Naše společnost se s rozvojem umělé inteligence výrazně mění, a mění se také celý pracovní trh. Právě v souvislosti s tím bychom měli podle Larryho Finka, generálního ředitele americké investiční společnosti BlackRock, změnit naše dosavadní vnímání kvalifikovaných a méně kvalifikovaných pracovních pozic.
„Společnost by měla více respektovat kariéry instalatérů a elektrikářů, protože umělá inteligence už nyní nahrazuje některé kancelářské práce. Spojené státy se ale v posledních letech zaměřily na budování kariéry v bankovnictví, zatímco podhodnocovaly důležitost kvalifikovaných řemesel,“ řekl podle BBC Fink.
Nejde přitom o jediné vyjádření šéfa BlackRocku v tomto duchu. V nedávném výročním dopise akcionářům Fink uvedl, že boom umělé inteligence vytvoří obrovské množství pracovních míst mezi elektrikáři, svářeči a instalatéry. Poptávka po některých kancelářských pozicích naopak podle něj nemusí být tak velká, což by mělo vést k přehodnocení potřebných rolí.
Jít na univerzitu není nutnost
Samotný BlackRock představuje skutečný finanční kolos, jenž ovládá aktiva v hodnotě 14 bilionů dolarů (asi 297 bilionů korun) a je jedním z největších investorů v mnoha významných světových společnostech. Právě velikost a rozpětí firmy dává Finkovi, který je jedním z jejích osmi spoluzakladatelů, unikátní vhled do zdraví globální ekonomiky.
Podle Finka by se celá naše společnost měla zaměřit na to, aby změnila celkové vnímání řemesel. Zatímco průměrný instalatér bývá v televizi obvykle zobrazován jako obézní muž a s kalhotami visícími pod pasem, investiční bankéři jsou často idealizováni v úspěšných seriálech. Třeba i kvůli tomu se přitom někteří lidé rozhodli či rozhodnou zaměřit na odvětví bankovnictví nebo práv, ačkoliv z nich mohli být dobří řemeslníci.
„Po druhé světové válce jsme vybudovali vzdělávací systém, který všem mladým lidem říkal – jděte na vysokou školu, jděte na vysokou školu, jděte na vysokou školu. A pravděpodobně jsme to přehnali. Nyní to musíme vyvážit a musíme se naučit být hrdí na kariéru třeba v odvětví instalatérství nebo elektrikářství,“ doplnil Fink.
Situace v Íránu může vést k recesi
Zkušený americký byznysmen se vyjádřil rovněž k současné americko-izraelské válce s Íránem, která značně otřásla finančními trhy. Podle šéfa BlackRocku je nyní příliš brzy na určení konečného rozsahu a výsledku konfliktu, věří ale, že dojde k jednomu ze dvou extrémních scénářů. V prvním případě bude konflikt urovnán a Írán se stane zemí, kterou mezinárodní společenství přijme zpět mezi sebe. Pokud k tomu dojde, cena ropy by mohla klesnout zpět pod úroveň, na níž byla před válkou s Íránem.
Druhý scénář je samozřejmě o poznání horší. Pokud se totiž situaci nepodaří vyřešit, lidstvo může čekat několik let, kdy se budou ceny ropy pohybovat mezi 100 až 150 dolary za barel. „To by mělo závažné důsledky pro celou ekonomiku, přičemž výsledkem by mohla být prudká recese,“ shrnul Fink, podle něhož ze současné situace plyne i poučení, že jednotlivé státy by se neměly spoléhat pouze na jeden zdroj energie, a měly by investovat do přechodu k alternativním zdrojům.
Fink je zároveň přesvědčen i o tom, že navzdory současným problémům nehrozí opakování finanční krize v letech 2007 až 2008. „Tehdejší finanční trauma, kdy několik bank po celém světě zkrachovalo nebo muselo být zachráněno, se nyní neopakuje. S danou situací nevidím vůbec žádné podobnosti, navíc jsou dnes finanční instituce bezpečnější,“ uzavřel Fink.
