Zkušební doba má své výhody i nevýhody. Zaměstnanec může podat výpověď ze dne na den, ale dovolená nebývá zvykem

20. 4. 2022
Zdroj: Depositphotos
Při nástupu do nového zaměstnání je téměř každý zaměstnanec v takzvané zkušební době. Během tří měsíců si vyzkouší, zda mu nová práce vyhovuje a zda se na danou pozici vůbec hodí. Pokud dojde k názoru, že nikoliv, může kdykoliv podat výpověď ve zkušební době. To samé pravidlo ale platí i pro zaměstnavatele. Proto považují někteří zaměstnanci zkušební dobu za stresující období.


Co je zkušební doba?

Zkušební doba je dohodnuté či jinak právně vymezené období, během kterého může zaměstnanec podat výpověď nebo může zaměstnavatel zaměstnance propustit bez udání důvodu. U řadových zaměstnanců se domlouvá nejpozději v den nástupu do práce. U zaměstnanců na vedoucích pozicích pak v den, kdy je pracovník jmenován na pracovní místo vedoucího.

Zkušební doba představuje období, kdy by si měl zaměstnanec ujasnit, zda se na danou pozici hodí a zda chce v nové práci zůstat. I pro zaměstnavatele má zkušební doba obdobný význam. Zjistí, jaké má jeho nový pracovník kvality a zda mu bude svým pracovním nasazením, schopnostmi a přístupem vyhovovat. To je hlavní význam zkušební doby.

Ačkoliv není zkušební doba ze zákona povinná, většina zaměstnavatelů ji vítá. V takovém případě se ale musí řídit přesně danými pravidly, která vyplývají ze zákoníku práce. Zkušební doba by měla být vždy ujednána písemně prostřednictvím pracovní smlouvy. Nesmí být do smlouvy zanesena dodatečně. Institut zkušební doby definuje § 35 zákoníku práce.

Jak dlouho trvá zkušební doba?

Zákoník práce sice nestanovuje minimální dobu trvání zkušební doby, ale maximální ano. U řadových zaměstnanců nesmí zkušební doba trvat déle než 3 měsíce. U pracovníků na vedoucích pozicích může trvat maximálně 6 měsíců.

Zkušební doba také nesmí trvat déle než polovinu smluveného pracovního poměru. Jako příklad lze uvést zaměstnance, který nastoupí do práce na dobu určitou na 4 měsíce. Zkušební doba by v jeho případě neměla překročit 2 měsíce.

Prodloužení zkušební doby

Zkušební doba může trvat jen tak dlouho, jak je uvedeno v pracovní smlouvě. Prodloužení zkušební doby není možné sjednat ani dodatečně sepsáním dodatku k pracovní smlouvě či jiným způsobem. Zákoník práce ovšem pamatuje na výjimečné situace, kdy je možné přistoupit k prodloužení zkušební doby:

  • celodenní překážka v práci na straně zaměstnavatele (výpadek elektrické energie, výpadek internetového připojení, rozbití techniky nutné k práci, rozsáhlé opravy pracovních prostor),
  • celodenní překážka na straně zaměstnance (nemoc, hospitalizace),
  • celodenní dovolená.

Pro lepší pochopení situace si můžeme uvést další praktický příklad. Jste ve zkušební době a se zaměstnavatelem jste se dohodli, že si můžete vybrat 4 dny dovolené od úterý do pátku. Tříměsíční zkušební doba se vám tak o 4 kalendářní dny automaticky prodlužuje.


Výpověď ve zkušební době

Zrušení pracovního poměru ve zkušební době je velice snadné. Podle zákoníku práce § 66 platí, že „zaměstnavatel i zaměstnanec mohou zrušit pracovní poměr ve zkušební době z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu“. Zaměstnavatel ale nemůže k tomuto kroku přistoupit prvních 14 dní trvání dočasné pracovní neschopnosti.

A jak správně podat výpověď ve zkušební době? Jediné, co musí zaměstnanec udělat, je sepsání výpovědi písemnou formou a její doručení zaměstnavateli. V dokumentu nemusí být uveden důvod odchodu ze zaměstnaní ani datum ukončení pracovního poměru, neboť ten končí v podstatě ve chvíli, kdy zaměstnavatel listinu obdrží. Výpověď musí mít vždy písemnou formu, jinak je neplatná.

Výpověď ve zkušební době: vzor

Lámete si hlavu nad tím, jak by měla výpověď vypadat? Vzor výpovědi ve zkušební době si můžete zdarma stáhnout. Zákoník práce neukládá žádnou přesnou formulaci, kterou by se musela výpověď řídit, takže si ji můžete klidně sepsat sami. Nezapomeňte do ní uvést identifikační údaje vás i zaměstnavatele, místo a datum sepsání.

Do hlavičky vepište „Ukončení pracovního poměru ve zkušební době“. Poté uveďte datum, kdy jste nastoupili do práce, a vaši pracovní pozici. Následně napište, že jako zaměstnanec ve zkušební době rušíte pracovní poměr na základě § 66 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce. Výpověď poté nezapomeňte podepsat a doručte ji zaměstnavateli.

Nemocenská ve zkušební době

Nemoc ve zkušební době může postihnout každého. Za každého zaměstnance, se kterým zaměstnavatel uzavře pracovní poměr, platí od prvního dne nemocenské pojištění. Zkušební doba tudíž nehraje žádnou roli v otázce nemocenských dávek.

První 3 dny nemoci zaměstnanec žádnou náhradu mzdy nepobírá. Mezi 4.–14. dnem platí nemocenskou zaměstnavatel. Při déletrvající pracovní neschopnosti je nárok placen z nemocenského pojištění.

Ve vztahu ke zkušební době to znamená, že se prodlužuje o dny, kdy je zaměstnanec v pracovní neschopnosti. To znamená, že pokud je zaměstnanec například 10 dní v pracovní neschopnosti, zkušební doba se automaticky prodlouží o 10 dní.

Dovolená ve zkušební době

Je možná dovolená ve zkušební době? Opět platí to, co je psáno v pracovní smlouvě. Je v zásadě na zaměstnavateli a zaměstnanci, na jakých podmínkách se před navázáním pracovního poměru domluví. Určité bonusy v podobě provizí, stravenek a dalších prvků někdy zaměstnavatel nabízí až po uplynutí zkušební doby. Nikdy ale nedejte na slovní sliby – i toto musí být zapsáno v pracovní smlouvě.

Zákoník práce čerpání dovolené ve zkušební době nezakazuje. Pokud není zaměstnavatel proti, neměl by být problém vybrat si pár dnů dovolené ve zkušební době. Určitě vám ale nedovolí vyčerpat ji celou. Také počítejte s tím, že to asi nebude možné hned první dny po nástupu do práce. Podle zákona má člověk na vybrání dovolené nárok až po 60 dnech trvání nepřetržitého pracovního poměru.

Co je zkušební doba?
Pojmem zkušební doba se rozumí tříměsíční období, kdy může ze strany zaměstnance i zaměstnavatele dojít k rozvázání pracovního poměru bez udání důvodu. Zkušební doba slouží k tomu, aby se mohly obě strany lépe poznat a zjistit, zda bude jejich vztah zaměstnanec-zaměstnavatel dobře fungovat.
Pro koho platí šestiměsíční zkušební doba?
Maximální délka zkušební doby je definována zákonem. Pro většinu pracovníků jde o 3 měsíce. Zaměstnanci na vedoucích pozicích však mají nárok na 6 měsíců zkušebky. Toto platí ale pouze při nástupu do nové práce – pokud je řadový zaměstnanec ve zkušební době povýšen do vedoucí pozice, nemůže s ním být sjednána nová (delší) zkušební doba.
Může jít zaměstnanec ve zkušební době na nemocenskou?
Ano, za každého zaměstnance totiž zaměstnavatel platí od prvního dne nástupu do zaměstnání nemocenské pojištění. Pokud pracovník po nástupu do práce onemocní, zkušební doba se mu automaticky prodlouží o počet dnů, po které je v pracovní neschopnosti.
Existuje nárok na dovolenou ve zkušební době?
Zákon čerpání dovolené ve zkušební době nezakazuje. V tomto případě záleží hlavně na domluvě zaměstnance se zaměstnavatelem. Pokud s tím zaměstnavatel souhlasí, jeden či dva dny dovolené by neměly být problém. Většina zaměstnanců ale s dovolenou raději počká, než zkušební doba uplyne.

  • Našli jste v článku chybu?