Aktuální data Českého statistického úřadu trend, o kterém se mluví už roky, jednoznačně potvrzují. Vloni se narodilo 77,6 tisíce dětí, zatímco 113,3 tisíce lidí zemřelo. Přirozený úbytek tak dosáhl 35,7 tisíce osob. Podle predikcí českých ministerstev je už nyní na dlouhodobou péči odkázáno 553 tisíc lidí, přičemž v roce 2050 jich bude zhruba ještě o polovinu víc. A zatímco veřejná debata se často soustředí na nedostatek míst v domovech pro seniory, dle expertů bude klíčovým problémem spíše podstav pracovníků, jež těmto lidem péči zajistí.
Ostatně, na limity personálního zajištění naráží mnoho pobytových zařízení už nyní. Což brání nejen jejich rozšiřování, ale často i plnému využití stávajících kapacit. Nutno přitom zdůraznit, že nejde o krátkodobý výkyv, nýbrž o dlouhodobý strukturální problém, který bude dále sílit. Například u lidí starších 75 let ve vysokém riziku ztráty soběstačnosti se jejich počet mezi lety 2020 a 2030 zvýší o více než 60 procent. Do poloviny století se má pak tato skupina seniorů téměř zdvojnásobit a přesáhnout 150 tisíc osob.
Do hry vstupují velcí hráči, fondy i pojišťovny
Největším soukromým provozovatelem pobytových sociálních služeb v Česku je Penta Hospitals, která pod značkou Senevida provozuje 54 zařízení s více než 6 400 lůžky. Skupina se zaměřuje nejen na provoz, ale nově i na vlastní development, kdy chce být u vzniku těchto domovů od samého počátku, protože pracuje s vlastním modelem péče o pacienty s demencí. „Naším cílem je každý rok otevřít pět takových zařízení,“ prohlašuje ředitel divize sociální a domácí péče Ivan Černovský a dodává, že první z nich zahájí provoz ve druhé polovině roku 2026 v Bystřici nad Pernštejnem.
Další model zapojení soukromého kapitálu využívá například fond ESG SeniorCARE. Ten nabízí prostřednictvím zařízení SeniorGarden investorům kromě stabilního zhodnocení i benefity. „Náš model kombinuje investici, výstavbu i samotný provoz, takže máme pod kontrolou celý proces,“ říká šéf fondu Zdeněk Fiala s tím, že investoři, kteří vloží více než dva miliony korun, navíc mají v jejich domovech garantované místo pro sebe nebo své blízké. Společnost aktuálně provozuje pět zařízení a dalších dvanáct se připravuje.
Trochu jiný model představuje spolupráce investorů a provozovatelů. Právě na tu vsadila Česká asociace pojišťoven, která se „spojila“ se společností Senlife. Výsledkem jejich dosavadní součinnosti je investice do dvou domovů v Chodové Plané a Tmani u Berouna, třetím bude zrekonstruovaný objekt v Dolních Břežanech. „Naším plánem je do 10 let vytvořit síť 20 domovů pro seniory po celém Česku s celkovou kapacitou 2,5 tisíce lůžek,“ uvádí pro Euro.cz mluvčí ČAP Tomáš Pavlík.
Podobně funguje i spolupráce pojišťovny Simplea ze skupiny Partners a firmy AHC patřící pod Ambeat Group. Jejich společný nemovitostní fond Ambeat Care již investoval do tří zařízení dlouhodobé péče – v Novém Strašecí, Podbořanech a Trnové u Plzně – a připravuje další akvizici na Moravě. „Současně Simplea nabízí prostřednictvím svého pojištění možnost umístění do 16 zařízení, které provozuje společnost Ambeat Group,“ konstatuje Romana Hárovníková z Ambeat Care.
Nestačí jen stavět
Vedle investic do budov se jako hlavní limit dalšího rozvoje ukazuje špatná dostupnost pracovníků – ať už jde o zdravotní sestry, pečovatele či jiné podpůrné pozice. S rostoucím počtem seniorů se navíc mění i charakter péče. Přibývají lidé ve vyšších věkových skupinách nad 75 let, kteří častěji potřebují každodenní intenzivní podporu, takže se zvyšuje i náročnost péče a požadavky na kvalifikaci.
„Na nedostatek personálu pro zajištění péče se připravujeme už dnes, ale bez širší spolupráce se státem a případných úprav podmínek pro pracovníky v sociálních službách se tento problém dlouhodobě zvládnout nepodaří,“ upozorňuje Fiala. Podobně mluví také další hráči na trhu, kteří narážejí na omezený počet dostupných pracovníků.
Že je zajištění provozu pobytového zařízení opravdu náročné, potvrzuje i Černovský z Penty: „U většího domova to bývá tým minimálně 80 zaměstnanců. A poptávka po kvalifikovaném personálu je vysoká napříč Českem. Rozhodně ale neplatí, že by nás to limitovalo v dalším rozšiřování sítě.“
Poskytovatelé proto hledají vlastní cesty, jak si pracovníky vychovat nebo udržet. Ambeat za tímto účelem investuje do vzdělávání prostřednictvím svého Institutu zdravotních a sociálních věd, jinde sází na rekvalifikace přímo v praxi a postupný kariérní růst zaměstnanců. „Máme kolegyni, která k nám nastoupila na úklid a dnes pracuje jako pečovatelka,“ popisuje šéf domovů SeniorGarden Jiří Dušek.
Technologie jako podpora
Vedle personálních opatření se do popředí dostávají i technologie, které mají pomoci zvládat rostoucí nároky na péči. Cílem není nahrazovat pracovníky, ale zefektivnit jejich práci a zlepšit kvalitu služeb. V praxi jde o kombinaci digitalizace, asistivních systémů a nových forem komunikace s klienty i jejich rodinami.
Vlastní digitální řešení vyvíjí například již zmíněná Penta Hospitals. Spočívá mimo jiné v aplikaci Rodinná zóna, jež propojuje klienty, rodiny a personál a v současnosti funguje už ve 37 domovech Senevida.
V pobytových sociálních službách pilotuje Penta Hospitals systém TytoCare, který umožňuje diagnostiku na dálku i tam, kde není lékař trvale přítomen.
Společnost zároveň testuje zapojení mluvící umělé inteligence Marie nebo rozšířenou telemedicínu TytoCare, která umožňuje diagnostiku na dálku, tedy bez fyzické přítomnosti lékaře. „V našem zařízení v Kamenici jsme díky tomu snížili počet výjezdů rychlé záchranné služby o 40 procent. To je přesně směr, jakým chceme jít: technologie, které šetří čas, zvyšují bezpečnost a zároveň zlepšují každodenní život klientů i jejich rodin,“ míní Černovský.
ESG SeniorCARE využívá ve svých zařízeních rozvozového robota jako zpestření.
Technologie využívá i ESG SeniorCARE. S rozvozem jídla při akcích pomáhá robot, zatímco virtuální realita zase zpestřuje život klientům a slouží i ke vzdělávání personálu. Oslovení poskytovatelé se každopádně shodují, že ač u nich má moderní technologie zelenou, jednotlivá řešení mají své limity a v současnosti osobní kontakt nahradit nemohou. Ten tak nadále zůstává základem péče o seniory i v prostředí jinak sofistikovaně vybavených zařízení.
