Ještě před několika lety působila saúdská Vize 2030 jako projekt budoucnosti. Jeho vlajková loď, „bezuhlíkové“ lineární město The Line, měla představovat jakousi moderní oázu, jejíž stěny jsou vyšší než londýnský mrakodrap The Shard a která se potáhne pouští 170 kilometrů daleko. Podle BBC ale původní představa nakonec získá mnohem umírněnější podobu. Stejný osud navíc potkal i horské středisko Trojena, jež mělo hostit Asijské zimní hry v roce 2029. Ty se tak musejí přesunout do Kazachstánu.
Za výše popsanými plány stál korunní princ Mohammed bin Salmán a také státní investiční fond PIF. Právě ten měl díky obrovskému kapitálu financovat proměnu země, jejíž bohatství se od začátku opírá hlavně o ropu. Rijád hodlal využít současné příjmy z prodeje černého zlata k tomu, aby vytvořil ekonomiku, která na nich v budoucnu nebude tolik závislá. Dnes se ale ukazuje, že velkolepé vizualizace a ještě větší rozpočty samy o sobě nestačí. Saúdská Arábie jistou proměnou prochází, zároveň nicméně naráží na finanční limity, slabší zájem zahraničních investorů, geopolitickou nejistotu i vlastní reputační problémy.
Od sci-fi plánů k realističtějším projektům
Zřejmě nejviditelnějším symbolem nové Saúdské Arábie se stal projekt Neom, jehož je The Line součástí. Záměr za stovky miliard dolarů měl potvrdit, že země dokáže nabídnout víc než ropu, poušť a náboženský turismus. Jeho nejodvážnější části ale naplno odhalují rozdíl mezi původní vizí a tím, co lze skutečně postavit, zaplatit a dlouhodobě využívat.
Nejde přitom jen o zmiňovaná futuristická města. Odložen byl také The Cube, obří mrakodrap s byty a kancelářemi v Rijádu, jehož cena se odhadovala na 50 miliard dolarů. A přehodnocením procházejí i některé sportovní ambice, včetně série LIV Golf. Ta už údajně Saúdy stála zhruba pět miliard dolarů, aniž by zatím přinesla očekávaný výsledek.
Řadu dlouholetých pozorovatelů poměrů v zemi každopádně nastalý vývoj projektu příliš nepřekvapuje. „Je to pořád stejný scénář. Vláda oznámí, že vznikne něco velkého, a pak projekt značně oseká,“ popsala BBC Ellen R. Waldová, autorka knihy Saudi, Inc. Podle ní saúdské vedení opakovaně představuje mediálně silné plány, které buď později vůbec nevzniknou, nebo mají podstatně skromnější podobu. Jejich cílem je přitahovat pozornost celého světa, zvyšovat prestiž země a zároveň vytvářet nové zdroje příjmů. Pokud ale vyžadují další a další státní peníze, aniž by se k nim v dostatečné míře přidával soukromý kapitál, nemůžou fungovat.
Finance z ropy mají své limity
Představitelé Saúdská Arábie si uvědomují, že ekonomika založená hlavně na ropě není do budoucna udržitelná. Ostatně, právě proto zmíněný projekt vznikl. Paradoxem celého plánu ale zůstává, že přechod k nové ekonomice měl být financován hlavně z peněz, které generuje současný ropný model.
Takový přístup přitom obstojí jen ve chvíli, kdy jsou příjmy dostatečně silné a výhled předvídatelný. A nedávný pokles cen černého zlata před současným napětím na Blízkém východě ukázal, že ani saúdské zdroje nejsou neomezené.
Válka v regionu sice cenu ropy opět zvedla, zároveň však přinesla nejistotu, která komplikuje dlouhodobé plánování i rozhodování investorů. Rijád navíc počítal s větším přílivem zahraničního kapitálu. A na něj zatím nedošlo.
Proměna země naráží na politické problémy
Vize 2030 každopádně nebyla jen ekonomickým plánem. Saúdská Arábie se v posledních letech výrazně transformovala i společensky. V zemi se začaly konat koncerty, sportovní soutěže i další akce, které by zde ještě před dvěma dekádami nikdo nepořádal. A pomalu se zlepšuje rovněž postavení žen. Politická proměna je ale mnohem problematičtější.
V roce 2017 například nechal bin Salmán zadržet desítky členů saúdské elity a podnikatelů v hotelu Ritz-Carlton v Rijádu. Oficiálně šlo o protikorupční zásah, kritici však mluvili o nátlakové akci. O rok později zase pověst korunního prince těžce poškodila vražda novináře Džamála Chášukdžího na saúdském konzulátu v Istanbulu.
Právě nepředvídatelnosti vývoje podle saúdského akademika a lidskoprávního aktivisty Abdullaha al-Oudy je tím, co investory dlouhodobě odrazuje. „Nevíte, co se bude dít. Jeden den můžete být investorem a zítra svévolně zadrženým člověkem. A to nikdo nechce,“ uvedl. Lidskoprávní otázky proto dál ovlivňují to, jak se na saúdské ambice dívá většina světa.
Orientace na výsledek
Saúdské vedení se snaží současnou změnu kurzu popsat jako přirozený vývoj, nikoliv jako přiznání neúspěchu. Guvernér PIF Yasir al-Rumayyan konkrétně mluví o větší efektivitě výdajů, pečlivějším hodnocení projektů a snaze udržet finanční zdroje fondu v rovnováze. Podobně situaci vysvětluje saúdský podnikatel a konzultant Thamer Shaker. „Vidíme přirozený posun od fáze řízené ambicemi k fázi zaměřené na plnění cílů,“ řekl s tím, že u každé velké národní transformace přijde moment, kdy začne být důležitější správné pořadí kroků, rozdělení zdrojů a schopnost projekty dotáhnout do konce.
Do popředí se proto mohou dostávat projekty, které nepůsobí tak futuristicky, ale mají větší šanci na uskutečnění. Patří mezi ně například rozvoj historické Diriyah u Rijádu, zábavní park Six Flags Qiddiya City, ostrovní resort Sindalah nebo turistické využití lokality AlUla, známé starověkými památkami. Důležitou roli bude hrát také mistrovství světa ve fotbale v roce 2034, které zemi zajistí globální pozornost i bez nejodvážnějších architektonických vizí.
Saúdská Arábie tak svoji transformaci nevzdává. Spíš vstupuje do méně efektní, ale důležitější fáze. Po letech velkých slibů bude muset zrealizovat projekty, které skutečně fungují a dávají ekonomický smysl, napsal web BBC.
ČLÁNKY DO MAILU