Nedostatek kapacit přitom není nový problém. Podle analýzy Cushman & Wakefield z loňského podzimu bylo v roce 2024 v Česku evidováno 165 zařízení studentského ubytování s celkovou kapacitou 67 863 lůžek, z toho veřejný sektor nabízel 60 219 lůžek, jejichž standard však zdaleka nedosahuje úrovně soukromých projektů a mnohdy připomíná doby dávno minulé. Jenže na vysokých školách studovalo více než 315 tisíc studentů, z toho více než 56 ze zahraničí. V Praze tak připadalo na jedno kolejní lůžko téměř 2,9 studenta, v Olomouci dokonce 3,5 studenta.
Zbytek kapacit připadá na soukromé studentské ubytování v projektech, jako jsou The Fizz, Comenius či DC Rezidence, několik objektů nabízí i společnost Zeitraum. Ty najdeme především v Praze, ale postupně přibývají i v dalších univerzitních městech, ačkoliv tam je jich o poznání méně. Patří k nim třeba Zeitraum Kotkova v Plzni nebo Dorm Olomouc.
Nové projekty i rekonstrukce
Že jde o zajímavý segment potvrzují nové projekty. Například již zmíněný Zeitraum pokračuje v rozšiřování sítě svých studentských domů.
„V příštím roce chceme otevřít nový kampus v Praze 4 s kapacitou téměř 400 lůžek. Dalším významným krokem bude rozšíření našeho působení na slovenský trh, kde v roce 2029 plánujeme otevření našeho prvního projektu v Bratislavě ve spolupráci s developerem Lucron v nové městské čtvrti Nesto. Tam budeme zajišťovat provoz více než 300 jednotek a poskytovat profesionální správu, vysoký standard služeb i zajímavé společné prostory,“ uvádí pro Euro.cz jednatelka Zeitraum Student Housing Zdena Noack s tím, že v tomtéž roce je v plánu vstup na švýcarský trh, který považuje je z hlediska rostoucí poptávky po kvalitním studentském ubytování perspektivní.
Na bydlení pro studenty a mladé profesionály cílí třeba i projekt Momentum, který Penta Real Estate staví společně se Sekyra Group v lokalitě Na Knížecí na pražském Smíchově v bezprostřední blízkosti stanice metra Anděl a nově budované čtvrti Smíchov City. Ten nabídne 240 vybavených bytů ve stylu smart living o dispozicích od 1+kk do 2+kk s výměrou od 22 do 45 m². Jeho dokončení je plánováno na rok 2028. A Penta navíc není jediným developerem, který se na tento segment zaměřuje. Větší podíl malometrážních bytů zařazují do svých projektů také společnosti PSN nebo Karlín Group.
Pozadu ovšem nezůstávají ani vysoké školy. Například Univerzita Karlova investuje desítky milionů korun jak do modernizace ubytovacích kapacit, tak do jejich rozšiřování. Na přelomu let 2026 a 2027 skončí rekonstrukce objektu č. 6 v areálu kolejí Hostivař, kde přibyde 116 lůžek. Nové ubytovací kapacity vznikají také na koleji Na Kotli v Hradci Králové. Rekonstrukcí prošla také jedna ze dvou hlavních budov koleje Kajetánka na pražském Břevnově, totéž čeká koleje Švehlova, Jednota a části koleje 17. listopadu.
Nejlevnější varianta
Způsob, jakým vysokoškolští studenti v Česku bydlí, prochází navíc výraznou proměnou. Tradiční stav, kdy studenti sdílejí jednu kuchyňku a koupelnu na celém patře, je na ústupu.
„Životní úroveň studentů i jejich rodičů roste, a s tím se mění i jejich nároky – preference se posouvají od masových kolejí k většímu soukromí a komfortu. A podobný vývoj vidíme i na soukromém nájemním trhu. Typický model z minulosti, kdy osm studentů sdílelo byt 4+1 s jednou koupelnou, začíná být minulostí. Studenti vyhledávají ubytování v menším počtu lidí a jsou ochotni připlatit si za větší standard,“ dodává šéf DOMA realitní makléři Dominik Ženatý.
Největší zájem je sice i nadále o větší byty 3+1 nebo 4+kk, kde si lze nájem rozdělit mezi více lidí. Přibývá však dvojic studentů, které si pronajímají byt 2+1, a roste také počet těch, kteří díky vlastním příjmům zvládnou financovat samostatné bydlení. Častěji se objevují i rodiče, kteří dítěti místo nájmu pořídí byt přímo ve městě, kde studuje.
Ekonomicky však koleje ve většině univerzitních měst stále vycházejí nejvýhodněji. Srovnání založené na údajích Deloitte Rent Indexu ukazuje, že například v Praze zaplatí student za dvoulůžkový pokoj na koleji průměrně 3 780 korun měsíčně, zatímco při sdílení bytu ve dvou připadá na jednoho nájemné zhruba 11 650 korun. Výrazně levnější jsou koleje také v Brně, Plzni nebo Liberci. Naopak při sdílení bytu mezi čtyřmi lidmi už se rozdíly v některých městech téměř stírají a například v Ostravě, Olomouci nebo Liberci vychází sdílený byt dokonce o něco levněji.
Ubytování hledají dříve zahraniční studenti
Zatímco čeští studenti tradičně nechávají hledání bydlení až na srpen, letos se poptávka začala zvyšovat už během první poloviny července. Podle dat Bezrealitky za tím stojí především zahraniční studenti, z nichž přibližně 70 procent tvoří Slováci. Ti si chtějí zajistit ubytování s předstihem nejen kvůli širší nabídce, ale také proto, že chtějí část léta strávit v Česku prací nebo cestováním.
A trh jim letos nabízí o něco příznivější podmínky než v předchozích letech. Podle výkonného ředitele Bezrealitky Hendrika Meyera je v řadě univerzitních měst více volných bytů než před rokem a některé formy spolubydlení dokonce meziročně zlevnily. Počet volných nájemních bytů meziročně vzrostl i v Praze a Středočeském kraji, i když jen o pár procent, ale v Brně dokonce o pětinu, v Olomouci o 35 procent a v Hradci Králové přibližně o třetinu. V některých městech zároveň meziročně zlevnilo spolubydlení – například v Českých Budějovicích nebo Olomouci o devět až deset procent, v Ostravě, Plzni či Jihlavě o čtyři až šest procent.
Realitní makléři přesto upozorňují, že s hledáním není radno otálet. S blížícím se začátkem akademického roku poptávka tradičně prudce roste a spolu s ní se zvyšují i nájmy. „Například loni ceny stouply skokově. Na začátku září totiž hledají bydlení nejen studenti, ale také běžné domácnosti, což vytváří na nájemním trhu nebývalý tlak,“ vysvětluje Meyer a upozorňuje, že rozdíl mezi spolubydlením sjednaném dnes a za dva měsíce může být i několik stokorun měsíčně.
Mění se také způsob, jakým majitelé byty studentům pronajímají. Místo jednotlivých pokojů stále častěji nabízejí celý byt jedné skupině nájemníků a standardem se stává jedna nájemní smlouva doplněná o možnost podnájmu ostatním spolubydlícím. Přibývají rovněž požadavky na reference nebo pojištění odpovědnosti. „Více než kdy jindy začíná platit, že pořádek dělá přátele. Ať už na úrovni společně bydlících studentů nebo mezi majitelem a nájemníky,“ uzavírá Meyer.
ČLÁNKY DO MAILU