Firmu Jídlo pod nos založil v roce 2013 váš otec. Co ho k tomu vedlo?
Můj táta měl reklamní agenturu a pracoval s programátorem, který se v roce 2012 dočetl, že se v České republice chystá spustit rozvoz jídla z restaurací přes službu Dáme jídlo (dnes foodora), což tehdy byla úplná novinka. Tátu to zaujalo a zhruba půl roku po přečtení článku spustili v Karlových Varech Jídlo pod nos. Dalo by se říct, že ten nápad okopírovali, ale společně přišli také s vlastním rozvozovým systémem.
Předpokládám ale, že jen to na vybudování takto rozsáhlé franšízy nestačilo…
Po pár letech přišel za tátou jeho známý s tím, že by chtěl Jídlo pod nos otevřít v Plzni. V té době ještě neexistovaly žádné franšízové systémy, takže se v podstatě jen zkopírovalo to, co fungovalo ve Varech. Souběžně s tím začalo Dáme jídlo využívat náš rozvozový systém a platilo nám za to, což paradoxně financovalo další rozvoj Jídla pod nos ve franšízovém modelu. Do roku 2023 jsme fungovali v asi deseti městech, od mého převzetí vedení firmy jsme se ale rozrostli o více než dvacet dalších.
A vy osobně jste se k firmě dostal jak?
Ve firmě jsem byl od konce od roku 2022, ale nejprve jen jako franšízant. Spolu s kolegou, který se na rozvoji značky do dalších míst dnes podílí se mnou, jsme provozovali jedno město, konkrétně Sokolov. Nebylo to přitom s žádnými úlevami nebo protekcí – spíš naopak. Byli jsme téměř jediní, kdo tátu skutečně poslouchal, například pokud šlo o podobu rozvozových aut. Ostatní franšízanti často jezdili v čemkoliv. I to byl tvrdý úkol po mém nástupu do vedení: všechny přesvědčit, že se toto musí změnit.
Jak často si objednáváte rozvoz jídla domů či do práce?
Sokolov jsme každopádně slušně rozjeli – během krátké chvíle jsme mnohanásobně zvýšili obrat i počet objednávek. A proto jsme si postupně vzali na starost i další města. Někde se nám dařilo víc, jinde méně, ale celkově bylo naše podnikání úspěšné. A tak když táta viděl, že nám to funguje, přišel za mnou v roce 2023 s tím, jestli nechci převzít vedení celé firmy. V té době jsem měl (a dodnes mám) menší reklamní agenturu, ale chtěl jsem se posunout dál a nebýt závislý jen na jednom zdroji příjmů, tak jsem jeho nabídku přijal.
Když se ještě vrátím k Sokolovu, co jste tam udělali jinak, že bylo město tak úspěšné?
Primárně šlo o marketing. Táta sice reklamu dělal, ale ne v takové podobě, jaká už tehdy byla potřeba. My jsme celé město kompletně „obrandovali“ značkou Jídlo pod nos. Vzhledem k tomu, že je Sokolov poměrně malý, nebylo to tak složité. Zároveň jsme investovali hodně času i peněz do rychlosti rozvozu, tedy aby tam jezdil dostatek aut. Zákazníci to velmi rychle poznali – dříve totiž objednávky vyřizovali kurýři z Karlových Varů, takže časy doručení byly mnohem delší než po našem převzetí.
Zásadní milník? Nová aplikace a web
Jak náročné pro vás převzetí tátovy firmy bylo?
Měl jsem samozřejmě obavy, aby to franšízanti nevnímali tak, že jsem „tátův syn“, který dostal práci bez zásluh. Na prvním setkání, kde jsme společně oznamovali restrukturalizaci firmy, jsem proto začal tím, že jsem představil svoji podnikatelskou a pracovní historii a vysvětlil, že jsem v podstatě jedním z nich. To určitě pomohlo. Franšízanti navíc viděli, že na firmě opravdu pracuji a snažím se ji posouvat dál. Důležité bylo i to, že jsme s nimi dlouhodobě měli dobré vztahy.
Jaké byly vaše plány s firmou?
Nejdřív jsem se pár měsíců seznamoval s jejím provozem. Poměrně rychle jsem ale identifikoval, že nutně potřebujeme nové platformy – nový web a mobilní aplikaci. Bez toho jsme byli prakticky nekonkurenceschopní, protože naše aplikace byla zastaralá, takže ve městech, kde působily ostatní rozvozové firmy, obvykle zákazníci volili jejich služby. My jsme přitom nemohli konkurovat cenou, ale mohli jsme konkurovat kvalitou služby – a to bez kvalitní aplikace nešlo. To byl tedy nejzásadnější úkol, jehož realizace trvala zhruba dva a půl roku, než se vše podařilo spustit.
V současnosti jste už s vašimi platformami spokojený?
Ještě úplně ne, stále tam vidím určité rezervy. V tuto chvíli proto pracujeme na obnově systémů pro restaurace i kurýry, což je běh na delší trať. Zaměřujeme se například na integrace s většími partnery v oblasti restauračních pokladen, aby objednávky z Jídla pod nos chodily přímo do jejich systémů.
Kromě aplikace, na co dalšího jste se při přebírání chtěl zaměřit?
Na nábor nových franšízantů. Nejdříve jsem s tím chtěl čekat na spuštění nové aplikace, protože jsem chtěl zájemcům ukázat, že máme dostatečně kvalitní řešení. Ještě před jejím dokončením ale stávající franšízanti poznali, že se firma postupně posouvá dopředu a začali sami otevírat nová města. Díky tomu se zvýšila naše viditelnost a postupně se přidávali další zájemci. Všechno to šlo ruku v ruce a umožnilo nám to postupnou expanzi.
Být slušně oblečený, pozdravit a popřát dobou chuť
Jaké jsou výhody vašeho franšízového systému?
Nemáme žádný vstupní franšízový poplatek, který bývá jinde běžný a někdy dosahuje i stovek tisíc korun. Nechceme ho zavádět, aby se k nám mohl přidat i člověk z menšího města bez velkého kapitálu. Zároveň je pro nás důležité, aby franšízanti investovali především do vlastního rozvoje – tedy do aut, marketingu nebo kurýrů. To se totiž přímo promítá do toho, jak rychle se dané město rozvíjí.
Jak je to s konkurencí? Zaměřujete se primárně na menší města, kde ještě není?
Přesně tak. Zjistili jsme, že i menší města u nás mohou fungovat velmi dobře. Pro velké značky nebyly tak atraktivní, protože menší zisky pro ně neospravedlňovaly větší investice. V našich měřítkách je to ale pro franšízanty zajímavý byznys, takže dává smysl se těmto lokalitám věnovat. Navíc je menší město jednodušší rozjet i z hlediska marketingu – je totiž výrazně levnější polepit Sokolov než Prahu. Lidé v menších městech jsou navíc často rádi, že mají podobnou službu vůbec k dispozici.
Působíte ale i ve městech, kde už konkurence je. Jak náročné to pro vás je?
Řeknu to otevřeně, je to pro nás náročné. Není jednoduché být menší firmou, protože nemůžeme investovat tolik co konkurence. Naším cílem je proto získat zákazníky kvalitnější službou a přesvědčit je, že jsme spolehlivější. Nechci o konkurenci mluvit negativně, ale řada restauratérů potvrdí, že se často stává, že kurýr přijede pozdě, nebo dokonce vůbec – například když je nedostatek lidí.
U nás to funguje jinak. Hlídáme si dostatečný počet kurýrů a máme vlastní auta, která jsou vybavená vyhříváním a termoboxy, aby jídlo dorazilo v co nejlepší kvalitě. Zároveň sledujeme průběh doručení – pokud se něco zpozdí, komunikujeme se zákazníky napřímo a v případě chyby nabízíme kompenzaci a lidský, ne korporátní přístup.
Snažíme se navíc držet firemní kulturu, protože když kurýr přijede v obrandovaném autě, je slušně oblečený, pozdraví a popřeje dobrou chuť, pak je zážitek z objednávky prostě lepší. Jen o zákazníky ale nejde – profesionálně vystupující kurýr je důležitý i pro restaurace. Věřím, že právě v tomto ohledu dokážeme konkurenci překonat.
Kurýr společnosti Jídlo pod nos
Klíčem k úspěchu je dostatek restaurací a pestrá nabídka kuchyní
Jak zvládáte udržet vysokou kvalitu, když fungujete ve franšízovém modelu?
Provádíme mystery shopping, během něhož sledujeme, jak služba funguje v praxi. Zásadní je například to, že každý franšízant musí mít na telefonu skutečného člověka, který zákazníkům během rozvozu pomůže – může vytvořit objednávku, vyřešit reklamaci nebo sdělit, kde se jídlo právě nachází. Do budoucna chceme kontroly ještě zpřísnit a dosáhnout toho, aby jednou za dva měsíce někdo osobně zkontroloval každého franšízanta. Velkou výhodou pro mě je, že jsem sám franšízant, takže ten byznys znám z praxe a dokážu problémy lépe zhodnotit a řešit.
Museli jste už s nějakým franšízantem ukončit spolupráci kvůli nedodržování kvality?
Jednou se to stalo. Bylo to v Táboře, kde si jedna paní otevřela franšízu a rozvážela jen několik objednávek denně, většinou sama. Na její obživu to sice stačilo, ale naši značku to poškozovalo, protože řadu věcí nedělala tak, jak měla. Navíc tím blokovala prostor pro jiné franšízanty, kteří by tam chtěli působit aktivněji. Rozloučit se s ní byl tedy další z nelehkých úkolů po mém vstupu do firmy.
Občas jsme pak řešili i spory s jinými franšízanty – museli jsme je upozorňovat nebo pokutovat, když některé procesy nefungovaly správně. Naštěstí se to ale vždy podařilo vyřešit. Tyto zkušenosti mi každopádně pomohly být při výběru nových franšízantů obezřetnější.
Jaká jsou vaše nejúspěšnější města?
Obecně jde jak o města, kde konkurence je, tak i o ta, kde není. Konkrétní města bych ale nechtěl prozrazovat, a vlastně ani neexistuje jednoznačný společný jmenovatel jejich úspěchu. Například do jednoho města jsme vstupovali, protože se tam stěhovalo hodně lidí z Prahy, a přesto se nám tam z nějakého důvodu nedaří. Naopak máme i město, kde lidé mají spíše nižší příjmy, ale funguje velmi dobře. Pro úspěch je každopádně důležité to, aby ve městě byl dostatek restaurací a pestrá nabídka kuchyní – ideálně česká kuchyně, asijská, kebab, burgery, pizza a třeba i indická jídla.
Chystá se expanze na Moravu a do Slezska
Jaké jsou vaše plány do budoucna?
Chci především dosáhnout toho, abychom se technologicky vyrovnali 21. století, a to jak v oblasti webu a aplikace, tak v rámci interních systémů. Výhodou je, že už teď dokážeme poměrně rychle reagovat na změny a systém průběžně vylepšovat, aby se zlepšil uživatelský zážitek. Aktuálně řešíme například to, že lidé často nehledají konkrétní restauraci, ale konkrétní jídlo. Proto chceme zákazníkům zobrazovat a doporučovat i jednotlivé pokrmy nebo třeba nejoblíbenější jídla z nabídky.
A co vaše plány na další expanzi? Chcete se dostat i do větších měst?
To není náš primární cíl, nechceme si na tom „vylámat zuby“. Mohlo by to fungovat, ale spíš v případě, že by se do toho pustil velmi schopný a kapitálově silný franšízant, který by to bral jako osobní výzvu. Investice do velkého města by totiž byla opravdu vysoká. My víme, v čem jsme dobří, a chceme se soustředit na menší a středně velká města.
V současnosti se tedy chystáme hlavně na expanzi do těchto měst na Moravě a ve Slezsku, takže postupně spouštíme náborové kampaně na nové franšízanty. Nemáme ale pevně dané, kolik měst chceme do určitého roku otevřít, protože naším cílem je klidně pomalejší, ale zdravější růst. Když spouštíme nové město, chceme od začátku poskytovat kvalitní službu – tedy rychlé doručení a dostatečný výběr restaurací. To sice zpomaluje expanzi, ale z dlouhodobého hlediska je to podle mě správná cesta.
Neláká vás i expanze do zahraničí?
V tuto chvíli si to úplně neumím představit. Chci se soustředit na to, abychom perfektně zvládli provoz v České republice a měli jistotu, že víme, co děláme. Upřímně si myslím, že nám ještě rok nebo dva potrvá, než budeme plnohodnotná firma se všemi správně nastavenými procesy. Pořád jsme relativně malá rodinná firma, která se ještě v některých věcech učí a hledá optimální nastavení. Až tohle zvládneme, pak se možná začneme zabývat i expanzí do zahraničí.
