Současný trend malého počtu zaměstnanců podle The Wall Street Journal dokládají třeba nová data platební společnosti Stripe. Na této platformě totiž v současnosti působí tisíce startupů s pouhým jedním zaměstnancem, které generují tržby přesahující jeden milion dolarů (asi 21 milionů korun), přičemž jejich počet se mezi lety 2023 a 2025 zdvojnásobil. A co je možná ještě působivější, počet firem o jednom člověku s tržbami přes deset milionů dolarů (téměř 211 milionů korun) se ve stejném období téměř ztrojnásobil.
„V minulosti lidé bez obchodních kontaktů nebo zvláštních znalostí často nevěděli, jak své nápady zrealizovat. Nyní se však umělá inteligence může stát jejich integrovaným obchodním partnerem,“ uvedl Ernie Tedeschi, hlavní ekonom společnosti Stripe.
„Laťka pro založení vlastní firmy dosud nikdy nebyla nižší,“ potvrdil Julian Weisser, který v San Franciscu provozuje akcelerátor pro samostatně pracující zakladatele v technologickém sektoru. Jeho společnost nabízí podnikatelům počáteční kapitál a mentorství výměnou za podíl ve firmě, přičemž v posledním cyklu přilákala na pouhých deset volných míst zhruba 4 500 uchazečů.
AI odpovídá na maily a vyřizuje reklamace
Jedním z úspěšných podnikatelů zvládajících vést firmu zcela bez kolegů je třeba Ben Broca. Ten ze svého obývacího pokoje v kalifornském Sausalitu provozuje společnost, jež nabízí podnikatelům různé nástroje umělé inteligence. Pro Brocu přitom pracuje několik dalších AI nástrojů, které automaticky odpovídají na příchozí e-maily, pomáhají mu s psaním a úpravami kódů, dohlížejí na plnění specifických požadavků zákazníků, registrují nové předplatitele a v případě problémů vyřizují dokonce i vrácení peněz.
Společnosti se každopádně daří velmi dobře – získala už deset tisíc platících zákazníků a v tomto roce by měla dosáhnout tržeb ve výši deseti milionů dolarů. Broca je tedy podle svých slov s rozhodnutím nepřijímat žádné další zaměstnance velmi spokojený. „Užívám si možnost dělat jakákoli rozhodnutí, která chci. Navíc si myslím, že dělání kompromisů, jež souvisejí s prací v týmu, může vést k horším výsledkům,“ uvedl podnikatel.
Podobně svou situaci popisuje i Claire Voová, která koncem roku 2023 využila umělou inteligenci k vytvoření nástroje pro správu firemní dokumentace a návrh designu nových produktů. Voová následně začala aplikaci prodávat za pouhý jeden dolar měsíčně, díky čemuž během pouhých několika týdnů získala více než tisíc zákazníků z různých sektorů od finančních služeb až po zdravotnictví.
Nyní už má její firma přes sto tisíc uživatelů a je na cestě k dosažení sedmimístného zisku. AI se přitom po celou dobu stará o marketing, prodej a zákaznickou podporu, takže Voová provoz společnosti stále zvládá pouze s jedním dalším softwarovým inženýrem.
Místo zaměstnání vlastní podnikání
Umělá inteligence sice zakladatelům firem otevírá zcela nové možnosti, je ale důležité zmínit, že její používání k široké řadě úkolů může být poměrně nákladné. Třeba Broca uvedl, že někteří jeho zákazníci měli náročné požadavky a AI využívali natolik, že na nich prodělával peníze. Služby AI modelu Claude od společnosti Anthropic jsou totiž účtovány podle skutečného rozsahu využití. Částečně ale tuto situaci vyřešil přechod na bezplatné open-source modely umělé inteligence z Číny.
Dalším rizikem je fakt, že pokud je pro jednoho člověka snadné zahájit podnikání pouze s využitím umělé inteligence, může být snadné jeho obchodní model zkopírovat. Podle Troye Johnstona, který s pomocí AI naprogramoval aplikaci, jež pomáhá lidem co nejlépe využít výhody kreditních karet, tato skutečnost trápí mnoho zakladatelů.
Asi největším problémem rostoucího množství firem s jedním zaměstnancem je ale to, jak zmíněné společnosti ovlivní situaci na trhu práce. Nedávná studie Harvard Business School přitom zjistila, že startupy zaměřené na umělou inteligenci mají tendenci fungovat s o 25 procent menším počtem zaměstnanců. Úbytku pracovních míst kvůli rozvoji AI se tedy podle průzkumů obává stále více lidí.
Mnoho expertů se ale naopak domnívá, že právě snazší vznik nových firem díky rozvoji umělé inteligence může ekonomice v konečném důsledku pomoci. „Současné složitější náborové prostředí, kdy někteří uchazeči dlouho nemohou najít žádnou vhodnou pozici, povzbudilo více lidí k tomu, aby se pokusili o založení vlastního podniku. A to může být dobré,“ uzavřel docent na Harvard Business School a spoluautor výše popsané studie Rembrand Koning.