Menu Zavřít

Včely jako firemní zaměstnanci. Český projekt spojuje podnikání s péčí o přírodu, úly už má v 15 společnostech

Vše začalo neobvyklým pozorováním: jedno včelstvo dokázalo přežít více než deset let bez chemického ošetření, a to pod obyčejnou plechovou střechou. Právě tento případ inspiroval Jana Ráju a jeho společníka k vývoji technologie, která se později stala základem jejich podnikání. Dnes olomoucká společnost Apis Innovation vyrábí patentované Termosolární úly a nabízí firmám možnost umístit vlastní včelstva do jejich areálů.

Na zajímavý případ Ráju upozornil jeho dlouholetý kamarád a učitel včelařství Roman Linhart v době, kdy se sám začínal včelaření věnovat. Vysvětlení se skrývalo v teple, které se pod osluněnou střechou hromadilo. To totiž dokázalo včelstvo ochránit před roztočem Varroa destructor, jedním z největších problémů současného včelařství. Parazit včely oslabuje a přenáší viry, přičemž jeho likvidace se běžně neobejde bez chemických přípravků. Úhyny včelstev v Česku se přitom v posledních letech pohybují mezi 12 a 26 procenty.

„Z toho vznikl nápad vyvinout Termosolární úl využívající k léčbě pouze sluneční energii, respektive teplo. V roce 2016 jsme pak založili firmu Apis Innovation. Postupně jsme se potkávali se společnostmi, které chtěly pro přírodu ve svém okolí udělat něco konkrétního a měřitelného,“ uvádí pro Euro.cz šéf firmy Rája a pokračuje: „Naše technologie spojuje zdravé včely, čistý med a data, takže přenést ji do firem bylo logické. Chtěli jsme ukázat, že podnikání a péče o přírodu jdou dohromady.“

Včelnice na klíč

Vedle prodeje úlů se postupně zrodil i projekt Včely do firem, k jehož rozvoji přispěly také zkušenosti ze spolupráce s britskou nadací Naturesave Trust. Ten dnes vstupuje do čtvrté sezony a v 15 společnostech se stará o 92 včelstev, v nichž žije přes pět milionů včel. Najdete je například v areálu firem jako Philip Morris, Dachser, Sonnentor nebo v IGY Centru v Českých Budějovicích.

Jen během letoška se ke všem dosavadním účastníkům přidaly čtyři nové firmy a zákazníci dohromady získali dvě tuny vlastního medu. „Rádi bychom se příští rok rozrostli přinejmenším stejně. Nejde nám ale o čísla. Chceme, aby každá včelnice byla dobře spravovaná a firmě přinášela skutečnou hodnotu,“ podotýká Rája.

Tradiční úly nestačí. Umělá inteligence a robotika mají zachránit včely, které každoročně masově hynou Přečtěte si také:

Tradiční úly nestačí. Umělá inteligence a robotika mají zachránit včely, které každoročně masově hynou

Firmy si totiž nemusí nic pořizovat, vše dostávají na klíč. Apis Innovation zajistí včelstva v Termosolárních úlech, výběr stanoviště, celoroční péči zkušeného včelaře, med v reprezentativním balení a také vyřízení povinností vůči úřadům. K dispozici jsou zároveň i podklady pro reporting či certifikaci budov. „Firmy nejvíc zajímá vlastní med, příběh pro zaměstnance, partnery a klienty, pro které také děláme tematické eventy a přednášky. Mě osobně ale nejvíc baví chvíle, kdy se s vedením společnosti dostaneme k tomu, co dalšího mohou pro krajinu kolem sebe udělat,“ vysvětluje Rája.

Služba se platí měsíčním paušálem v řádu nižších tisíců korun za jedno včelstvo, který se zvyšuje podle zvolených doplňkových aktivit. Ty zahrnují například vzdálené sledování úlů, výsadbu medonosných rostlin nebo úly ve firemních barvách či zmíněné eventy. A protože projekt zaměstnává prostřednictvím Spolku Včelín také lidi se zdravotním postižením, mohou podniky část nákladů uplatnit v rámci náhradního plnění.

Slunce místo chemie

Základem projektu zůstává zmíněný patentovaný Termosolární úl. Ten dokáže využívat sluneční energii, ohřát plod na více než 40 stupňů Celsia a během dvou hodin zahubit roztoče. Oproti chemickému ošetření tak v medu ani vosku nezůstávají rezidua léčiv a malí pavoukovci si na teplo nestihnou vytvořit rezistenci. Technicky vzato tedy jde o úl a léčebné zařízení v jednom.

Dalším přínosem je silnější jarní rozvoj a vyšší výnos medu – což je ostatně i důvod toho, proč je technologie dražší než běžné včelařské vybavení. Jeden Termosolární úl stojí okolo dvaceti tisíc korun, zatímco standardní nástavkové sestavy se na trhu prodávají zhruba za tři až pět tisíc.

Zařízení od Apis Innovation získalo také několik ocenění, například EIT Food Innovation Prize, FedEx Small Business Grant nebo Deloitte Technology Fast 50 Impact Stars. Navzdory tomu jej firma dále vyvíjí, a to mimo jiné ve spolupráci s Vysokou školou technickou a ekonomickou v Českých Budějovicích. Cílem tohoto dodatečného vývoje je větší digitalizace celé technologie. Úly totiž mohou být vybavené kamerou, váhou, mikrofonem, teploměrem, vlhkoměrem nebo počítadlem včel, díky čemuž lze sledovat dění uvnitř i aktivitu hmyzu. Údaje z jednotlivých senzorů pak vyhodnocuje umělá inteligence.

Obilnina budoucnosti. Čirok dokáže uživit miliony lidí, funguje však i proti půdním škůdcům či rakovině Přečtěte si také:

Obilnina budoucnosti. Čirok dokáže uživit miliony lidí, funguje však i proti půdním škůdcům či rakovině

„Váha ukazuje vývoj snůšky medu a zásob, zvuk prozradí například přípravu na rojení nebo ztrátu matky, teplota a vlhkost ukazují stav plodu a zimování. AI data vyhodnocuje a upozorní včelaře, že se něco děje, a to dříve, než by to poznal při běžné prohlídce,“ popisuje Rája s tím, že firma z nasbíraných informací může zároveň dostávat report o stavu biodiverzity v okolí.

Monitoring je přitom volitelným doplňkem, který využívají společnosti se zájmem o data pro vlastní reporting. Do budoucna chtějí Rája a spol. technologii nabídnout také samostatně, protože digitalizace se týká všech včelařů. Současně v Apis Innovation pracují na automatizaci termoterapie, aby úl s teplotními čidly hlídal teplotu sám a včelstvo se vyléčilo bez zásahu včelaře.

workshop ChatGPT

Z Olomouce na solární farmy v Anglii

Vedle českých firem prodává Apis Innovation své Termosolární úly i do zahraniční, především do Spojených států či Austrálie. První zákazníky na jiném než domácím trhu společnost získala před deseti lety díky crowdfundingové kampani. Zkušenosti s firemním využitím technologie ale Rája a jeho kolegové sbírali rovněž ve Velké Británii, kde ve spolupráci s již zmíněnou nadací Naturesave Trust vznikl projekt Solar Bee, v jehož rámci bylo na komunitní solární farmy umístěno dvanáct Termosolárních úlů.

„V expanzi do zahraničí budeme pokračovat,“ hlásí zakladatel olomoucké společnosti s tím, že kromě anglicky mluvících zemí se dívá třeba na Francii. „Chceme růst v počtu firem i úlů, zároveň bychom rádi proměnili firemní včelnice v místo s širší péčí o biodiverzitu, a to včetně výsadby pro opylující hmyz a rozšíření dat pro reporting. Vedle toho chceme dokončit automatizaci termoterapie a máme plány i s novými inovativními produkty pro včelaře,“ uzavírá. 

  • Našli jste v článku chybu?

Kvíz týdne

Retro kvíz: Když telefon vážil skoro jako cihla. Pamatujete si začátky mobilní éry u nás?
1/15 otázek