Absint: renesance zakázaného démona - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Absint: renesance zakázaného démona

Jan Frič,
Absint: renesance zakázaného démona

Silná aura nápoje i komunita jeho zastánců zapříčinily, že i dnes jsou na trhu dostupné absinty, které odpovídají původnímu nápoji. Jaký vybrat a kam zajít?

Poznat originální kouzlo „zelené víly“ lze i dnes. Tento oblíbený nápoj velikánů historie jako Arthur Rimbaud, Paul Verlaine, Charles Baudelaire či Ernest Hemingway má celou řadu podob, chutí a přívlastků. Kdysi zatracovaný nápoj v poslední době zažívá doslova svou renesanci a například Česko si v absintové komunitě vydobylo neochvějnou pozici. A to nejen díky již zmíněné výrobě a exportu unikátních fontán a specializovaného skla. Kvalitních absintů je na českém trhu zkrátka dost.

„Při výběru absintu je třeba si uvědomit, že absint je anýzovka. Všechny absinty se tedy budou více či méně podobat nápojům ze stejné rodiny, tedy ouzo, rakki, případně pastis, což je de facto potomek absintu, neboť pastis byl vyvinut právě kvůli zákazu absintu po roce 1915,“ řekl týdeníku Euro jeden z největších znalců tohoto nápoje v Česku Štefan Habulinec. Podle něj by měl absint na poli anýzovek vyčnívat svou bylinkovostí a neměl by to v žádném případě být nudný sladký „pendrek“.


Absint: zelená víla i démon plný halucinací


Světového uznání se například dočkal Dubied Žufánek 1798 — dokonalá replika historicky nejstaršího dochovaného absintu na světě, kterou známý lihovarník vypálil přesně 220 let po zrodu originálu dle receptu prvního komerčního výrobce absintu, majora Dubieda. Vzniklo pouze 440 láhví, tedy 220 litrů nápoje, které se vyprodaly během dvou hodin. Nyní už je tento absint investiční raritou s cenovkou dosahující 30 tisíc korun. Původně se přitom jedna láhev prodávala za 1490 korun.

Z běžné produkce pak nelze opomenout vlastně první špičkový český absint z kotle téhož lihovarníka jménem St. Antoine. Díky svým kvalitám i ceně je dnes tím nejběžnějším nápojem místních pijáků. V nabídkách českých barů a obchodů s alkoholem nechybí ani láhve zahraniční produkce. S ohledem na nízkou oblíbenost anýzu v našich krajinách stojí za zmínku především Mansinthe – absint, který si od švýcarského mistra Olivera Mattera nechal na míru vyrobit Marilyn Manson.

Zpěvák je nejen autorem zdařilé etikety, ale zčásti i unikátní chuti absintu, který od svého zrodu v roce 2007 nasbíral mnohá ocenění. Při vývoji Matter po dobu dvou let zasílal metalové hvězdě vzorky na ochutnání, dokud oba nebyli s výsledkem spokojeni. Vznikl nápoj, který je jako stvořený pro českého pijáka. Anýz je v jeho chuti mírně upozaděn a začínající pijáky zbytečně neprovokuje.

Největší líhně absintových pijáků

A kam na ten pravý absint zajít? Nejjednodušší objevování je v české metropoli, která nabízí hned několik lokací, kde ho lze ochutnat i s příslušným servisem a personálem, který dokáže při výběru toho správného absintu poradit. Stálicí je v tomto ohledu Hemingway bar na Starém Městě, který potěší příjemným barovým prostředím bez větších výstřelků. Solidní nabídkou se chlubí i bar L‘Fleur s bohatými zkušenostmi s pravým absintem.

Kdo by toužil po vyšší žánrovosti a zábavnosti prostředí, může zavítat do podniku Absintherie. Ten má dokonce dvě pobočky v samém centru města (Jilská a U Radnice) a ačkoli jde s ohledem na lokalitu o zdobnou, lehce až turistickou záležitost, portfolio nabízených absintů je skutečně bohaté. V tomto případě je ovšem třeba personál předem informovat, že vás zajímá tradiční absint a tradiční způsob jeho přípravy.

Na specializované podniky lze narazit také v Brně, které je domovským městem jednoho z největších českých distributorů zahraničních absintů — Absinthium.cz. Přímo v ulici Jana Uhra, kde sídlí, narazíte na proslulý „oboustranný“ podnik Naproti s uvolněnou atmosféru a intenzivním geniem loci. Jeho součástí je bezkonkurenční nabídka absintů včetně těch nejlepších na světě. Nechybí ani bohatý program sestávající z přednášek, koncertů, ochutnávek či vystoupení stand-up komiků.

Další variantou, která je bezpečnější pro ty, kdo si nejsou jisti, že chtějí celý večer propůjčit zelené víle, je Bar, který neexistuje. Místo s vysokou barovou kulturou, bohatou nabídkou absintů a fundovaným personálem návštěvníky nezklame ani v případě, že jejich šálkem kávy absint nebude. Opomenout nesmíme ani bar Absentér v ulici Údolní, který se ukrývá pod kavárnou Mezzanine a mimo výborných absintů nabízí i vybrané rumy a whisky.


Co koupit a neprohloupit (výběr dle Štefana Habulince)

St. Antoine (70%, Česko)

Výrobce Martin Žufánek si je malé oblíbenosti anýzu v Česku dobře vědom, proto byl St. Antoine od počátku navržen tak, aby byla anýzová chuť co nejméně dominantní. Což se povedlo. „Tonda“ dnes patří mezi nejlepší absinty (nejen) pro začátečníky.

La Clandestine (53%, Švýcarsko)

Pro ty, kterým anýz vůbec nevadí, ba jej dokonce vyhledávají, je tu nejdostupnější švýcarský blanche absint La Clandenstine. Není to sice pravidlem, ale švýcarské absinty bývají většinou bílé, mají nižší obsah alkoholu a výrobci většinou nešetří anýzem, případně badyánem, který anýzovou chuť ještě násobí.

La Pontissalienne (56%, Francie)

V podstatě cokoliv z pontarlierské palírny Pierre Guy lze nyní považovat za vstupní absintový standard. La Pontissalienne je verte absint svelmi vyváženou chutí a dob ře patrným profilem místní (pontarlierské) odrůdy pelyňku pravého.

Sans Frontieres (72%, Francie)

Výrobce z palírny La Semilla, Francois Aymonier, je toho názoru, že absintu má dominovat pelyněk, což Sans Frontieres splňuje do puntíku. Kdo chce okusit, jak má chutnat dobrý aromatický pelyněk, zde nemůže minout.

C78 Verte (78%, Německo)

Německý lihovar s tradicí, jehož absinty jsou spíše silnější a chuťově jednodušší, ale všechny se vyznačují velice kvalitním zpracováním. Čloj-, věk by tak na první dojem neřekl, že je „voltáž“ tak vysoká.

Absint: renesance zakázaného démona
3.7 (74.67%) 15 hlasování
Diskuze