Nejdříve naprostá euforie, poté naopak naprosté rozčarování a zplakání nad výdělkem. Investoři z generace Z povětšinou nic takového nepamatují. Ti, kdo zažili internetovou bublinu, se nicméně začínají obávat, neboť vědí, že historie se sice nutně opakovat nemusí, ale často se rýmuje.
Jednotlivé skupiny vnímají současnou situaci na trhu, respektive aktuální valuace zejména technologických firem, které se řadě odborníků zdají čím dál více odtržené od reality, zcela odlišně. „Určitě tu existuje generační rozkol,“ potvrzuje pro CNN hlavní stratég společnosti Interactive Brokers Steve Sosnick.
Jsou podle vás současné tržní valuace technologických firem nadhodnocené?
Že dnešní trh v mnoha ohledech připomíná pozdní fázi „dot-com bubliny“ z přelomu devadesátých a nultých let, po jejímž prasknutí mnoho předních společností vyhlásilo bankrot, zatímco v případě řady dalších výrazně poklesla hodnota jejich akcií, připouští i hlavní ekonom firmy Argos Capital Kryštof Míšek. „Není to proto, že by šlo o identickou situaci, ale protože se znovu objevuje stejná kombinace koncentrace, euforie, technologického příběhu a víry, že růst několika ‚nových lídrů‘ ospravedlní prakticky jakoukoli valuaci,“ uvádí pro Euro.cz.
AI horečka a nepříjemné paralely
Podle Sosnicka lze dnes pozorovat hned několik podobností s koncem 90. let, i když to automaticky neznamená opakování tehdejšího kolapsu. Konkrétně zmiňuje boom umělé inteligence, probíhající válku USA s Íránem, která žene nahoru inflaci, i stav americké ekonomiky jako takové. Také psychologie trhu se v řadě ohledů shoduje s tím, co bylo k vidění před necelými 30 roky. V obou případech na něm totiž došlo k reálné technologické změně s obrovským potenciálem, dodává Míšek.
Analytikům dělá starost zejména jarní růst akcií předních firem v oboru. Navzdory konfliktům na Blízkém východě i Ukrajině, zpomalujícímu trhu práce v USA a malé šanci na snižování tamních úrokových sazeb se hodnota technologických titulů dále zvyšuje. Index NASDAQ Composite od konce března posílil o více než pětinu, zatímco Philadelphia Semiconductor Index přidal zhruba 70 procent. Další, pro mnohé znepokojivý, signál přišel minulý pátek, kdy index S&P 500 dosáhl rekordních čísel, přestože část firem současně padala na svá roční minima. Podle odborníků se něco podobného stalo jen párkrát v historii, třeba v roce 1929 anebo právě v prosinci před 27 lety.
„Mimořádná je též aktivita na opčním trhu, kde exploduje takzvané zapákování účastníků. Když masivně rostou call opce (právo po určitou dobu koupit dané podkladové aktivum za předem stanovenou cenu, pozn. red.), zvlášť na několik stejných megacap technologických akcií, vytváří se na trhu koncentrovaná skrytá páka. A ta umí celý pohyb trhu výrazně zesílit oběma směry,“ doplňuje Míšek s tím, že čím větší bývá během růstu euforie a objem pákových pozic, tím tvrdší je pak následná korekce.
Trh ignoruje varování, ale fundamenty jsou jiné
Optimisté tvrdí, že silné firemní výsledky růst trhu ospravedlňují. Známý technologický analytik Dan Ives například prohlásil, že „jsme stále na začátku AI revoluce“ a že růst technologických akcií má před sebou další prostor, protože poptávka po výpočetním výkonu a infrastruktuře nadále výrazně roste. Podle něj tak nejde o iracionální euforii, ale o začátek dlouhého investičního cyklu.
Do debaty ale výrazně vstupují i varování zkušených investorů. „Stejně jako na konci 90. let dnes celý trh táhne úzká skupina technologických firem. Tehdy to byly Cisco, Intel, Microsoft nebo Qualcomm, dnes Nvidia, Broadcom, AMD, Micron či další. Několik málo společností generuje většinu růstu indexu S&P 500 a kapitál se do nich koncentruje tempem, které historicky nebývá dlouhodobě udržitelné,“ míní Míšek.
Současně ale připomíná, že považovat dnešní situaci za identickou kopii konce devadesátek tak úplně nelze. Tehdy byla ziskovost u řady společností mizivá, zatímco nyní zisky lámou rekordy a valuace jsou v některých případech paradoxně „racionálnější“ než na vrcholu dot-com éry. Konkrétně například zmiňované Cisco dosahovalo před necelými 30 lety extrémních ocenění při mnohem slabších reálných výsledcích, zatímco dnes generují výrazně vyšší zisky při podobné tržní kapitalizaci.
Otázkou je cena optimismu
Portfolio manažer J&T Investiční společnosti Štěpán Hájek se řadí do té skupiny analytiků, podle níž by se lidé kvůli současnému dění na trhu příliš znepokojovat neměli. Dnešní AI boom stojí na reálných penězích a poptávce, což jej zásadně odlišuje od čistě spekulativního prostředí konce 90. let. Je přesvědčený, že se tentokrát nejedná o příběh bez výsledků, ale o masivní investiční cyklus, který už teď generuje konkrétní tržby a zisky.
„V roce 1999 rostly valuace technologických firem na očekávání rychlého růstu tržeb a budoucí ziskovosti, která se ale buď nedostavila vůbec, nebo s výrazným zpožděním. Příběh bez hmatatelných zisků a cash flow,“ přibližuje pro naši redakci. Nyní je podle jeho názoru situace odlišná, protože hyperscaleři typu Amazonu, Alphabetu, Microsoftu, Mety či Oraclu plánují jen v roce 2026 investovat do AI infrastruktury kolem 700 miliard dolarů (zhruba 14,6 bilionu korun), což je téměř dvojnásobek českého HDP. A tyto investice se okamžitě promítají do tržeb firem, jako je Nvidia. Tedy jinými slovy, existují zde reálné tržby, zisky i objednávky.
Zároveň ale zdůrazňuje, že klíčovou otázkou není existence boomu, nýbrž jeho ocenění – tedy zda současné ceny akcií odpovídají tomu, kolik hodnoty se z investic skutečně vrátí koncovým zákazníkům v AI ekosystému. Situace je podle Hájka komplikovaná i tím, že část debat o „bublině“ už mohla investory stát značné výnosy, protože několik velkých technologických titulů dlouhodobě táhne celý trh. V neposlední řadě také připomíná fakt, že vstup na trh dnes znamená přijetí vyšší volatility i rizika zpomalení investičního cyklu, pokud giganti začnou své výdaje brzdit kvůli nižší návratnosti nebo externím omezením, jako je regulace či energetické limity.
ČLÁNKY DO MAILU