Bod zlomu? Loni se v EU poprvé vyrobilo víc elektřiny z obnovitelných zdrojů než z uhlí a plynu - Euro.cz

Přihlášení

Bod zlomu? Loni se v EU poprvé vyrobilo víc elektřiny z obnovitelných zdrojů než z uhlí a plynu

,
Bod zlomu? Loni se v EU poprvé vyrobilo víc elektřiny z obnovitelných zdrojů než z uhlí a plynu
Zdroj: Česká exportní banka - Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

Obnovitelné zdroje loni poprvé vyprodukovaly více elektřiny než fosilní paliva a staly se tak hlavním zdrojem energie pro Evropskou unii. Nejvíce elektřiny tímto způsobem vyrábělo Dánsko. Naopak nejnižší podíl obnovitelných zdrojů měla v roce 2020 Česká republika a Slovensko. V pondělí o tom informovala zpravodajská agentura Reuters.

Evropská unie se v roce 2020 alespoň částečně zbarvila do zelené. Obnovitelné zdroje totiž poprvé v historii předběhly fosilní paliva a staly se převažujícím zdrojem elektřiny. Podle studie institutů Ember a Agora Energiewende se z obnovitelných zdrojů, jako je například sluneční energie a vítr, na území EU loni vyrobilo 38 % elektřiny, přičemž největší podíl měla větrná energie se 14 %. Fosilní paliva jako uhlí a plyn se pro výrobu elektřiny využila z 37 %, 25 procent připadlo na jádro.

Největšího podílu elektřiny získané z obnovitelných zdrojů dosáhlo Dánsko (61 %). Dalšími významnými odběrateli byly podle agentury Reuters Irsko (35 %) a Německo (33 %). Nejméně energie z obnovitelných zdrojů pak získávala Česká republika společně se Slovenskem. V obou zemích činil podíl méně než 5 %.

Poptávka po elektřině klesala

Protiepidemická opatření spojená s koronavirovou pandemií vedla v EU k 4% poklesu celkové poptávky po elektřině. Dopad s větší intenzitou pocítili právě výrobci fosilních paliv. Například uhelná energie zaznamenala v roce 2020 pokles o 20 %, přičemž od roku 2015 se snížila už o polovinu. Zhruba o 4 % klesla i výroba z plynu, stále však byla o 12 % vyšší než průměr za posledních 10 let. Produkce energie z větru a slunečního záření oproti roku 2019 naopak rostla, a to přibližně o 10 %.

„Výroba elektřiny z uhlí klesla téměř v každé zemi. Pokračuje tak úpadek, který uhlí zažívalo už před covidem-19,“  píše studie. To je mimo jiné dáno i tím, že řada zemí odstavuje uhelné elektrárny, aby splnila své cíle ohledně snížení emisí. V době pandemie a nižších cen elektřiny se provoz některých těchto elektráren navíc stává nevýhodným, a to minimálně ve srovnání s výrobou elektřiny za pomocí obnovitelných zdrojů,“ říká analytik Dave Jones.

Podle agentury Bloomberg snížil odklon od fosilních paliv uhlíkovou stopu v Evropské unii o 29 %, a to během posledních pěti let. Aby však EU dokázala naplnit cíl, který do konce tohoto desetiletí předpokládá snížení emisí o 55 % oproti roku 1990, musela by podíl elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů zdvojnásobit.

Čistá, ale nestabilní?

Zřejmě ne všichni přechod na ekologičtější variantu vítají. V prvním lednovém týdnu se obnovitelné zdroje staly terčem útoků uhelné společností Severní energetická a rakouských firem Wien Energie a EVN. Ty začaly šířit informace o tom, že za masivní blackout, který v té době Evropě údajně hrozil, mohou obnovitelné zdroje, a že tuto hrozbu odvrátily právě uhelné a jaderné elektrárny. Tvrzení, že by za hrozící výpadek mohly zdroje jako je vítr či sluneční energie, bylo později vyvráceno celou řadou odborníků, které oslovil Deník Referendum.

Ačkoli přesná příčina obtíží zatím zjištěna nebyla, experti se shodli na tom, že na vině byla blíže nespecifická porucha na Balkánském poloostrově, pravděpodobně v Rumunsku či Chorvatsku. „Není pochyb, že obnovitelné zdroje ve střední a východní Evropě tuto krizovou situaci nezpůsobily. Potvrdil to na svých webových stránkách i provozovatel rakouské přenosové soustavy APG,“ uvedl tenkrát Christoph Maurer, ředitel konzultační společnosti zaměřené na energetickou stabilitu Consentec GmbH s tím, že podobné situace se odehrály již v letech 2003 a 2006, kdy na několik hodin zůstalo bez elektřiny patnáct milionů obyvatel západní Evropy.

Obnovitelné zdroje jako hrozbu nevnímá ani česká elektroenergetická společnost ČEPS. Podle jejího mluvčího Lukáše Hrabala rozvoj obnovitelných zdrojů naopak podporuje: „V současné době pro řízení soustavy využíváme především velké zdroje se stabilním provozem, tedy uhelné, plynové či vodní elektrárny, které nám pomáhají při řešení poruch. Přenosovou soustavu však postupně přizpůsobujeme éře nové energetiky spojené mimo jiné s decentralizací a dekarbonizací.“

Česko se bez fosilních paliv zatím neobejde

Minimálně v Česku to bez fosilních paliv v dohledné době nepůjde. Nejsilněji zastoupeným zdrojem elektrické energie je u nás hnědé uhlí, které činí až 40 % celkové tuzemské produkce. Jeho užívání pro výrobu elektřiny a tepla by se podle uhelné komise mělo ukončit nejpozději do roku 2038.

Stavba nové jaderné elektrárny, jež má pokrýt zhruba 10 % spotřeby elektřiny v zemi, je ale zatím v nedohlednu, a tak je vzhledem k přísnějším emisním limitům, které začnou platit od roku 2023, pravděpodobné, že z hnědého uhlí přesedlá Česko na ruský plyn. V sobotu o tom informoval server Hlídací pes, podle kterého na nakupovaný zemní plyn již přešla například Sokolská uhelná, jež ve své druhé hnědouhelné elektrárně vybudovala dva nové plynové kotle.

Plán na odstavení uhelných zdrojů a jejich náhradu plynem oznámila i energetická společnost ČEZ, která tak plánuje učinit v elektrárně Mělník. Přidá se tak k elektrárně Počerady II, která je zatím jediným velkým zdrojem elektřiny produkované z plynu. Ten je k ovzduší šetrnější než uhlí, emise vznikající při jeho spalování jsou poloviční. Při splnění všech podmínek by tak stavby paroplynových elektráren mohly být v budoucnu financovány ze „zelených“ zdrojů EU.

Diskuze