Šéf světové banky varuje před zvyšováním bilaterálních dluhů. Ohroženy jsou především rozvojové země

8. 12. 2022
Doba čtení: 2 minuty
Zdroj: Depositphotos
  • Mnoho států si půjčuje na pomoc s energetickou krizí i dopady odeznívající koronavirové pandemie

  • Rozvojové země však mohou mít se splácením těchto dluhů, které v globálním měřítku narostly na sumu 305 bilionů dolarů, velké potíže

  • Až dvě třetiny dluhové zátěže připadají na Čínu, která si pro ni výhodnými půjčkami takto kupuje vliv ve světě

Celosvětový dluh opět výrazně vzrostl. Jen za první čtvrtletí dosáhl rekordních 305 bilionů dolarů (přes sedm trilionů korun). Nejvíce jsou přitom bilaterálním dluhem zatíženy rozvojové země, které by podle nejnovějších údajů měly ročně splácet 62 miliard dolarů (zhruba 1,4 bilionu korun), tedy o 35 procent víc než vloni.

Podle šéfa Světové banky Davida Malpasse představuje rostoucí zadlužení problém, a to z několika hlavních důvodů. „Obávám se chaotického nesplácení, kdy nebude existovat systém, který by skutečně řešil problematiku dluhů chudších zemí,“ komentoval aktuální statistiku pro agenturu Reuters.

Do osmi let třetí největší ekonomikou světa? Růst Indie bude dle analytiků rychlý, letos hlásí rekordní toky remitencí
Přečtěte si také:

Do osmi let třetí největší ekonomikou světa? Růst Indie bude dle analytiků rychlý, letos hlásí rekordní toky remitencí

Hromadění dluhů se týká i ekonomicky vyspělých států, například USA nebo členů Evropské unie. V důsledku toho může dojít k narušení finančních toků a odlivu kapitálu z rozvojových zemí. „Tím, jak stoupají úrokové sazby, zvyšuje se i objem peněz, který musí světové ekonomiky zaplatit, a to vyžaduje velké množství kapitálu,“ dodal Malpass.

Viníkem je covid i drahé energie

Vlády většiny zemí připravily během posledních dvou let různé programy na pomoc s pandemií a následně i s vysokými cenami energií. Například EU zřídila na podporu hospodářství fond obnovy a na kapitálových trzích si pro uvedené účely půjčila více než 720 miliard eur. Otázkou ale zůstává, jak moc efektivně jsou tyto finance využívány.

K situaci se vyjádřila také výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu Kristina Georgievová. Ta vidí rychlé a účinné řešení především v restrukturalizaci dluhu. Konkrétní plán zatím neprozradila, s Malpassem se každopádně shoduje na tom, že pomoc má být dobře cílená a časově omezená. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa G20 by podle ní měla toto téma projednávat v příštích dnech.

Hrozí dluhová krize i Číně?

Velké kritice čelí v souvislosti s dluhy Čína, která poskytuje chudým zemím nevýhodné půjčky a vymáháním splátek posiluje svůj vlastní vliv. I proto se tam šéf Světové banky tento týden účastní jednání, na němž spolu se zástupci místních úřadů a dvěma hlavními věřiteli – Čínskou rozvojovou bankou a Čínskou exportní a importní bankou – budou probírat, jak přistoupit k umořování státního dluhu.

Bezmála čtyřprocentní růst ekonomiky Číny analytiky neuklidnil. Na její pozici ,továrny světa‘ se derou další asijské země
Přečtěte si také:

Bezmála čtyřprocentní růst ekonomiky Číny analytiky neuklidnil. Na její pozici ,továrny světa‘ se derou další asijské země

Odborníci včetně samotného Malpasse varují před dluhovou pastí, do které se může čínská ekonomika chytit. Čelí totiž nejen vnějším, ale i vnitřním hrozbám. Rozvojové země nedodržují splátkové kalendáře a zároveň dochází k zadlužování státních firem a obrovskému propadu realitního trhu. Což by mohlo být v kombinaci s nedávným krachem několika čínských bank velmi ošemetnou záležitostí.

  • Našli jste v článku chybu?