V uplynulých desetiletích se do našich životů dostalo mnoho významných technologických novinek. Na umělou inteligenci či třeba chytrý mobilní telefon s přístupem k internetu jsme si už zvykli jako téměř na samozřejmost, ačkoliv tu s námi nejsou déle než 25 let. V následujícím článku přinášíme seznam pěti podobně zásadních novinek, jichž bychom se podle expertů oslovených listem The Wall Street Journal (WSJ) mohli dočkat do roku 2050.
Zařízení ovládaná myslí
Zatímco dnes používáme k ovládání elektroniky klávesnici, myš či dotykový displej, už brzy by nám k tomu měly stačit naše vlastní myšlenky, které rozpozná rozhraní mozek-počítač (brain-computer interface). Alespoň to si myslí Bin He, profesor biomedicínského inženýrství na Carnegie Mellon University. Podle něj budou tato zařízení schopna interpretovat mozkovou aktivitu a převádět záměry lidí na příkazy, jimž počítač bez problémů porozumí.
„Rozhraní mozek-počítač se stane podobně rozšířenou technologií jako chytrý telefon, který má drtivá většina lidí. Všechno totiž bude mnohem pohodlnější, jelikož vám bude stačit pouhá myšlenka, a jen díky ní budete moci ovládat prostředí okolo sebe. Jsem přesvědčen, že za 25 let budou tato rozhraní používat miliardy lidí ke všemu od posílání zpráv přes rozsvěcování světel až po vaření kávy,“ říká He.
Technologie schopné číst lidské myšlenky v omezené míře existují už dnes, mnoho z nich se ale spoléhá na vyvrtání díry do lebky a implantaci fyzického zařízení. Výzkumné týmy po celém světě ovšem pracují také na vývoji neinvazivních rozhraní, přičemž He věří, že v příštích desetiletích se podaří vymyslet technologii, jež bude pro uživatele stejně pohodlná jako dnešní bezdrátová sluchátka. S urychlením vývoje by mohla pomoci rovněž umělá inteligence, která může dekódovat komplexnější myšlenky.
Těžba vesmírných zdrojů
Spolu s rozvojem vesmírných technologií a robotiky je stále pravděpodobnější, že lidstvo začne těžit materiály na Měsíci, asteroidech a výhledově i na jiných planetách. Podle Karen Panettové, profesorky na Tufts University School of Engineering, budou autonomní roboti v příštích letech schopni těžit suroviny a používat je k výstavbě kosmických stanic či pro mise, jejichž cílem je průzkum hlubokého vesmíru.
„Velká část nákladů na vesmírné lety spočívá v jejich startech. Pokud ale dokážeme využít suroviny ve vesmíru a postavit z nich to, co potřebujeme, pak ušetříme značné množství paliva, protože nebudeme přepravovat tolik materiálů přímo ze Země. Takovéto úspory nákladů by přitom mohly být pro průzkum vesmíru značným přínosem,“ uvádí Panettová.
A protože těžba ve vesmíru podpoří rozvoj celého kosmického průmyslu, mohla by v konečném důsledku pomoci i lidem na Zemi. Podle Panettové totiž v minulosti mnohokrát došlo k tomu, že původně vesmírná technologie nakonec našla využití rovněž v jiných oborech. Příkladem je třeba velmi přesný a bezpečný laser vyvinutý pro NASA, který dnes používají doktoři při léčbě popálenin.
„Lidé se často ptají, proč utrácet peníze za průzkum vesmíru, když se toho tolik děje přímo tady na Zemi. Obvykle si ale neuvědomují, že vesmírné technologie téměř vždycky prospívají i nám všem,“ doplňuje profesorka.
Humanoidní roboti
Představa robotického sluhy, který nám doma ustele postel či uvaří kávu, asi stále zní spíše jako z vědecko-fantastického filmu. Ve skutečnosti ale v poslední době došlo v tomto odvětví k tak velkému vývoji, že za zmíněných 25 let už by se mohli humanoidi stát relativně běžnými domácími asistenty.
„V současnosti sledujeme soutěže jako robotický box nebo robotické olympiády, kde tyto stroje klopýtají a narážejí do věcí, což je spíše humorné. Jsme ale na správném místě a ve správný čas, aby došlo k revoluci humanoidní robotiky. Za 25 let by tito roboti mohli pomáhat třeba starým lidem nebo lidem se zdravotním postižením, zkrátka všude, kde potřebují personalizovanou domácí péči,“ odhaduje Brendan Englot, ředitel Stevensova institutu pro umělou inteligenci.
Kromě zdravotních asistentů mají ale roboti vykonávat právě i zmíněné domácí práce. „Všichni žijeme v prostorech, které jsou postaveny pro lidi, s ‚rozhraními‘ určenými pro lidi, jako jsou schody, kliky a zásuvky. Myslím tedy, že humanoidní robot je nejzřejmějším řešením, jak se pokusit napodobit naše vlastní interakce se všemi těmito zařízeními v naší domácnosti,“ shrnuje Englot dále.
Ovládání počasí
Extrémní vedra, povodně či bouřky jsou v posledních letech z globálního hlediska častější než kdy dříve. Podle vědců za tím stojí především vysoké emise uhlíku, přičemž lze očekávat, že ani po jejich snížení nebude klima výrazně stabilnější, a to kvůli škodám, které již byly napáchány. Právě za této situace by se mohly rozšířit technologie pro kontrolu a ovládání počasí.
„Za 25 let budou mít firmy přístup k technologiím schopným přesně kontrolovat teplotu, srážky či další aspekty počasí v malé lokální oblasti. Může to být třeba vinice, jež optimalizuje podmínky pro růst a zrání hroznů, nebo prázdninové letovisko, které se vyhne dešti na pláži nebo spustí sněžení nad sjezdovkami,“ zmiňuje Amy Webbová, zakladatelka a generální ředitelka Future Today Strategy Group.
V současnosti jsou podobné technologie rizikové, protože dosud ještě nebylo důkladně zjištěno, jak dočasné změny počasí v určitém místě ovlivní sousední oblasti a širší klima regionu. I přesto se ale Webbová domnívá, že tlak na jejich zavedení bude velmi silný, a to například od zemědělských producentů, kteří se potýkají se suchem či naopak povodněmi.
Obrovské množství energie z jaderné fúze
V poslední době se hodně diskutuje i o potenciálu jaderné fúze, která by lidstvu mohla přinést takřka neomezený zdroj ekologické energie. Podle Mikea Bechtela, profesora firemních inovací na Univerzitě Notre Dame, se v uplynulých 50 letech téměř soustavně zdálo, že než si tuto technologii konečně osvojíme, uběhnou minimálně další dvě dekády. To se však nyní mění.
„Fúze konečně překonala klíčový milník, jelikož v kontrolovaném laboratorním prostředí nyní můžete z fúzní reakce získat více energie, než jste museli vynaložit na její vytvoření. To je začátek přeměny pouhého vědeckého nápadu na inženýrský a škálovatelný projekt,“ popisuje Bechtel.
Technické výzvy jsou samozřejmě i nadále značné, situaci by ale mohl zlepšit příliv veřejného a soukromého kapitálu, k němuž dochází právě po zmíněném milníku. „Očekávám, že vědci všechny tyto problémy překonají a do roku 2050 z fúze udělají komerčně životaschopný zdroj čisté energie. Pokud k tomu přitom dojde, mohlo by to zahájit novou vlnu technologických inovací a zároveň převrátit současné geopolitické předpoklady založené na nedostatku energie,“ uzavírá Bechtel.
