Nepřehlédněte

 Miroslav Poche

Zeman trvá na svém, Pocheho jako ministra nechce

 Americký prezident Donald Trump

Trump pohrozil EU 20procentním clem na dovoz aut

Makrooko Miroslava Zámečníka

Kde najít fiskální rozdíl mezi Slávkem a Alenkou (s Andrejem v zádech)

Auta budoucnosti: (bez)nadějné vyhlídky

01. ledna, 03:00  -  Jiří Červenka
01. ledna, 03:00

Čeká tradiční automobilový průmysl zkáza? Zajedno nejsou ani kapacity z branže.

Představte si, že jednoho dne se bude vaše auto řítit po elektrické superdálnici. Rychlost jízdy a řízení budou ovládané automaticky prostřednictvím zařízení zabudovaných přímo ve vozovce. Silnice budou bezpečné - díky elektřině! Žádné zácpy, žádné nehody, žádná únava řidiče. Zní vám to povědomě? Úryvek není vizí Elona Muska nebo jiného ze současných věrozvěstů automobilové budoucnosti. Jedná se o text tiskového inzerátu z roku 1957. (Zadavatelem bylo sdružení amerických elektrárenských společností a šlo o reakci na vnímanou hrozbu znárodnění energetického průmyslu, ale to je jiný příběh.)

V roce 1989 vyjádřilo sedm procent motoristů dotazovaných v anketě britské organizace RAC přesvědčení, že v roce 2001 se auta budou umět řídit sama. A když se začtete do novinových článků starých jen pět šest let, najdete spoustu takových, podle kterých měla být auta bez řidiče na trhu už letos. Že se to nějak zadrhlo, je snad očividné.


Čtěte: Tesla skončí v insolvenci. Tvrdí to investor, který předpověděl bankrot Enronu


Pocit, že éra autonomního řízení, centrálně organizované dopravy a elektrického pohonu je nablízku, provází civilizaci už desítky let. A třebaže pokrok v posledních letech skutečně zrychluje, z pohledu běžného spotřebitele nemáme k takovému světu o mnoho blíž než autoři onoho inzerátu z doby, kdy se design aut a sny tehdejších vizionářů teprve začínaly inspirovat jadernou energií a nástupem proudových motorů.

Mějme to na paměti, když se pokoušíme predikovat budoucnost. Je vysoce pravděpodobné, že až za třicet let nějaký rešeršér, publicista či student narazí v archivech na tento článek, bude se při jeho čtení bavit omezeností svých předků; stejně dobře jako my, když čteme o nukleárních vysavačích, chmurné budoucnosti společnosti Apple nebo nevyhnutelných ekologických katastrofách, které nikdy nenastaly. (Věnujme vzpomínku prominentnímu doomsayerovi Alu Goreovi, podle kterého měli lední medvědi touto dobou figurovat na seznamu vyhynulých druhů.)

Konec automobilové éry

Že se automobilový průmysl v příštích dvaceti třiceti letech změní, o tom nepochybuje nikdo. Nikdo ale zároveň neví, jaký bude rozsah, tempo i samotná podstata této změny. Můžeme se pouze domnívat, že postupné nahrazení spalovacích motorů elektrickými bude jen drobnou epizodou v disruptivní bouři, kterou přinese rozvoj autonomních vozů.

Velkého mediálního ohlasu se dočkala pochmurná vize, kterou pro prestižní list Automotive News formuloval Bob Lutz. Pětaosmdesátiletý byznysmen, bývalý dlouholetý šéf General Motors a majitel československého bojového letounu L-39 Albatros, říká, že se blížíme ke konci automobilové éry: „Konečným stavem bude plně autonomní modul, nad nímž nebude mít řidič (sic!) žádnou kontrolu. Zavoláte si ho, přijede, nastoupíte a jedete.“

Většinu takových modulů budou podle Lutze vlastnit společnosti jako Uber nebo Lyft. Ty se zároveň stanou nejvýznamnějšími hráči v průmyslu, který dnes nazýváme automobilovým. „Za patnáct dvacet let - nejpozději - budou lidmi řízená vozidla zakázána zákonem,“ píše Lutz. „Bod obratu nastane, až bude nějakých dvacet až třicet procent aut plně autonomních. Státy při pohledu na statistiky nehod zjistí, že 99,9 procenta nehod způsobují lidé. Samozřejmě ale bude přechodné období. Každý dostane pět let na to, aby prodal svoje auto do šrotu nebo dal protiúčtem za modul,“ popisuje.

Konec v dohledu? Bývalý dlouholetý šéf General Motors Bob Lutz.

Lutzova slova můžeme brát s rezervou. Je to bezesporu vysoce inteligentní a zkušený muž, nicméně v minulosti opakovaně prokázal zálibu vyjadřovat se způsobem, který mu zajistí pozornost médií a veřejnosti. Jemně řečeno. A šokované ohlasy z celého světa naznačují, že se mu to povedlo i tentokrát.

Cenné a originální jsou nicméně konkrétní Lutzovy postřehy. Upozorňuje, že zpočátku nebude nutné, aby autonomní auta akceptovala veřejnost. Postarají se o to provozovatelé velkých flotil jako pošta, Amazon, energetické firmy a podobně. Lutz věští postupný zánik dealerům, servisům, pojišťovnám, dnešním automobilkám i automobilovým časopisům. Auta přežijí jako koníček pro zámožné, kteří s nimi budou jezdit při výjimečných příležitostech na uzavřených tratích.

Lutzův hlas není ojedinělý. „Náš pohled je takový, že individuální vlastnictví aut vymizí, protože je velmi neefektivní,“ říká Jeff Holden z vedení Uberu. Futurista Thomas Frey se domnívá, že autonomní vozidla připraví města o příjmy z pokut a parkování, zloděje aut a dopravní policii o práci a celou společnost o hluk, zácpy a škody na zdraví. Jeden autonomní vůz podle něj dokáže nahradit 30 běžných aut, protože bude v provozu 20 až 21 hodin denně. (Dnešní auta v průměru jezdí méně než hodinu denně.) Nejsložitější období podle něj nastane okolo roku 2030, kdy budou vrcholit komplikace pramenící z interakce mezi lidskými řidiči a autonomními vozy.

Řidičům vjezd zakázán

Možná to ale nebude tak horké. Uvědomme si, že je rok 2017 a stále není na trhu auto, které by bez dohledu řidiče zvládlo složitější úkol než popojíždění v koloně na dálnici. Což je vlastně triviální. Auto vpředu, auto vzadu, po obou stranách vodorovné čáry a nízká rychlost. Budeme rádi, když aspoň ke konci příští dekády dospějeme do stavu, kdy běžné nové auto střední třídy zvládne jízdu na dálnici od nájezdu ke sjezdu i se všemi komplikacemi, jako je dopravní omezení, nehody nebo špatné počasí. Tou dobou možná začnou vznikat první vyhrazené pruhy či celé dálnice pro autonomní provoz. A později celé oblasti, kam bude vjezd autům řízeným lidmi zakázán.

Budou ale přibývat jen pomalu. Už proto, že rozvoj inteligentního řízení dopravy se neobejde bez masivních investic do dopravní infrastruktury a všichni dobře vidíme, jak stát zápasí jen s pouhým udržováním dnešních „hloupých“ silnic.

Že v tom novém světě zbude pro tradiční automobilky menší prostor než dnes, je jisté. Přesto bychom jim neprorokovali rychlou zkázu. Stačí se zamyslet nad tím, jaké faktory přispěly k tak obrovskému rozmachu automobilové dopravy a z jakých pohnutek usedají lidé do aut dnes. Kromě mnoha jiných věcí je auto třeba také symbolem společenského postavení nebo oázou soukromého prostoru, ve kterém můžete stále vozit vlastní věci nebo řekněme dodržovat takové hygienické a behaviorální standardy, které se zdají přiměřené vám. Ne nadarmo dávají mnozí přednost jízdě autem i v té naprosté menšině scénářů, kdy je časově efektivnější hromadná doprava.


Srovnání nákladů na pořízení a provoz auta:

Elektromobily se vyplatí. Už po 4 letech provozu poráží auta s běžným motorem


Vlastnit dopravní „modul“, o který se nemusíte dělit s nikým cizím, má svoje racionální i emocionální výhody bez ohledu na to, jestli se řídí sám nebo čím je poháněný.

Tomu věří třeba šéf aliance Renault-Nissan-Mitsubishi Carlos Ghosn. „Spousta lidí si myslí, že to (autonomní vozy) je náhrada. Není, je to rozšíření,“ řekl před časem na konferenci pořádané agenturou Bloomberg. „Tradiční byznys výroby, prodeje a vlastnictví aut bude pokračovat,“ dodává. Pravda, dynamika a jízdní vlastnosti ztratí v autonomní éře na významu, ale v marketingové komunikaci běžných aut hrají tyto faktory zanedbatelnou úlohu už dnes. Výrobci lákají na design, komfortní funkce nebo možnosti individualizace, v racionálních faktorech pak třeba na variabilitu vnitřního prostoru nebo provozní náklady. To automobilky umějí dobře a může to fungovat ještě dlouho. A ještě dlouho může trvat, než zcela vymře spalovací motor.

Kdo zakáže motory

Automobilový trh se bude stále zmenšovat, jak větší a větší část dopravní obslužnosti budou přebírat různé formy autonomních vozidel, ale auta se budou stále vyrábět a prodávat. Převážně se spalovacími motory, respektive nějakou formou hybridního pohonu.

Podle studie analytické firmy IHS Markit se do roku 2040 zmenší automobilový trh v Číně, USA, Indii a Evropě z dnešních 80 milionů na nějakých 54 milionů aut ročně. Čtyři pětiny z toho ale budou poháněny spalovacím motorem. Čtyři pětiny z nově prodaných aut, abychom si rozuměli. Nikoli z celého vozového parku. Toyota, stále jedna z největších automobilek a jeden z významných proponentů hybridního pohonu, očekává, že spalovací motory zmizejí z trhu nových aut až okolo roku 2050. Ale opět - z trhu neznamená ze silnic.

Rychlejší obnově vozového parku půjde nepochybně naproti aktivistická legislativa, jak to dnes vidíme na obou březích Atlantiku i v Číně. Jednou věcí jsou ale progresivistické proklamace, druhou politická realita. Žádný politik, který bude chtít být znovu zvolen, neodhlasuje tvrdý celoplošný zákaz spalovacích motorů, dokud nebude na trhu přijatelná - a široce přijímaná - alternativa.

Bezemisní zóny ve městech, všelijaké daně a poplatky, to vše bude nepochybně ztrpčovat řidičům aut se spalovacími motory život (a oslabovat poptávku po takových autech) ve stále větší míře. Ale čím dál od rušných megapolí, tím pozvolněji vývoj poplyne. Vždyť dnes to není jiné. Srovnejte vozový park a jeho používání v Praze a na odlehlém venkově. Ve většině evropských zemí není situace příliš rozdílná.


Doprava v roce 2050 podle BMW: elektrokola řízená umělou inteligencí


Život spalovacímu motoru patrně prodlouží i rozmach syntetických pohonných hmot, jako je třeba uměle vyráběný zemní plyn. Ten se již dnes daří v experimentálním měřítku produkovat udržitelnou cestou z obnovitelných zdrojů. Dokonce se přitom odsává CO2 z atmosféry. Pokud se automobilkám podaří přesvědčit regulační orgány, aby se místo výfukových emisí zaměřily na celkovou produkci škodlivin v perspektivě „well-to-wheel“ (od těžby základních surovin ke kolům) a za celou dobu životnosti vozu včetně recyklace, může se spalovací motor udržet ještě dlouhé desítky let.

Elektromobil má sice nespornou výhodu nulových emisí v místě provozu, v absolutních číslech však jeho ekologická bilance při dnešním stavu věcí nijak zářná není. Zhoršuje ji zejména náročnost výroby baterií a také převažující způsoby výroby elektřiny.

Pokud se tedy automobilky nepřipraví o životní prostor samy nějakými hloupými kroky a budou lobbovat za svůj byznys aspoň trošičku obratněji než v posledních deseti patnácti letech, mají v horizontu dvaceti třiceti let stále slušné šance na přežití. Svět podle Lutze možná nastane, ale troufáme si hádat, že k tomu dojde mnohem později.

Dále čtěte:

Slib splněn. Tesla zapojila v Austrálii největší baterii na světě

TESLA = TEchnicky SLAbé? Jak kde…

Jak si pojistit odběratele: elektromobil a dobíjení na 5 let zdarma


Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Počet hodnocení: 3 | Průměrné hodnocení: 4.67

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Čtěte také

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
V práci se řeší problémy v kuchyňce. Začátek konce
Rozdílný výpočet sociálního a zdravotního pojištění v příkladech
Chystáte se do zoo? Kolik stojí vstupné a kde můžete kouřit?
České neprůstřelné vesty chrání od Keni po Austrálii
ČNB opět zpřísňuje poskytování hypoték - není ale třeba panikařit
Auta
Dacia jako ojetina: Kterou chtít, kterou nebrat a jak…
Abt přidal pětiválci v Audi RS3 dalších 100 koní. Teď už jich má 500
Sedm slepých uliček automobilového vývoje: Tudy ne, přátelé
Ford Focus bude „číst“ silnici a vyhlazovat díry pomocí adaptivních tlumičů
Kvíz: Poznáte auta podle těchto detailů?
Technologie
Z FreeSync 2 se stane FreeSync 2 HDR. Monitory musí umět aspoň DisplayHDR 600
Steam zahájil tradiční letní výprodej her. Můžete ušetřit spoustu peněz
Američan vyrobil robota na kompletní přípravu burgerů
Google upravil nastavení účtu. Denně ho navštíví 20 milionů lidí
Nvidia vyrobila speciální 32GB verzi grafiky Titan V: CEO Edition s vyšším výkonem
Hry pro příležitostné hráče