O tom, že v umělé inteligenci (AI) je budoucnost, slýcháme v posledních letech stále častěji. Na život „po jejím boku“ je ale nutné lidstvo nejprve připravit. A nemyslíme tím jen dostatečný počet specialistů, již pokryjí poptávku ze strany firem, ale i běžné občany, kteří s AI budou přicházet do styku, a tudíž by o této oblasti měli mít alespoň základní povědomí.
Začít je dle odborníků třeba už u nejmladších generací, přičemž klíčovou roli by v tomto směru mělo sehrát školství. Oblastí, které je výukou možné pokrýt, je přitom celá řada – od technických aspektů, jako je programování a práce s daty, přes etické otázky až po kritické myšlení a porozumění tomu, jak AI ovlivňuje společnost a jak ji lze efektivně a bezpečně využít.
Souhlasíte se zapojením umělé inteligence do vzdělávacích osnov?
„Vzdělávání dětí v oblasti AI by mělo začít co nejdříve, a to již na základní škole, kde mohou rozvíjet dovednosti potřebné pro budoucí pracovní trh. Je důležité, aby se školy zaměřily na etické a sociální aspekty AI, což zahrnuje schopnost kriticky hodnotit výsledky generované AI a porozumět jejímu dopadu na společnost,“ komentuje pro Euro.cz ředitel České asociace umělé inteligence Lukáš Benzl.
Této skutečnosti se však školy přizpůsobují jen stěží, chybí jim totiž jednotný systém. A tak zatímco někteří učitelé využívání AI podporují, vedou se svými studenty diskuze o jejích výhodách a rizicích, nebo ji dokonce zapojují do výuky, na druhé straně jsou tací, kteří se zmíněné technologii cíleně vyhýbají, či dokonce její vyžívání ke studiu zcela zakazují. „České školství čelí systematickému problému a nedokázalo na nástup umělé inteligence a jejího využití adekvátně reagovat,“ říká redakci datový ředitel společnosti Creative Dock Adam Hanka.
Ten vychází z interního průzkumu, v němž pouze pětina dotazovaných uvedla, že jejich škola využití umělé inteligence podporuje či aktivně zapojuje do výuky. Pozitivnější trend je v tomto ohledu momentálně vidět hlavně u technicky zaměřených škol, zejména když přijde na výuku odborných předmětů v oblasti IT. Pak je tu ale i opačný pól, kdy se mnozí studenti setkávají s tím, že učitelé hovoří o AI převážně jako o nástroji pro podvádění.
Používat ji žáci budou. Jde o to, jak
Dle Hanky je nutné si uvědomit, že žáci budou umělou inteligenci nakonec používat i přes všechny zákazy. Učitelé by se tak měli snažit především o to, aby nastolili fungující a smysluplná pravidla: „Učitelé mají na výběr ze dvou možností: buď žákům nabídnou pomocnou ruku, provedou je fungováním AI a naučí je, jak ji správně využívat, nebo ji žáci budou používat po svém, bez metodického vedení a často chybně.“
Na nedostatečné pokrytí oblasti AI ve vzdělávacím plánu upozorňuje také Benzl z České asociace umělé inteligence. Podle toho od loňského září sice došlo k rozšíření hodin informatiky na základních školách, což znamená, že se děti s počítačem učí již od čtvrté třídy, problematika umělé inteligence ale stále není dostatečně pokryta.
„AI se stává nedílnou součástí mnoha odvětví a její znalost může ovlivnit kariérní potenciál studentů. Ignorování tohoto trendu by mohlo vést k nerovnostem ve vzdělávání. Gramotnost v umělé inteligenci může v budoucnu ovlivňovat také celkovou kvalitu života,“ upozorňuje.
Vyšší počet vzdělaných kandidátů v oblasti AI by uvítal i Petr Fiala, generální ředitel společnosti SoftVision, která se vývojem systémů umělé inteligence zabývá. Vinit školství z jejich nedostatku prý ale nelze. Současný boom koneckonců odstartoval zhruba před deseti až patnácti roky a do širšího povědomí se technologie dostala zejména v posledních pěti letech.
Studiem umělé inteligence se tak v současnosti mohou zabývat pouze speciální obory na technických vysokých školách, které každý rok aktualizují výukové materiály. „Nižší stupně vzdělávání nemají šanci na vývoj v oboru takto rychle reagovat,“ podotýká.
Relativně nový trend
Na zapojení umělé inteligence se redakce zeptala rovněž ministerstva školství (MŠMT), které si v posledních dvou letech dle vlastních slov klade za cíl vybavit žáky a školy pokročilými digitálními technologiemi a pedagogy dostatečným vzděláním v dané oblasti.
Společně s Národním pedagogickým institutem plánuje MŠMT navíc řadu aktivit, které školám pomohou na technologické inovace reagovat. „Jelikož se jedná o relativně nový a stále se proměňující technologický trend, jsme ve fázi monitorování nejnovějšího vývoje a diskuze o nejvhodnějších opatřeních,“ odpovídá redakci Euro.cz vedoucí Oddělení komunikace s médii MŠMT Patrik Kubas.
V plánu je podle ministerstva třeba zintenzivnění metodické podpory učitelů a škol v oblasti zapojení AI do vzdělávacího procesu. Dále vznikne doporučení v oblasti etického zapojování či využívání AI ve školství a různé formy školení pro učitele. V dlouhodobém horizontu pak hodlá rezort podpořit transformaci celého vzdělávacího procesu, který má AI potenciál zefektivnit. Změnit by se mohl třeba způsob zadávání prací žákům či schopnost studentů s technologií pracovat. Důraz bude kladen i na podporu klíčových kompetencí, flexibility a celoživotního učení.
Pokud jde ale o výuku AI jako takovou, oříšek by pro školy do budoucna mohla představovat skutečnost, že se jedná o velmi rychle vyvíjející se obor. Látka, kterou by učitelé mohli v dnešní době přednášet, totiž může být už příští rok zastaralá. Na druhou stranu mají školy potenciál zapojením AI do svých osnov v žácích podpořit zájem o ony technické obory. Stejně tak ale musejí současně zajistit, aby její využívání neprohlubovalo nerovnosti ve vzdělávání.
„To znamená nejen vhodné začlenění AI do výuky, ale také zajištění přístupu ke všem potřebným nástrojům pro všechny žáky. Učitelé by měli využívat AI k individualizaci výuky a k podpoře inkluze, aby byla tato technologie dostupná a užitečná pro všechny studenty bez rozdílu,“ zdůrazňuje Hanka.
Kvalitní vzdělání pro všechny
Dle odborníka a aktivisty v oblasti umělé inteligence ze společnosti AutoERP Davida Strejce má AI v následujících letech potenciál přístup ke kvalitnímu vzdělání dokonce vylepšit. „S tím, jak se náklady na AI budou snižovat, budou si i školy s omezenými rozpočty moci dovolit špičkové vzdělávací technologie. Personalizované vzdělávací systémy poháněné AI budou schopny přizpůsobit obsah a tempo výuky individuálním potřebám každého studenta bez ohledu na jeho socioekonomické zázemí,“ myslí si.
Kromě toho by technologie navíc mohla proměnit obsah i strukturu výuky a jednou provždy změnit roli učitele, který by se z přednášejícího stal spíše průvodcem světa AI. „Aby vzdělávací instituce uspěly v této rychle se měnící realitě, budou muset úzce spolupracovat s průmyslem, vládami a občanskou společností. Bude třeba vytvořit nová partnerství a aliance, které umožní sdílení zdrojů, expertízy a nejlepších praxí,“ uzavírá Strejc.
ČLÁNKY DO MAILU