Švýcaři chtějí vybudovat 500kilometrovou potrubní poštu. Silnicím uleví až o 40 procent

20. 7. 2022
Zdroj: Cargo Sous Terrain
  • Švýcarská společnost Cargo Sous Terrain chce vybudovat síť tunelů určenou k nepřetržité přepravě zboží

  • Náklad tam bude jezdit v plně automatickém provozu na kolejnicích stálou rychlostí 30 kilometrů v hodině. Pohon celého systému mají zajistit obnovitelné zdroje

  • Nyní se chystají práce na prvním úseku tunelu, který spojí Härkingen-Niederbipp a Curych. Bude měřit 70 kilometrů a stát 74 miliard korun. Dokončit ho firma chce do roku 2030


Pokud existuje někdo, kdo stále může těžit z covidové pandemie a koho lockdown vystřelil do podnikatelského nebe, jsou to bezesporu majitelé e-shopů. Nyní jim sice tržby lehce klesly, jak se zákazníci vrátili k nakupování v kamenných prodejnách, pravdou nicméně zůstává, že dva roky trvající omezení se na spotřebitelském chování, v globálním měřítku, nějakým způsobem zkrátka podepsat musely.

Kromě toho, že lidé požadují stále rychlejší doručení a mnohdy chtějí balíček najít přede dveřmi už druhý den, roste také poptávka po bezkontaktních způsobech převzetí, jaké nabízejí třeba výdejní boxy. A tak švýcarskou firmu Cargo Sous Terrain napadlo obojí propojit – nechává boxy dojet na určené místo v nepřetržitém provozu. Díky obrovské potrubní poště.

Virgin Hyperloop v novém videu slibuje „vlak“ levitující tisícikilometrovou rychlostí. K realitě má ale zatím daleko
Přečtěte si také:

Virgin Hyperloop v novém videu slibuje „vlak“ levitující tisícikilometrovou rychlostí. K realitě má ale zatím daleko

Něco takového může na první pohled znít ambiciózně, ba až neuvěřitelně. Ale také geniálně. Zatímco svět bojuje s výpadky dodavatelských řetězců, zpožděním lodí, vysokými cenami paliva a uhlíkovou stopou, Švýcaři považují za budoucnost dopravy podzemní tunely, kam spustí celé vagony a palety plné zboží, aby je mohli přepravovat mezi předem danými logistickými uzly. Systém má být plně automatický. Náklad se v jeho útrobách bude pohybovat na podvěsech poháněných elektřinou, jež mají být schopny na správném místě předměty samy nakládat i vykládat. V provozu proto mohou zůstat bez přestávky – pojedou jako na běžícím páse.

Pomalu, ale jistě

S dopravníkem mají podzemní kapsle kromě 24hodinové činnosti společnou i nízkou rychlost. Tím se naopak odlišují od dalších alternativních přepravních systémů, jako jsou drony schopné doručit objednávku v řádu minut, nebo konkurenčních vynálezů potrubní pošty, jež se chlubí tím, že drobné předměty přepraví z jedné ulice do druhé dokonce za pár desítek sekund.

https://www.youtube.com/watch?time_continue=1&v=htTo-_5X8gA&feature=emb_logo

Cargo Sous Terrain sází hlavně na spolehlivost. Ne, že by se to vylučovalo s rychlostí, ale vedení společnosti zastává názor, že pro obchodníky unavené neustálými výpadky dodavatelů v průběhu posledních let bude představa stabilního přísunu zboží v podobě jedné velké zásilky denně atraktivnější než sliby závratné flexibility. Jednotlivé kontejnery se proto po indukčních kolejnicích mají pohybovat konstantním tempem 30 kilometrů v hodině. Některé z nich mají být dokonce vybaveny chlazením kvůli přepravě potravin.

Potrubní pošta má napříč celým Švýcarskem být dokončena do roku 2045. Foto: CST

Společnost se zároveň dušuje, že energii pro celý neustávající provoz obstará z obnovitelných zdrojů, což povede ke snížení emisí ve srovnání s konvenční nákladní dopravou. Jak konkrétně toho chtějí Švýcaři dosáhnout, neprozradili, ale jednou z možností by mohla být výstavba vlastních solárních panelů, popřípadě větrné turbíny. Nicméně kvůli nestálosti těchto generátorů by stejně potřebovali mít v záloze konvenční zdroj energie.

Kdo ustoupí pod zem?

Nákladní automobily tvoří významnou část provozu ve městech a jejich okolí a konkrétně ve Švýcarsku se předpokládá, že objem přepravy zboží do roku 2040 vzroste ve srovnání s obdobím před 12 lety až o 37 procent. To už tamní infrastruktura nezvládne, a tak se zdá, že místní se zavádění inovativních řešení nevyhnou. Vedení CST odhaduje, že kdyby tunely pokryly celou zemi, uleví alpským silnicím o 40 procent.

Vývojové práce na evropském hyperloopu pokračují. Španělský startup Zeleros slibuje, že bude bezpečnější než ty americké
Přečtěte si také:

Vývojové práce na evropském hyperloopu pokračují. Španělský startup Zeleros slibuje, že bude bezpečnější než ty americké

Proč ale místo zboží nevozit pod zemí přímo lidi? Proč nevybudovat obrovské metro? Například v USA je to dáno kulturou a vztahem místních k autům. Podle redaktorky serveru Singularity Hub Vanessy Batesové Ramirezové se svobody vlastního vozu prostě nevzdají. Jejich návyky utvářely velké vzdálenosti mezi městy ve Státech, ale i hromadná doprava, která za oceánem ve srovnání s Evropou funguje nedostatečně. Proto by jim, ač se Elon Musk a jeho projekt na tunel Hyperloop a jemu podobní snaží o pravý opak, mohlo pomoci, kdyby se náklad přesunul pod zem a udělal na silnicích místo osobním vozům.

Ve Švýcarsku mezitím probíhá plánování první části podzemní dopravní sítě CST, která se má postavit do roku 2030. Bude 70 kilometrů dlouhá a spojí města Härkingen-Niederbipp a Curych, mezi nimiž se bude nacházet deset ,zastávek‘. Náklady na vybudování obří potrubní pošty se zatím odhadují na tři miliardy švýcarských franků (74 miliard korun) včetně softwaru, zmíněných uzlů se skladišti a podzemních i nadzemních vozidel. Celková síť pak má obsáhnout délku 500 kilometrů, vyjde na 30 až 35 miliard dolarů (723–843 miliard korun) a její dokončení se plánuje na rok 2045.

  • Našli jste v článku chybu?