Umělá inteligence jde do boje proti škůdcům. Chytrá slovinská past může ušetřit miliardy dolarů ročně

29. 11. 2022
Doba čtení: 3 minuty
Zdroj: Trapview
  • Zařízení společnosti Trapview umí do klece nalákat hmyz a po odchycení ho dokáže také identifikovat

  • Umělá inteligence následně vyhodnotí, jaké nebezpečí pro úrodu daný škůdce představuje, aby vzápětí naplánovala použití vhodných pesticidů

  • Sofistikovaná past je už nainstalována v 50 zemích, po nedávné investici firma chystá další expanzi

Podle Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) škůdci každý rok zničí až 40 procent globální úrody a způsobí ekonomické ztráty ve výši zhruba 220 miliard dolarů (více než 5,1 bilionu korun). Farmáři po celém světě používají na obranu před hmyzem mnoho různých metod, slovinská společnost Trapview ale vyvinula zařízení, které sází na služby umělé inteligence.

Jeho hlavním cílem je chycení a identifikace škůdců. Funguje však i jako systém předběžného varování, který dokáže předpovědět jejich další šíření. „Vybudovali jsme největší databázi fotografií hmyzu na světě, což nám umožňuje využívat moderní počítačové vidění založené na umělé inteligenci tím nejoptimálnějším způsobem,“ řekl pro CNN generální ředitel Trapview Matěj Štefančič.

Problém se škůdci se přitom v posledních letech zhoršuje, změna klimatu totiž způsobuje jejich šíření a narušuje migrační vzorce některých vysoce destruktivních druhů, jako jsou třeba pouštní kobylky. Štefančič tedy doufá, že jeho technologie pomůže farmářům zachránit úrodu díky rychlejším a chytřejším zásahům.

Klíčové je správně určit nebezpečný hmyz

K přilákání škůdců do pasti používá Trapview feromony. Uvězněný hmyz je uvnitř zařízení vyfotografován kamerou, přičemž umělá inteligence následně tyto obrázky porovnává s databází, která obsahuje více než 60 různých živočichů. Mezi ně patří třeba obaleč jablečný, jenž, jak už název napovídá, sužuje jabloně, nebo černopáska bavlníková, která může pro změnu poškodit salát a rajčata. Jakmile je škůdce identifikován, zařízení farmářům odešle informaci prostřednictvím aplikace. Ta ke zprávě připojí rovněž údaje o poloze či počasí a zmapuje pravděpodobný dopad hmyzu na úrodu.

V závislosti na terénu a vysazených plodinách by jedna past mohla pokrýt plochu od několika hektarů až po více než jeden kilometr čtvereční. Zařízení se dodávají v různých tvarech a velikostech, přičemž systém je přizpůsoben mnoha odlišným plodinám a typům krajin. Štefančič přitom říká, že klíčové je především správné určení konkrétního hmyzu. Zatímco někdy může být důvodem k poplachu i jeden škůdce, v jiných případech lze zachytit stovky jedinců a stále to neznamená žádný větší problém.

Němci vyvinuli ,elektrický nos‘ na detekci požárů. Do konce dekády má zachránit až čtyři miliony hektarů lesa
Přečtěte si také:

Němci vyvinuli ,elektrický nos‘ na detekci požárů. Do konce dekády má zachránit až čtyři miliony hektarů lesa

Aplikace je také schopna vypočítat, kde a kdy je nejlepší použít pesticidy. Podle Štefančiče může Trapview výrazně omezit používání chemických postřiků a potřebu farmářů navštěvovat svá pole. „Je velmi důležité snížit množství používání pesticidů na zemědělské půdě, pokud máme vyrábět potraviny udržitelně i uprostřed současné změny klimatu,“ tvrdí Steve Edgington, vedoucí týmu pro biopesticidy v Mezinárodním centru pro zemědělství a biologické vědy.

Firma už nainstalovala sedm a půl tisíce zařízení

Trapview v současné době zaměstnává 50 lidí a po nedávné investici ve výši 10 milionů dolarů (zhruba 230 milionů korun) plánuje expanzi. Firma přitom není jediná, která chce využít umělé inteligence k boji proti škůdcům. Společnost Pessl Instruments vyvinula iScout, solární lapač hmyzu fungující na podobné technologii. Kalifornský startup FarmSense pak pro změnu zkonstruoval FlightSensor, jenž poslouchá zvuky hmyzu a pomocí tlukotu křídel mezi nimi dokáže rozpoznat nebezpečné škůdce.

Řešení podobná Trapview představují posun od konvenční ochrany proti škůdcům, která je obvykle založena spíše na reaktivních přístupech. To znamená, že zemědělci proti hmyzu zasahují až v momentě, kdy zaznamenají nějaký větší problém. „Prediktivní technologie mohou usnadnit přechod k ekologičtější ochraně plodin, musejí být ale propojené s bezpečnými a udržitelnými řešeními,“ zdůrazňuje zemědělský odborník FAO Buyung Hadi.

UX23

Zuckerbergova Meta vyvíjí umělou inteligenci schopnou dekódovat mozkové vlny. Zařízení dokáže odhadnout slova, která slyšíte
Přečtěte si také:

Zuckerbergova Meta vyvíjí umělou inteligenci schopnou dekódovat mozkové vlny. Zařízení dokáže odhadnout slova, která slyšíte

Důležité je podle něj i to, aby zemědělci informace správně pochopili: „Je třeba věnovat velkou pozornost formulování zpráv a doporučení vycházejících z prediktivních technologií. Je zásadní, aby mezi zemědělci nevznikala panika, která by mohla spustit nadměrné používání pesticidů. Právě tomu bychom se totiž měli snažit vyhnout.“

Trapview dodává, že od uvedení na trh už firma prodala přes 7500 zařízení ve více než 50 zemích. Její zákazníci nyní pocházejí hlavně z Itálie, Francie, Španělska, Spojených států amerických a Brazílie. Zařízení chrání především hrozny, rajčata, olivy, brukve, bavlnu či cukrovou třtinu.

  • Našli jste v článku chybu?