s popelem, který vychrlil Vesuv, tak, že jej použili k výstavbě svých bazilik a budov.“ A Juverův tým nyní přirozeně zkoumá, zda by něco podobného mohli zopakovat i stavbaři na La Palmě. Koneckonců, jisté zkušenosti se sopečným popelem inženýři v těchto zeměpisných šířkách již mají: „Na práci s vulkanickými materiály jsme na Kanárských ostrovech zvyklí.“

Jak se s popelem z vulkánu Cumbre Vieja nakonec doopravdy naloží, bude každopádně jasné nejdříve za několik měsíců. „Množství toho materiálu je enormní – existují fotky, na kterých popel pohřbil prakticky celé budovy. Ale pokud pro něj nenajdeme nějaké hodnotné využití, stane se z něj jen nežádoucí odpad,“ uzavírá Juvera.