Umělá inteligence (AI) v následujících letech téměř jistě ovlivní náš každodenní život. Kromě něj ale zcela zásadně promění také většinu segmentů ekonomiky, které budou stále více závislé na různých AI modelech. To samozřejmě představuje obrovskou příležitost především pro řadu startupů, jež mohou se svými nápady uspět i v globálním měřítku.
Současná realita ve střední a východní Evropě (CEE) je ovšem o poznání smutnější, jelikož region v zavádění umělé inteligence výrazně zaostává za západními zeměmi. Podle posledních údajů z loňského roku zatím AI využívá pouze čtyři, respektive šest procent malých a středních podniků v regionu, zatímco v Dánsku byl jejich podíl více než čtvrtinový.
Zmíněnou „zaostalost“ střední a východní Evropy v nasazení AI chce nyní změnit akční plán Asociace AI Chamber. Jeho hlavním cílem je pomoci malým a středním podnikům v zemích CEE se strategickým zaváděním umělé inteligence. Což by mělo zároveň vést k tomu, že se z regionu stane globálně konkurenceschopné centrum pro inovace v oblasti AI.
„Umělá inteligence je ekonomická páka naší generace, a státy CEE si nemohou dovolit čekat, jak se situace v tomto odvětví vyvine. Pokud ale dáme malým a středním podnikům potřebné nástroje, data a kapitál, mají na to být lídry,“ shrnul šéf AI Chamber Tomasz Snażyk.
Nárůst o ekonomiku Chorvatska
Experti ze zmíněné asociace se domnívají, že rozvoj umělé inteligence je pro celý region zásadní zejména kvůli obrovskému potenciálu, jež dané odvětví naskýtá. To ostatně dokládá i nová analýza, podle níž může sebemenší zlepšení současné situace zvednout společný hrubý domácí produkt (HDP) v zemích CEE až o 2,5 bilionu korun ročně, tedy o ekvivalent ekonomiky celého Chorvatska.
Autoři plánu navíc pracují i s ještě optimističtějším scénářem, který by HDP regionu CEE zvýšil až o 3,3 bilionu korun ročně, což je asi o osm procent více. Naopak, pokud by region zaspal, přínos AI by se mohl smrsknout na „pouhých“ 370 miliard.
Podle analýzy bude každopádně klíčové, jak rychle se podaří potřebné změny zavést, jelikož současné jedinečné okno příležitostí zůstane otevřené maximálně příštích 24 měsíců. „Jestli si chceme vybudovat pozici jednoho z konkurenceschopných a inovativních evropských lídrů, budeme muset rychle, odvážně a koordinovaně zakročit. Následující dva roky určí, jestli bude z regionu CEE globální hráč na poli AI, nebo pouze pasivní pozorovatel,“ doplnil Snażyk.
Lepší spolupráce, vyšší investice
Akční plán pro umělou inteligenci od AI Chamber navrhuje takzvaných pět strategických pilířů, které mají kolektivně zbořit systematické bariéry pro vývoj a zavádění AI. První z nich se týká infrastruktury, kde je zásadním problémem fakt, že region CEE nemá dostatečně výkonnou výpočetní techniku. Vyřešit by to mělo propojení národních superpočítačů jednotlivých zemí do společné sítě, kterou by využívaly malé a střední podniky na tvorbu pokročilých AI řešení.
Druhý pilíř navrhuje vybudovat společnou databázi pro vývojáře a výzkumníky, čímž by se položily základy pro výkonnější a spolehlivější trénink jednotlivých AI modelů. Pilíř číslo tři se zase snaží zastavit odliv mozků do zahraničí, což by měla vyřešit vyšší finanční motivace pro kvalifikované odborníky na aplikovanou AI.
Předposlední pilíř akčního plánu se zaměřuje na regulace, které chce zpřehlednit a zkoordinovat. Kvůli Aktu EU o umělé inteligenci mají totiž země CEE problém skloubit dodržování regulací s bojem o konkurenceschopnost. Akční plán proto navrhuje vytvořit regulační sandboxy, v nichž by startupy mohly bezpečně testovat svoji AI bez legislativních otěží.
Poslední pátý pilíř se snaží vyřešit asi ten nejzásadnější problém celého odvětví, jímž je nedostatek investičního kapitálu. Do regionu CEE loni doputovalo pouze deset procent evropských investic do AI, což je oproti zemím západní Evropy až trestuhodně málo. Asociace AI Chamber proto navrhuje spustit programy na výzkum a vývoj AI, které by poskytovaly granty univerzitám, výzkumným institucím a společným projektům veřejného a soukromého sektoru. Díky tomu by se mohly nadějné nápady snáze proměnit ve skutečné produkty a škálovatelné společnosti.
Úspěšné firmy už v regionu jsou
Autoři akčního plánu zdůrazňují, že jeho cílem není pouhé „dohnání Západu“, ale spíše celková změna vnímání regionu CEE. Střední a východní Evropa je totiž často považována za místo, kam se inovativní nápady pouze outsourcují, ačkoliv má potenciál být regionem, kde se nápady rodí. To ostatně dokazují i úspěchy mnoha významných zdejších AI firem, mezi které patří třeba rumunský UiPath, český Rossum či polská Infermedica.
„Region CEE nemusí kopírovat Silicon Valley nebo Západ, aby uspěl – stačí když využije své silné stránky. Jeho země mají dobré ekosystémy, dostupné nadané odborníky a tento koordinovaný plán. Společně můžeme vybudovat globálně konkurenceschopné startupy, které budou růst z Prahy, Sofie nebo Vilniusu – nejen z Londýna nebo San Francisca,“ uzavřel Snażyk.
