Páteční vstup společnosti SpaceX na technologickou burzu Nasdaq je jednou z nejzásadnějších událostí, k níž letos na akciových trzích došlo. Firma patřící nejbohatšímu muži světa Elonu Muskovi totiž v rámci rekordní primární veřejné nabídky akcií (IPO) obdržela od investorů celkem 75 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun), což je nejvyšší částka v historii burzovního obchodování.
Obrovský úspěch americké společnosti dokládá, že investoři jejím vizím, které možná ještě před lety připomínaly spíše sci-fi, skutečně věří. Podle listu The Wall Street Journal se ale tato důvěra netýká jen samotné SpaceX. Stále více lidí totiž v poslední době navyšuje své investice i do dalších vesmírných startupů, jež mohou v rychle rostoucím odvětví uspět.
Zvažujete investice do nějaké vesmírné společnosti?
Podle dat společnosti PitchBook se investice rizikového kapitálu do amerických firem zabývajících se kosmickými technologiemi zvýšily z 2,5 miliardy dolarů (téměř 61 miliard korun) v roce 2024 na loňských 7,1 miliardy (asi 141 miliard korun). Podobný trend přitom pokračuje i letos.
„Zájem o vesmírný segment rostl ještě před oznámením IPO SpaceX, ale myslím, že díky němu ještě výrazně nabral na obrátkách,“ říká bývalý vrcholný manažer SpaceX Tom Mueller. Ten nedávno získal od investorů 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun) pro svoji vlastní společnost Impulse Space, která se zabývá vývojem lunárních přistávacích modulů.
Vesmírný sektor prokázal, že dokáže uspět
Seznam ambiciózních vesmírných startupů, které v poslední době obdržely značnou sumu peněz, je poměrně dlouhý. Třeba Observable Space, zaměřený na laserovou komunikaci, nedávno získal 90 milionů dolarů (asi 1,9 miliardy korun), Northwood Space vyvíjející pozemní infrastrukturu pro komunikaci se satelity obdržel „rovnou stovku“ (téměř 2,1 miliardy korun), zatímco společnosti CesiumAstro, což je výrobce vesmírných systémů a elektroniky, investoři na její další rozvoj poslali asi 470 milionů (přibližně 9,8 miliardy korun).
Dařilo se rovněž firmě Astranis, která vyrábí menší satelity obíhající kolem Země ve vzdálenosti více než 35 tisíc kilometrů. „Je toho skutečně tolik, co se dá dělat z vesmíru. Investoři navíc v poslední době stále častěji zjišťují, že v našem odvětví existují životaschopné obchodní modely, na nichž se dají vydělat peníze,“ uvádí generální ředitel Astranisu John Gedmark.
Podobně současnou situaci vnímá generální ředitel Star Catcher Industries Andrew Rush. Jeho startup zaměřený na vývoj energetické sítě na oběžné dráze měl v minulosti se získáním investorů problémy, neboť se obávali, že takové modely nezajistí kýžené výnosy. „To se naštěstí změnilo, protože vesmírný sektor prokázal, že dokáže uspět. I díky tomu naše společnost nedávno získala další kapitál,“ shrnuje.
Pomáhá armáda a „odpadlíci“ ze SpaceX
Důležitým impulsem pro rozvoj celého odvětví je také stále větší zájem mnoha světových armád o vesmírné technologie. Například americký Pentagon má v budoucnu získat vyšší rozpočet, z něhož by mohly miliardy dolarů směřovat právě do kosmických programů.
Na oblast defense se částečně zaměřuje třeba startup K2 Space, který staví výkonné satelity o hmotnosti zhruba dvou tun. V posledních měsících firma podepsala několik smluv s různými vládními organizacemi v celkové hodnotě zhruba 500 milionů dolarů, což je asi 10 miliard korun. Cílem společnosti je sestrojit ještě výkonnější satelity pro běžnou komunikaci i pro vojenské účely.
U K2 Space je ale patrný také další důvod, proč vesmírné odvětví roste. Ve vedení firmy totiž stojí Neel Kanjur, jenž strávil více než pět let prací ve SpaceX na kosmické lodi Dragon. Něco podobného je přitom v poslední době k vidění čím dál častěji – řady některých bývalých inženýrů a manažerů Muskovy společnosti, jež se vydali jinou cestou a založili vlastní kosmické firmy, se neustále rozšiřují. A fakt, že mnoho současných zaměstnanců SpaceX může díky jejímu vstupu na burzu značně zbohatnout, dává tušit, že tomu tak bude i nadále.
Riziko neúspěchu je velké
Ačkoliv by se na první pohled mohlo zdát, že kosmické společnosti zažívají obrovský boom, který by si investoři neměli nechat ujít, odborníci upozorňují, že je třeba mít se na pozoru. Vesmír je totiž extrémně náročným prostředím, kde jsou hranice mezi úspěchem a neúspěchem mnohdy velmi tenké, takže značná část investic s sebou nese mnohem větší riziko než v případě jiných odvětví.
Pravda, zaběhlé firmy typu již několikrát zmiňované SpaceX či konkurenčního Blue Originu zřejmě dokáží „přežít“ i relativně velké neúspěchy, menší a někdy také středně velké společnosti to nicméně zvládnout nemusí. Příkladem budiž třeba Virgin Orbit miliardáře Richarda Bransona, který vyvíjel systém pro vynášení malých družic na oběžnou dráhu, ale nakonec musel v roce 2023 kvůli technickým a finančním problémům vyhlásit bankrot.
„Myslím, že v současné době je užitečné působit jako zralá společnost s realizovatelným cílem. Lidi sice zajímá třeba i výstavba lunárního hotelu, ale tam zatím neexistuje cesta k dosažení příjmů,“ uzavírá Delian Asparouhov, spoluzakladatel vesmírné společnosti Varda Space Industries.
