Počet členů tohoto speciálního klubu vzrostl na rekordních 3 795 lidí, což představuje meziroční nárůst o více než osm procent a nejrychlejší růst za posledních pět let. Za jediný rok tak přibylo 287 nových dolarových miliardářů.
Ještě rychleji přitom podle nové zprávy společnosti Altrata rostlo společné bohatství. To se zvýšilo téměř o 13 procent na rekordních 15,1 bilionu dolarů (asi 311 bilionů korun), což pro představu odpovídá zhruba čtvrtině celkové tržní kapitalizace indexu S&P 500.
O mimořádný růst majetku se zasloužil obří zájem investorů o umělou inteligenci. Altrata porovnávala výsledky 150 veřejně obchodovaných firem, které nejvíce přispívají k bohatství magnátů. Ukázalo se přitom, že společnosti, jež v posledních pěti letech investovaly do AI nejméně 30 milionů dolarů, si vedly z hlediska růstu tržní kapitalizace téměř o čtvrtinu lépe než firmy, které tak neučinily.
Umělá inteligence nicméně nebyla jediným důvodem rekordního růstu, jak uvádí CNBC. Rok 2025 byl z pohledu investic mimořádně příznivý a všechna hlavní Altratou sledovaná aktiva poprvé od pandemie přinesla kladné výnosy – obchodním válkám navzdory.
Rozdíly v exkluzivním klubu se prohlubují
Rostoucí hodnoty technologických akcií také prohloubily rozdíly mezi miliardáři. Výkyvy na trzích spojené s AI mohou během velmi krátké doby měnit hodnotu jejich majetku o desítky miliard dolarů, jak podotýká šéfka analytického a výzkumného týmu Altraty Maya Imbergová. Ukazuje to třeba letošní červencový výprodej velkých výrobců čipů, při němž se z trhu podle CNBC „vypařilo“ 1,3 bilionu dolarů.
Co výše uvedené znamená pro ty úplně nejbohatší? Nic jiného než obrovské změny hodnoty majetku, který drží v akciích. Konkrétně podle Forbesu například Elon Musk během jediného dne přišel „na papíře“ o osmnáct miliard dolarů, zatímco jmění Larryho Ellisona se za pouhý týden propadlo dokonce o miliard padesát.
Zároveň platí, že pomyslné nůžky se začínají čím dál více rozevírat i mezi těmi nejbohatšími z nejbohatších. Takzvaných „supermiliardářů“, tedy lidí s majetkem přesahujícím hodnotu 50 miliard dolarů, bylo vloni dvacet devět. Jejich společné jmění navíc přesáhlo hranici čtyři bilionu dolarů, což znamená, že se na veškerém bohatství exkluzivního klubu podílejí více než čtvrtinou. V roce 2017 přitom bylo takových lidí pouze deset a připadalo na ně jen něco přes sedm procent celkového majetku nejbohatších.
Největším magnetem je Amerika
Největší populaci ultrabohatých má Severní Amerika, kde jejich počet vzrostl téměř o 12 procent na 1 337 osob. Region tak představuje 35 procent světového miliardářského klubu. V Evropě se jejich řady zvýšily zhruba o osm procent na 1 081 lidí, zatímco v Asii se jednalo o 881 podnikatelů, což z hlediska meziročního srovnání značí 6,5procentní nárůst.
Domovem třetiny světových miliardářů zůstávají i nadále Spojené státy, jejich počet tam vloni vzrostl o 11,5 procenta na 1 265 jedinců. Zajímavostí přitom je, že přibližně pětina z nich se narodila v jiné zemi. Na druhou stranu, v takovém Londýně je podíl boháčů narozených v zahraničí ještě vyšší, a sice téměř 60procentní. A obdobně vyčnívá i kalifornské San Francisco, kde to jsou čtyři z deseti.
Další přesuny majetků mají dle odborníků následovat záhy, ačkoliv v trochu jiné podobě. Analytici z Altraty odhadují, že během příští dekády bude předáno téměř 6,6 bilionu dolarů rodinným příslušníkům. Týkat se to má téměř pěti tisíc dědiců, přičemž necelá čtvrtina z nich, tvořená dospělými dětmi, už nyní ve firmách svých ultrabohatých rodičů pracuje.
Průměrný věk dnešních dolarových miliardářů je 71 let, ženy přitom tvoří jen 13 procent této skupiny. Většina boháčů své jmění vybudovala vlastními silami, naopak pouze osm procent majetek zdědilo.
ČLÁNKY DO MAILU