S kapacitou 250 tisíc diváků, z nichž 56 tisíc může sedět, je strahovský kolos největším moderním stadionem a druhým největším sportovním dějištěm v dějinách lidstva – překonává ho jedině starověký římský Circus Maximus. Stavba, která začala jako dřevěná tribuna pro sokolské cvičence, se nakonec neodmyslitelně zapsala do naší historie a udělala dojem na celý svět.
Najednou nebylo kde cvičit
Aby bylo možné pochopit, proč jsme v tehdejším Československu tak obří stadion potřebovali, musíme se vrátit do 19. století. V roce 1862 vznikl v Praze tělocvičný spolek zvaný Sokol zaměřený na rozvoj síly, obratnosti a odvahy. Po vzoru německých spolků se kladl důraz na hromadnou gymnastiku jako prostředek posilování kolektivního ducha. Za habsburské nadvlády přitom nešlo jen o sport, Sokol sehrál klíčovou roli v proměně českého nacionalismu v masové hnutí a do doby svého padesátého výročí sdružoval přes 150 tisíc příslušníků ve více než tisíci oddílech.
Embed from Getty Images Embed from Getty Images Embed from Getty Images Embed from Getty Images Embed from Getty Images Embed from Getty Images Embed from Getty Images Embed from Getty ImagesPravidelnou ukázkou sokolské síly se staly slety, hromadné tělocvičné slavnosti, jejichž název vychází z výrazu pro hejno ptáků. První sokolský slet proběhl roku 1882 za účasti 1 572 sokolů. Už to byl skutečně obdivuhodný počet cvičenců. Avšak protože slavnosti neustále nabývaly na velikosti, začalo hnutí narážet na zcela logický logistický problém: nebylo kde cvičit.
Projekt byl svěřen architektovi hotelů
Ambiciózní projekt dostal na starost Alois Dryák – architekt, který byl do té doby spojován spíše s pražskými salonními interiéry. Za jeho do té doby zřejmě nejproslulejší počin by se dala označit přestavba hotelu Evropa na Václavském náměstí. A protože se postupem času začal kromě secese zaměřovat i na jiné styly, bral čím dál náročnější zakázky, až se přichomýtl právě k realizaci Strahovského stadionu.
Stavba vyrostla na pozemku, který v dnešní době lemují ulice Atletická a Vaníčkova. Dokončena byla v roce 1926 podle Dryákova projektu a ke slavnostnímu otevření došlo 4. července. Původní návrh počítal s dřevěnými tribunami částečně zastřešenými a vybudovanými na uměle navršených kopcích, nosnou funkci přitom plnily ocelové rámy a prvky ze železobetonu, pod nimiž spočívalo jílové podloží a písková hrací plocha. Kapacita tohoto dřevěného stadionu činila přibližně 20 tisíc diváků, což je skutečně jen zlomek toho, čím se areál později stal. Na velkolepý sokolský slet v roce 1926 zavítalo 135 tisíc návštěvníků, mezi nimiž nechyběl dokonce ani prezident T. G. Masaryk, který byl celoživotním členem Sokola.
S vyššími nároky bylo dřevo nahrazeno železobetonem
První tribuny vyrobené ze dřeva byly již od počátku zamýšleny jen jako provizorní řešení, proto byly v roce 1932 nahrazeny železobetonovými ochozy. Díky této úpravě je bylo možné uspořádat tak, aby hlediště pojmulo mnohem více diváků, aniž by se zároveň jakkoliv měnila rozloha stadionu nebo bylo potřeba provádět nějaké zásadní zemní práce. V roce 1938 pak bylo možné zásluhou toho uspořádat vůbec největší slet od doby vzniku samostatné Československé republiky.
Za nacistické okupace se Strahovský stadion proměnil z místa určeného pro sportovní aktivity na prostor pro vojenskou přehlídku u příležitosti Hitlerových padesátých narozenin a následně shromaždiště pro Židy před jejich transportem do koncentračních táborů. Po válce byl pro změnu využíván coby dočasné záchytné středisko pro Čechy německé národnosti čekající na odsun.
Další významný sokolský slet se pořádal roku 1948, kdy vystoupilo 150 tisíc dospělých a 250 tisíc dětí a juniorů. Slavnost měla velký úspěch u diváků, za celý týden se přišlo podívat více než dva miliony lidí. Navíc šlo o poslední svobodný slet před komunistickým pučem, protože sokolské hnutí bylo později téhož roku režimem zakázáno, a to kvůli svému těsnému spojení s českým nacionalismem.
Následně komunisté ze sletů udělali ideologicky laděné přehlídky zvané spartakiády, které se konaly každých pět let. Jednalo se o masové propagandistické akce s účastí až 180 tisíc cvičenců, k jejichž uskutečnění byl využíván velký prostor stadionu.
Stadion dnes chátrá, plánuje se modernizace
Po sametové revoluci v roce 1989 se strahovský areál otevřel a začaly se zde pořádat nejen sportovní, ale i kulturní a jiné akce. V srpnu 1990 zde vystupovala kapela The Rolling Stones, a to před 100 tisíci diváky – mezi nimi byl i prezident Václav Havel, který seděl v první řadě. Další významnou událostí byla veřejná mše papeže Jana Pavla II. v roce 1995, kdy mohutná plocha posloužila jako pódium.
Nyní nicméně strahovský stadion bohužel postupně chátrá a jeho tribuny zarůstají. Funguje zde sice tréninkové centrum pražské fotbalové Sparty, ta ale využívá jen část areálu. Na druhou stranu, existuje šance, že by se v budoucnu opět mohl stát dominantou, na kterou bude celá metropole pyšná. Stadion, v jehož rozsáhlých vnitřních prostorách sídlí různé firmy, kluby, sklady, studia i kanceláře, totiž vlastní Magistrát hlavního města Prahy, který plánuje areál modernizovat a vybudovat v něm ve spolupráci s ČVUT nové technologické centrum.
Zdroje: britannica.com, sokolmuseum.org, archiweb.cz, expats.cz, sport.ec.europa.eu
