„Ethereum je globálně nejrozšířenější decentralizovaná síť počítačů, která udržuje stále rostoucí databázi nefalšovatelných záznamů (takzvaný blockchain). Tím se stala nejvhodnějším nástrojem pro aplikace, jako jsou třeba nezávislé digitální peníze,“ vysvětluje na úvod Josef Jelačič, jenž působil v Ethereum Foundation a dnes se věnuje projektům v oblasti decentralizovaných financí.
Dle jeho názoru je právě tato vlastnost pro moderní finance naprosto klíčová, jelikož umožňuje vytvářet aplikace bez nutnosti důvěry v jednotlivé instituce. Síť tak může fungovat jako základ pro digitální peníze i další finanční nástroje, které dnes zprostředkovávají banky a ostatní finanční instituce za vysoké poplatky. Tedy jinými slovy, ethereum už dávno není jen abstraktní experiment či spekulativní aktivum, ba naopak se stává klíčovou součástí celé finanční infrastruktury.
„Představte si, že banky fungují 24/7 a poplatky za transakce mohou být více než desetkrát nižší. Právě tak dnes fungují technologie postavené na ethereu. Obrazně řečeno to je, jako kdyby vedle zpoplatněných dálnic vznikly nové cesty, po kterých se dá jet tisíckrát rychleji a za zlomek ceny. Místo omezení daných provozní dobou a geografií nabízí síť ethereum nepřetržitý, globální a transparentní způsob, jak manipulovat s vlastními prostředky,“ dodává Jelačič.
Trend, který mění pravidla hry
Současný finanční systém postavený na řetězci prostředníků, kteří si navzájem účtují poplatky a ověřují složitě transakce, ethereum nahrazuje programy, jež nemohou podvádět ani udělat lidskou chybu. Umožňuje tedy stejné finanční toky vyřešit mnohem efektivněji – z tisíců dolarů v poplatcích se stávají centy a z týdnů procesů několik málo vteřin. Což zásadně mění hru. Tím spíš když převody peněz už nejsou omezené otevírací dobou bank nebo státními svátky, neboť blockchain funguje nepřetržitě a globálně.
Další velkou změnou, kterou ethereum přináší, je tokenizace reálných aktiv. Tu využívají i velké investiční společnosti. Technologie umožňuje převést například akcie, dluhopisy či jiné finanční nástroje do digitální podoby, s níž lze obchodovat na blockchainu – podle nedávného reportu BlackRock bude letos na ethereu 65 procent všech tokenizovaných aktiv v řádech stovek miliard dolarů, což jen potvrzuje jeho dominantní postavení.
Populárním příkladem tokenizace je adopce stablecoinů, takzvaných digitálních dolarů, zajištěných zejména americkými dluhopisy. Kromě nich ale také významně roste tokenizace reálných aktiv, která mohou investoři obchodovat v drobných podílech a v režimu 24/7 bez ohledu na víkendy a svátky.
„Na síti ethereum dnes probíhají transakce srovnatelné objemem s platbami přes Visu či Mastercard, přičemž poplatky jsou podstatně nižší než běžná dvě až tři procenta u karetních plateb. Jen za poslední rok se objem tokenizovaných aktiv (takzvaných RWAs) zvýšil pětinásobně na 25 miliard dolarů (více než 515 miliard korun),“ vypočítává Jelačič a zdůrazňuje, že v tom nejsou započítány některé velké projekty vytvářející přemostění mezi tradičními aktivy a kryptem, třeba formou stablecoinu. Tam už je prý řeč o stovkách miliard dolarů.
Globální závod s českou stopou
Jak již bylo nastíněno v úvodu, do adopce stablecoinů se zapojují i tradiční banky a státy, které soutěží o to, kdo nabídne jasnější pravidla a přitáhne firmy s kapitálem. Lídrem v tomto ohledu jsou USA, kde byl minulý rok vydán Genius Act, který zakotvil pravidla pro adopci digitálních aktiv. Dalším příkladem je americká banka JPMorgan, jež svůj stablecoin JPM Coin přesunula na veřejný blockchain Base postavený na ethereu.
Tento vývoj vnímá Jelačič jako přirozený. „Adopce krypta se u některých institucí změnila v závod,“ říká s tím, že kdo technologii nezačne využívat, riskuje ztrátu konkurenceschopnosti.
Tento tlak je viditelný i v regulatorním prostředí a postupně se promítá rovněž do Česka. Například vloni Česká národní banka v rámci projektu ČNB Lab nakoupila digitální aktiva za zhruba jeden milion dolarů (téměř 21 milionů korun), což Jelačič hodnotí jako pozitivní a pragmatický krok.
„Jsou v uvažování o technologickém pokroku ve financích oproti mnoha dalším institucím napřed. Chápu, že je pro ně důležité si v odvětví, které mají regulovat, vybudovat vlastní kompetenci, aby mohli naplňovat svoji roli. Nečekám tedy, že by instituce jako ČNB v dohledné době více experimentovala třeba s decentralizovanými financemi (DeFi) nebo vlastní tokenizací – to by bylo příjemné překvapení,“ dodává.
Podobně je na tom i evropský prostor, kde vznikají iniciativy jako Evropská infrastruktura blockchainových služeb, která do značné míry vychází z principů etherea. To naznačuje, že se Starý kontinent vydává cestou postupné integrace blockchainových technologií do svého finančního systému. Otázkou zůstává vývoj digitálního eura, které připravuje Evropská centrální banka.
Budoucnost a transformace finančního systému
Do budoucna Jelačič očekává, že se blockchain stane významnou součástí finančních služeb, i když pravděpodobně ne ve všech oblastech. Už dnes existují decentralizované aplikace, které umožňují směnu aktiv, poskytování úvěrů nebo pojištění bez tradičních prostředníků. Tyto nástroje ukazují, jak může vypadat finanční systém postavený právě na blockchainu.
Ethereum v daném kontextu představuje základní technologii, na níž lze tyto služby budovat. Síť funguje přes deset let bez výpadku a po přechodu na „proof of stake“ (systém, kde se lidé místo „těžení“ zabezpečují takzvaným „stakingem“, kdy se spolupodílejí na ověřování transakcí, a pokud by podváděli, o svůj vklad přijdou, pozn. red.) snížila svoji energetickou náročnost o více než 99 procent.
Díky tomu si získává důvěru institucí i vývojářů a posiluje svůj síťový efekt. „Ethereum zůstává základem pro udržitelnou, bezpečnou a decentralizovanou infrastrukturu, kterou nelze jednoduše vypnout,“ uzavírá Jelačič s tím, že tradiční instituce se budou muset nové realitě přizpůsobit.
