V metropolitní oblasti města jich aktuálně funguje už téměř čtyři sta, přičemž většina se nachází přímo v centru. A protože zdejší populace činí jen něco kolem 600 tisíc obyvatel, zaměřují se místní zubaři o to víc právě na pacienty ze zahraničí.
Jejich snahy jsou dobře patrné i na webových stránkách jednotlivých ordinací. Ty totiž nabízejí jak domácí jazykovou mutaci, tak verzi v angličtině či italštině. Také nápadné světelné poutače v podobě obřích stoliček a jiných zubů upozorňují na fakt, že v Tiraně jsou na kliniky doslova na každém rohu.
Čtyřikrát levnější než v západní Evropě
Pro zahraniční pacienty může být hlavním lákadlem především cena. Implantát v Albánii totiž vyjde obvykle zhruba na 600 eur (14 550 korun) za jeden zub, podobně jako v Turecku. Stejný zákrok ve Velké Británii, Francii či Německu ale mnohdy stojí třeba až na čtyřnásobek.
Právě cena přivedla do Tirany také Anthonyho Hooka z Manchesteru, který balkánskou zemi poprvé navštívil loni kvůli fotbalovému zápasu mezi Anglií a Albánií. Během pobytu si všiml onoho množství reklam na dentální kliniky a začal uvažovat nad tím, že by zde mohl vyřešit své chybějící zuby. Než se však pro zákrok v Tiraně rozhodl, všechno si podle svých slov důkladně prověřoval.
K rozhodnutí přispěly i obavy z medializovaných zpackaných stomatologických zákroků nebo transplantací vlasů v Turecku, před nimiž varuje britské ministerstvo zahraničí. Někteří pacienti po operacích zaznamenali komplikace a potřebovali další léčbu. Dnes však má Hook po několika dalších cestách v ústech nové implantáty a s výsledkem je velmi spokojený. „Kdybych mohl, jezdil bych sem každý měsíc na dovolenou,“ říká s úsměvem.
Rychlý růst přináší rizika
Ardtur Dema, šéf Elite Dental, což je jedna z největších plně licencovaných klinik v Tiraně, zdůrazňuje, že pro něj osobně je prioritou „měnit lidem život“ tím, že jim obnoví schopnost žvýkat a také se usmívat. Ceny zákroků by měly zůstat nízké tak dlouho, dokud Albánie nebude členem Evropské unie.
Klinice zároveň pomáhá stále širší síť nízkonákladových leteckých spojení do hlavního města, díky čemuž může oslovovat nejen krajany, ale třeba i pacienty z italského Turína. Na druhou stranu podle něj platí, že rychlý rozvoj zdravotního turismu představuje i určité riziko. Obává se, že příliv návštěvníků přiláká méně poctivé poskytovatele, kteří by mohli pověst celého oboru poškodit.
Tento problém připouští i albánský premiér Edi Rama, jenž v rozhovoru pro BBC uvádí, že vláda dosavadní vývoj spíše jen dohání, jelikož počet zahraničních příjezdů přibývá doslova raketovým tempem (za posledních pět let se více než zdvojnásobil). Jednou z možností je proto zavedení určitého oficiálního označení či certifikace zařízení poskytujících zdravotní turistiku, podrobnosti ale zatím vyřešené nejsou.
Stomatologie navíc není jedinou oblastí, v níž Albánie začíná zahraniční pacienty lákat. Do jejich hledáčku se dostává i zmiňovaná transplantace vlasů. Ostatně, některé albánské kliniky za tímto účelem již zaměstnávají turecké specialisty, zatímco jiné jsou pobočkami společností působících přímo v Turecku.
Patří mezi ně třeba tiranský Vatanmed, jehož zdravotní poradkyně Ayşe Mina Kasemiová označuje společnost za „globální značku“, která má 15 klinik v několika zemích. Právě velikost sítě podle ní pomáhá vytvářet pocit, že jde o „bezpečné a důvěryhodné místo“ pro zahraniční pacienty.
Za zákrokem k moři
Nutno podotknout, že Albánie se v očích zahraničních pacientů stává čím dál atraktivnější i zásluhou dalších aspektů. „Když se tady lidé rozhodnou podstoupit transplantaci vlasů, chtějí zde také strávit dovolenou, protože Albánie je velmi krásné místo,“ míní Kasemiová, ačkoliv zároveň dodává, že pacienti musejí být po zákroku pár dní obzvláště opatrní a nesmí být vystaveni slunci.
Možnost spojit návštěvu kliniky s poznáváním země a pobytem u moře si pochvaluje i Hook. „Chci to stihnout ještě nyní, než to tady bude příliš populární a turisté zničí všechno jako všude jinde,“ hlásá s tím, že díky novému chrupu si může naplno užít i místní kuchyni.
ČLÁNKY DO MAILU