Podle analýzy MMF se negativní dopady války v Íránu mohou projevit rychleji a výrazněji, než se původně očekávalo, a zasáhnout globální ekonomiku s větší intenzitou. Fond zároveň upozorňuje, že by vlády neměly příliš utrácet ve snaze chránit spotřebitele před vysokými cenami energií, protože veřejné finance jsou už nyní „značně napjaté“.
Na strukturální povahu dopadů poukazuje v rozhovoru pro CNN hlavní ekonom MMF Pierre-Olivier Gourinchas: „I kdyby všechno dnes večer skončilo a od zítřka bychom začali znovu otevírat Hormuzský průliv, stále bychom letos čelili nedostatku ropy.“ Energetické trhy totiž podle něj reagují se zpožděním a jejich stabilizace trvá déle než samotné vojenské střety.
To ostatně dokládají i data Mezinárodní energetické agentury (IEA), podle nichž klesla v březnu globální nabídka černého zlata o více než 10 milionů barelů denně, což představuje „historicky největší výpadek vůbec“. Přestože agentura zatím nepředpokládá celoroční nedostatek suroviny, výrazně snížila svůj odhad přebytku nabídky nad poptávkou. Nově by měl dosáhnout jen 441 tisíc barelů denně oproti 2,4 milionu v březnovém výhledu.
Zhoršené vyhlídky na rok 2026
Uvedená čísla ilustrují zásadní změnu výhledu nejen pro energetiku, ale i pro globální hospodářství jako takové. Ještě před vypuknutím konfliktu se ekonomika vyvíjela lépe, než se očekávalo, a MMF dokonce zvažoval zvýšení odhadu letošního růstu. K relativně optimistickému prostředí přitom podle Gourinchase přispěla mimo jiné menší nejistota ohledně amerických cel a investiční boom v oblasti umělé inteligence.
Od začátku války v Íránu se každopádně dle MMF výhled „náhle zhoršil“. Ve své aktuální prognóze proto fond varuje, že konflikt může vyvolat energetickou krizi „bezprecedentního rozsahu“, která zasáhne všechny sektory ekonomiky, od průmyslu po domácnosti, právě prostřednictvím růstu cen energií.
Podle nového, upraveného scénáře MMF pro rok 2026 věští globální růst na úrovni 3,1 procenta, což je o 0,2 procentního bodu méně než v lednu. Tento relativně mírný pokles však vychází z předpokladu, že konflikt bude krátkodobý. Co se inflace týče, ta by měla poskočit na úroveň 4,4 procenta.
Pochmurné prognózy
Fond zároveň nastiňuje i mnohem pochmurnější scénáře. V případě dlouhodobé války by ceny ropy a zemního plynu oproti letošnímu lednu vzrostly o 100 až 200 procent, přičemž na této úrovni by zůstaly až do roku 2027. Za takových okolností by globální ekonomický růst byl jen dvouprocentní, tedy na hranici globální recese.
Situace, kdy tempo expanze kleslo pod úroveň dvou procent, nastala od roku 1980 pouze čtyřikrát. Nastíněný vývoj, který se však podle Gourinchase jeví jako čím dál pravděpodobnější, by měl zásadní dopady na zaměstnanost, investice i životní úroveň a představoval by jedno z největších rizik, jakému globální ekonomika v poslední době čelila.
Nejnovější varování MMF zapadá do širšího konsenzu institucí, jako jsou Asijská rozvojová banka či OSN, které rovněž upozorňují na příliš vysoké ekonomické náklady dlouhodobé války v Íránu. I jejich odhady poukazují na čím dál temnější scénář dopadů války, již zahájily Spojené státy a Izrael.
A podobný pohled na věc sdílí podle agentury Reuters rovněž skupina ministrů financí téměř desítky zemí vedená Velkou Británií, která vyzývá Washington, Jeruzalém a Teherán k dodržování příměří. Ve společném prohlášení podepsaném zástupci Austrálie, Japonska, Švédska, Nizozemska, Finska, Španělska, Norska, Irska, Polska a Nového Zélandu se uvádí, že konflikt bude zatěžovat globální ekonomiku i finanční trhy a představuje vážné riziko pro energetickou bezpečnost a dodavatelské řetězce – a to i v případě brzkého ukončení.
