Země Evropské unie vyplýtvají více potravin, než dovezou. Škody ročně přesahují půl čtvrtého bilionu korun

22. 9. 2022
Zdroj: Depositphotos
  • Země Evropské unie každoročně vyhodí kolem 153 milionů tun potravin. Což je podle klimatické společnosti Feedback EU více, než představuje import

  • Momentálně se odhaduje, že se každoročně vyhodí na 20 procent produkce EU. To podniky i domácnosti stojí přes 3,5 bilionu korun

  • Desítky neziskových organizací volají po snížení odpadu na polovinu. Kromě toho, že se plýtvání negativně odráží na cenách potravin, má totiž špatný vliv i na životní prostředí



Podle studie klimatické společnosti Feedback EU se v Evropské unii každoročně vyhodí kolem 153 milionů tun potravin, což je zhruba o 15 milionů tun více než činí import. Pro představu, množství vyhozené pšenice se rovná přibližně polovině ukrajinského a čtvrtině vývozu ostatních obilovin z EU. Pokud by členské státy plýtvání omezily, mohly by aktuální ceny jídla srazit dolů.

„V době vysokých cen potravin a krize životních nákladů je skandální, že EU potenciálně vyhazuje více potravin, než kolik jich dováží. EU má nyní obrovskou příležitost stanovit si právně závazné cíle, aby do roku 2030 snížila množství potravinového odpadu na polovinu. Řešila by tak změnu klimatu a zlepšila potravinovou bezpečnost,“ komentuje pro deník The Guardian ředitel společnosti Feedback EU Frank Mechielsen.

Vyšší ceny než v roce 2008

Jak vyplývá z dat Organizace pro výživu a zemědělství (FAO), světové potraviny zdražily meziročně o osm procent, což bylo částečně způsobeno válkou na Ukrajině. Některé svou cenou překonaly rekord z vrcholu světové finanční krize z roku 2008. Jedná se například o pšenici, kukuřici a sójové boby.

Dost pravděpodobně se navíc nejedná o přechodný stav. Analytik trhu s obilovinami a bývalý vedoucí ekonom FAO Abdolreza Abbassian uvedl, že éra levných potravin skončila a ceny pravděpodobně zůstanou vysoké i po skončení rusko-ukrajinské války: „Kvůli situaci v energetice, v oblasti hnojiv, nejistotě ve světě, včetně dopravy a přepravy, nemluvě o klimatických změnách, se musíme smířit s tím, že ceny potravin nebudou na úrovni, na kterou jsme si zvykli před deseti lety.“

Ceny potravin jsou nebývale vysoko a porostou dál. Mallpay proto nabízí novým uživatelům 20procentní slevu na veškeré jídlo
Přečtěte si také:

Ceny potravin jsou nebývale vysoko a porostou dál. Mallpay proto nabízí novým uživatelům 20procentní slevu na veškeré jídlo

Dle spolupředsedy Mezinárodního panelu odborníků pro udržitelné potravinové systémy a zvláštního zpravodaje OSN pro extrémní chudobu a lidská práva Oliviera De Schuttera spočívá problém v tom, že zemědělsko-potravinářský průmysl mnohdy považuje plýtvání za výhodnější. „Na obou koncích potravinového řetězce je drahé snižovat plýtvání a je výhodné prodávat lidem více potravin, než potřebují. Data spotřeby jsou také stanovena tak, že nutí lidi kupovat více, než mohou skutečně spotřebovat,“ říká.

Závazek, kterého země nedostály

Očekává se, že Brusel ještě letos předloží návrh prvních právně vymahatelných cílů na světě, které mají plýtvání potravinami omezit. Výzvu společnosti Feedback EU, aby do roku 2030 došlo k 50procentnímu poklesu plýtvání, už nyní podpořilo 43 zelených neziskových organizací.

„Všechny země EU se v rámci cílů udržitelného rozvoje OSN zavázaly snížit plýtvání potravinami na polovinu. Téměř o 10 let později však nedosáhly příliš velkého úspěchu a naše ekonomiky stále produkují neuvěřitelně vysoké množství potravinového odpadu,“ připomíná Piotr Barczak, vedoucí politický pracovník Evropské kanceláře pro životní prostředí (EEB). Ta požaduje, aby byla přijata zákonná opatření v celém potravinovém řetězci, tedy včetně výroby, zpracování a potravinářských služeb.

Sucho, že ani olivovníky nerostou. Počasí ohrozilo úrodu další potraviny, trh s olivovým olejem ale může jen vzkvétat
Přečtěte si také:

Sucho, že ani olivovníky nerostou. Počasí ohrozilo úrodu další potraviny, trh s olivovým olejem ale může jen vzkvétat

Ze studie koneckonců vyplývá, že přibližně 90 milionů tun potravinového odpadu pochází už z prvovýroby. To je zhruba třikrát více, než vyplýtvají domácnosti. Většina z toho je navíc pravděpodobně nezaznamenaná, protože měření odpadu v EU obvykle nezahrnuje potraviny, které zůstaly nesklizené, nevyužité nebo neprodané v zemědělských podnicích.

Nicméně se odhaduje, že zhruba 20 procent produkce potravin EU každoročně vyhodí, což podniky a domácnosti členských států stojí zhruba 143 miliard dolarů (3,5 bilionu korun). A negativní dopad to kromě peněženek má také na životní prostředí. Plýtvání potravinami je totiž zodpovědné za šest procent skleníkových plynů.

  • Našli jste v článku chybu?