Ještě před několika lety sloužily chytré náramky především jako krokoměry. Postupně se však kategorie nositelné elektroniky výrazně rozšířila – dnes už chytré hodinky, fitness náramky nebo nově také chytré prsteny pomáhají sledovat náš zdravotní stav, sportovní výkony i každodenní zvyky. A lidé si je oblíbili.
Rostoucí zájem o tato zařízení je patrný prakticky po celém světě. Podle dat společnosti New Market Pitch loni globální trh s nositelnou elektronikou meziročně vzrostl o 14,5 procenta, což je čtyřikrát rychlejší růst než u chytrých telefonů. Analýza zároveň tvrdí, že trh s nositelnou elektronikou letos dosáhne hodnoty zhruba 100 miliard dolarů (téměř 2,1 bilionu korun).
Používáte nositelná zařízení?
Podle celoevropského šetření European Health Behavior Survey 2025 zároveň více než 80 procent uživatelů chytrých hodinek uvedlo, že jim tato zařízení pomáhají zlepšovat každodenní návyky, ať už jde o více pohybu, kvalitnější spánek nebo lepší kontrolu zdravotního stavu. Z toho jasně vyplývá, že nositelná elektronika se postupně přesouvá z oblasti technologických novinek mezi běžně používaná zařízení.
Data prozradí, co má člověk dělat lépe
Růst odvětví nositelné elektroniky potvrzují rovněž oslovení čeští prodejci. „Pozorujeme, že zájem o chytré náramky, hodinky i další nositelnou elektroniku dlouhodobě roste. Příznivý vývoj pokračuje také letos – už během prvního kvartálu jsme zaznamenali další meziroční růst prodejů o vyšší jednotky procent,“ říká pro Euro.cz Roman Šubrt, manažer produktového marketingu společnosti DATART.
Podobně pak současnou situaci popisuje i konkurenční Alza. „Zájem o nositelnou elektroniku vnímáme jako stabilní segment s mírným dlouhodobým růstem. Nejde už o rychle rostoucí novinku jako v minulosti, ale o etablovanou kategorii, kde se poptávka postupně přesouvá od levnějších zařízení k pokročilejším produktům s vyšší přidanou hodnotou,“ míní PR manažerka firmy Eliška Čeřovská.
Obě společnosti se shodují i v tom, že největší zájem dnes mají čeští zákazníci o funkce spojené se zdravím a životním stylem. Jde například o sledování spánku, srdečního tepu, stresu, okysličení krve, sportovních aktivit či tělesné teploty.
Na základě získaných dat může zařízení, respektive připojená aplikace, uživatelům poskytnout i různé rady. K nim patří například doporučení na odlehčení tréninku při horší regeneraci, návrh na relaxační nebo dechová cvičení při zvýšené úrovni stresu, nebo upozornění na nutnost odpočinku při větším vyčerpání organismu. Nositelná elektronika ale zatím rozhodně nestanovuje diagnózy a nemůže ani nahradit vyšetření u lékaře.
Chytré prsteny pro pohodlnější nošení
Při výběru konkrétního zařízení čeští zákazníci stále častěji sahají po dražších modelech, které kromě pokročilých funkcí pro monitoring zdraví a přesnějšího měření nabízejí také delší výdrž baterie, kvalitnější použité materiály a větší komfort při nošení. Alza přitom uvádí, že největší poptávka je v segmentu chytrých hodinek o zařízení kolem deseti tisíc korun, zatímco v DATARTu za ně zákazníci v průměru utrácí o asi čtyři tisíce méně.
„Výrazným trendem je v poslední době také rostoucí popularita chytrých prstenů, které představují alternativu ke klasickým hodinkám či náramkům. To potvrzuje rovněž zájem o novou generaci zařízení typu Oura Ring 5,“ dodává Čeřovská z Alzy, podle které spotřebitelé prsteny kupují hlavně proto, že jsou mnohem nenápadnější a pohodlnější pro celodenní nošení a spánek a zároveň nabízejí de facto stejné funkce jako ostatní zařízení.
Z vyjádření zástupců obou oslovených společností jasně vyplývá, že segment chytré nositelné elektroniky má před sebou – i s ohledem na neustále se rozšiřující se nabídku – zářnou budoucnost a měl by v nejbližších letech nadále růst. „Nositelná elektronika se stává stále přirozenější součástí našeho každodenního života, přičemž trend do budoucna směřuje k ještě většímu propojení technologií, zdraví a osobního komfortu,“ uzavírá Šubrt z DATARTu.
