Zemní plyn na příděl a návrat k uhelným elektrárnám? Evropské země zvažují alternativy odklonu od ruských energií

23. 6. 2022
Zdroj: Depositphotos
  • Evropské země pokračují ve svém záměru stát se nezávislými na ruském plynu a ropě. Některé z nich pracují na nouzových plánech pro případ, že by došlo k úplnému odpojení ze strany Kremlu už letos

  • V takové situaci je východiskem začít poskytovat plyn takzvaně na příděl. Jeho objem by pak závisel na historické potřebě jednotlivých zemí

  • Alternativou zemního plynu by mohlo být navrácení k uhelným elektrárnám, a to i přes závazek snížit do roku 2030 uhlíkovou stopu


Poté, co státní plynárenský gigant Gazprom snížil v půlce června dodávky zemního plynu plynovodem Nord Stream do Německa, odkud vede do zbytku Evropy, spustily některé země nouzové plány. Ty by podle webu Business Insider mohly vést až k distribuování suroviny na příděl a návratu k uhelným elektrárnám.

Snížení přívodu plynu Moskva sice ,omluvila‘ výpadkem zařízení v Kanadě, podle německého ministra hospodářství Roberta Habecka se však jedná o politicky motivovaný akt. Stejnou domněnku potvrdil také italský premiér Mario Draghi, třebaže Rusko trvá na tom, že se jedná o technickou záležitost. „Plyn máme, je připraven k dodávkám, ale Evropané musí vrátit zařízení, které by mělo být podle jejich závazků opraveno,“ řekl v pondělí Reuters mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

V tuto chvíli je Evropská unie, co se týče plynu, na Rusku závislá zhruba ze 40 procent. Pokud jde o ropu, zde je její závislost sedmadvacetiprocentní. Už začátkem března však vydala strategii REPowerEU, jejímž cílem je tuto závislost snížit do konce roku o dvě třetiny. Své plány EU stále aktualizuje, zhruba v polovině května například upřesnila, že do konce dekády se od ruské energetiky nadobro odstaví. Podle BBC bude REPowerEU stát 210 miliard eur (5,2 bilionu korun), přičemž nákladnější bude odříznutí od plynu.

Zvažované ropné embargo může ruskou ekonomiku vážně poškodit. Nestane se tak ale ze dne na den
Přečtěte si také:

Zvažované ropné embargo může ruskou ekonomiku vážně poškodit. Nestane se tak ale ze dne na den

„Ropa je univerzálnější komodita, snáze sehnatelná na světovém trhu, snáze do Evropy dopravitelná a snáze po Evropě doručitelná,“ vysvětluje redakci Euro.cz hlavní ekonom investiční společnosti Natland Petr Bartoň. Podle něj stále platí, že zatímco ropné embargo zasáhne ruskou ekonomiku více než plynové, EU musí naopak mnohem více než ropu ,řešit‘ právě plyn.

Nouzové plány snad nebudou potřeba

Pro případ, že by ještě letos došlo k úplnému odstřihnutí od ruských energií, připravuje řada zemí nouzové plány. Ty by vesměs spočívaly v dodávkách plynu na příděl. Jeho objem by se odvíjel od historické potřeby v jednotlivých státech. Aktuálně se na tuto alternativu připravují například v Německu, kde shodou okolností zrovna ve čtvrtek vyhlásili kvůli problémům se zásobováním stav výstrahy. O něčem podobném ostatně uvažuje i Itálie, jelikož dodávky energetického ruského gigantu Eni v pondělí nedosahovaly požadovaného množství již šestý den po sobě. „Je to téma ožehavé, neboť by šlo v praxi o znárodnění takového plynu, nyní je všechen kromě státních strategických rezerv v soukromých rukou,“ říká ekonom.

Pravděpodobnost, že se tak stane, je však podle Bartoně relativně malá. Jednotlivé země by navíc řešily rozdílné problémy. „Rakousko a Německo pro takovou možnost řeší nedostatek plynu, tedy odkud budou plyn brát, Nizozemí a Dánsko řeší, jak v takovém případě naloží s jeho přebytkem, tedy jak ukočírovat a zajistit dostatečnou kapacitu, neboť přes tyto země do EU bude muset plynout plyn navíc, který nahradí tu uškrcenou ruskou třetinu,“ komentuje.

Otázka dostatečného množství zemního plynu získává na důležitosti i kvůli probíhající letní vlně veder, která zvyšuje jeho poptávku pro chladicí systémy. Jednotlivé státy navíc přemýšlí, jak se mohou připravit na zimní měsíce, kdy je spotřeba ještě mnohem vyšší. Jasnou alternativou se zdá nahrazení této komodity uhlím.

Oblékněte svetry, bude se šetřit. Biometan pomůže nahradit ruský plyn, stačit to ale nebude
Přečtěte si také:

Oblékněte svetry, bude se šetřit. Biometan pomůže nahradit ruský plyn, stačit to ale nebude

„Uhlí a plyn byly vždycky nejlépe vzájemně nahraditelnými vstupy. Ona i ta zvýšená závislost na ruském plynu v posledních letech je přímým následkem rozhodnutí Německa a potažmo celé EU odklonit se od uhlí,“ tvrdí Bartoň.

Nutnost proti vlastnímu přesvědčení

Nizozemsko, Německo a Rakousko podle Business Insideru uvedly, že ačkoli by jim návrat k uhlí (třebaže částečný) mohl pomoci v nadcházející zimě energetickou krizi překonat, je to v rozporu s jejich dřívějším závazkem. V rámci něj se rozhodly využívání tohoto fosilního paliva nyní v co největší míře omezit a do konce dekády i postupně ukončit provoz svých uhelných elektráren. Nakonec ale nebude zbytí a některé z nich, jež byly v poslední době nečinné, se dočkají opětovného spuštění.

„Pokud to neuděláme, pak se vystavujeme riziku, že zásobníky nebudou na konci roku směrem k zimní sezóně dostatečně plné. A pak jsme vydíratelní na politické úrovni,“ řekl podle Reuters Habeck. K podobnému stanovisku možná dospěje i Rakousko, které v roce 2020 odstavilo svoji poslední uhelnou elektrárnu vůbec, zatímco nedaleké Nizozemsko se pro změnu již rozhodlo zrušit vlastní limit na výrobu uhlí.

Ačkoli předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že země EU se musí i v době krize v oblasti zemního plynu nadále soustředit na obnovitelné zdroje energie, Bartoň v návratu k uhelným elektrárnám takový problém nevidí. „Snaha snížit uhlíkovou stopu se realizuje tak, že EU zavedla systém obchodovatelných uhlíkových povolenek. Každý rok snižuje jejich objem na trhu, a tak se každým rokem snižuje uhlíková stopa. Vyšší spotřeba uhlí se tak odrazí v růstu ceny povolenky, ale neodrazí se nutně ve zvýšené uhlíkové stopě, protože ta je v systému zastropovaná,“ tvrdí.

Situaci prý neuškodí ani fakt, že se v důsledku postupného odklonění od ruských energií zvýšila cena uhlí určeného k dodávkám v Evropě o 152 procent (zatímco cena plynu vzrostla o 75 procent). Vyšší cena totiž namotivuje k větší těžbě. „Nejhorší, co by se nám mohlo stát, je snažit se obrátit zpátky na uhlí bez předchozí zvýšené těžby. To by potom cena okamžitě narostla do mnohem vyšších poloh, protože by prostě uhlí ,došlo‘. Podobně jako kdyby Vladař (Putin) zaškrtil plyn,“ přirovnává Bartoň.

Budoucnost je v LNG

Jak z nastalé situace ven? Podle ekonoma je východiskem stavba LNG terminálů, a to jak pevných, tak plovoucích. Je to z toho důvodu, že plynové elektrárny zůstanou hlavním způsobem kompenzace elektráren větrných a slunečních, když nefouká a nesvítí. S vyšším nasazením těchto obnovitelných zdrojů tak spotřeba plynu dále poroste. Nabádají k tomu ostatně i stále rostoucí ceny zdrojů, které naopak obnovitelné nejsou.

Návrat ke dřevu i rostoucí obliba fotovoltaiky. Češi hledají alternativy k vytápění plynem a elektřinou
Přečtěte si také:

Návrat ke dřevu i rostoucí obliba fotovoltaiky. Češi hledají alternativy k vytápění plynem a elektřinou

V Česku je pak dle ekonoma třeba přistoupit ke snížení poptávky, které je tu stále podceňováno. Existují sice energetické regulační stupně, těmi se však v případě nouze bude odstavovat průmysl jako první. „To může být vhodné pro náhlé situace, ke kterým byly regulační stupně stvořeny, například když někde vznikne nehoda či porucha v distribuční síti,“ přibližuje Bartoň a dodává, že běžný uživatel může přispět tím, že sníží termostat o jeden či dva stupně Celsia. „Státní instituce a úřady by měly jít příkladem, ani v letošní zimě jsem nepotkal poštu, ve které by nebylo přetopeno.“

Co se týče dopadu na ceny energií, ty samozřejmě porostou. Ne tak ale kvůli válečnému zvyšování cen jako spíše kvůli tomu předválečnému. „To se odehrávalo na burze, spotřebitelé byli chráněni svými starými nízkými fixy, a ty se postupně budou nahrazovat vyššími, realističtějšími. Drahé energie tu jsou více než rok, jen si toho začínáme všímat zpožděně,“ uzavírá ekonom Natlandu.

  • Našli jste v článku chybu?