Kakao, rajčata nebo marmeláda. Po čem všem se některým lidem může udělat špatně a proč? - Euro.cz

Zprávy

Přihlášení

Kakao, rajčata nebo marmeláda. Po čem všem se některým lidem může udělat špatně a proč?

Jana Nováková,
Kakao, rajčata nebo marmeláda. Po čem všem se některým lidem může udělat špatně a proč?
Zdroj: profit

I když jim lékařské vyšetření neprokázalo žádnou alergii, trpí někteří lidé nevysvětlitelnými zdravotními potížemi od žaludeční nevolnosti až po pálení v krku, ekzém nebo svědění celého těla. Málokdo si uvedené potíže spojí s konzumací určitých jídel jako je třeba kakao, špenát, rajčata nebo marmeláda. Přesto s nimi tyto problémy mohou souviset.

Plejádu zdravotních potíží spojenou s konzumací určitých druhů jídel může způsobovat takzvaná histaminová intolerance (HIT). Patří mezi skryté diagnózy, které u řady lidí zůstávají mnoho let nerozpoznané. Projevuje se tak, že tělo reaguje na jisté druhy potravin jako na alergeny; přímo k alergické reakci ale nedochází.

Histamin: dobrý sluha, ale špatný pán

Histamin, což je hormon, který je důležitý pro správné fungování těla a podílí se například na správné funkci centrální nervové soustavy či imunitního systému, si tělo částečně vyrábí samo, částečně se do něho dostává s různými složkami stravy.

V organismu běžného člověka se s přebytkem histaminu vypořádá enzym diaminooxidáza (DAO), který jej umí odbourat. V případě, že má však konkrétní člověk DAO v těle nedostatek, s histaminem nedokáže bojovat a má problém.

Od rajčat až po kávu

„Nejde o alergii na potraviny, nenalezneme protilátky ani buněčnou imunitní reakci, ale o intoleranci, při níž najdeme v krvi nižší hladinu enzymu diamooxidázy, který produkuje zdravá střevní sliznice. Vyšetření patří do rukou specialisty – alergologa a diagnóza vyžaduje vyloučit vysoce rizikové potraviny, kterých je veliké množství. Ze zeleniny sem patří například špenát, kopřiva, tykev a dýně i rajčata i řada dalších, z ovoce jakékoli přezrálé, ale i angrešt, jahody, citrusy, papája a další,“ vyjmenovává pro Euro.cz potraviny, které mohou člověku s HIT způsobit nepříjemnosti, lékařka Kateřina Cajthamlová.

Rizikové jsou podle ní i potraviny obsahující kvasinky, třeba droždí, fermentované a zrající sýry nebo třeba cukr. „ Kakao, sójová omáčka, tatarka a kvasné octy mohou problémy působit také. Reakce na různé potraviny může být u individuálního pacienta velice různá, každý si musí vytipovat za pomoci alergologa, na co reaguje zrovna ona nebo on. Alkohol, zejména červené víno, káva, čokoláda, kakao a uzeniny i rybí konzervy ale většinou působí potíže všem,“ dodává Cajthamlová.

Od únavy k nespavosti

Častými projevy HIT jsou trávicí potíže, vyrážky, silná únava, ale i nespavost nebo třeba ekzémy a otoky. U každého jedince mohou být ale projevy jiné a jinak silné.

Pokud má člověk na HIT podezření, nebo jí už trpí, měl by se důkladně zamyslet nad skladbou svého jídelníčku.

Neohřívat, prosím

„Hlavní dietní zásadou je, že suroviny a pokrmy by měly být co nejčerstvější, protože delším skladováním potravin se obsah histaminu v potravině nebo v jídle zvyšuje. To znamená, že jednou uvařené jídlo již neohříváme. Vyhýbáme se potravinám, které jsou konzervované, kvašené, kompotované, fermentované a uleželé,“ uvedla pro Euro.cz výživová specialistka Gabriela Mádrová. Ta doporučuje vyhýbat se také přezrálému ovoci, zakysaným mléčným výrobkům, kozímu sýru nebo třeba džemům a marmeládám.

Mádrová upozornila také na skutečnost, že i když HIT není z nejčastějších diagnóz, neznamená to, že jí lidé často netrpí. Jde spíš o to, že ne všichni lidé se svými zdravotními potížemi navštíví lékaře.

HIT se umí dobře skrývat

Diagnostika HIT navíc není úplně jednoduchá. Její projevy totiž mohou být snadno zaměněny za vedlejší účinky některých druhů léků nebo třeba za projev stresu. Pokud má lékař u pacienta na HIT podezření, musí delší dobu sledovat, co a kdy dotyčný snědl a kdy a jaké příznaky se po konzumaci dané potraviny projevily.

Ani v případě, že je člověku HIT diagnostikována, není třeba zoufat. „Intolerance se může zlepšit při vyléčení střevní choroby, může se během života objevovat v zátěžové situaci a lékaři na ni ne vždy myslí. Je tedy třeba při nejasných kopřivkách, průjmech, rýmě či bolestech hlavy myslet i na tuto diagnózu a vždy se poradit i s alergologem,“ uzavírá Cajthamlová.

Léčba neřeší vše

V případě diagnostikování nízké hladiny diaminooxidázy lékař může pacientovi předepsat chybějící enzym ve formě tabletek. Ne u každého ale tato léčba zabírá a rozhodně nejde o stoprocentní řešení. Každopádně v případě, že člověk HIT diagnostikovanou nemá, není vhodné dodržovat bezhistaminovou dietu. Tělo by se tak mohlo ochuzovat o důležité živiny.