Spojené státy dnes podle nezávislého think-tanku Migration Policy Institute obývá více než 50,2 milionu lidí narozených v zahraničí. V roce 2024 tvořili 14,8 procenta americké populace, což odpovídá rekordnímu podílu z konce 19. století. Přesto dnes téma přistěhovalectví vyvolává spory a napětí. Administrativa Donalda Trumpa zpřísňuje pravidla pro některé žadatele o zelené karty a Kongres schválil rozsáhlé financování imigračních složek ICE a pohraniční stráže.
Na význam přistěhovalců v americkém prostředí nyní upozornil i magazín Forbes. U příležitosti 250. výročí vyhlášení nezávislosti země sestavil žebříček 250 nejúspěšnějších žijících imigrantů v USA. Jejich pořadí určil na základě několika kritérií: kromě výše majetku se zajímal o rozsah jejich podnikatelského úspěchu, společenský dopad nebo význam v daném oboru.
Arnold Schwarzenegger (Rakousko)
Žebříčku vévodí Arnold Schwarzenegger, který do USA přišel z Rakouska v roce 1968 už jako vynikající kulturista. Ve Spojených státech ale uspěl i v dalších směrech. Postupně se z něj stala hollywoodská hvězda, realitní investor, podnikatel a později rovněž guvernér Kalifornie.
Elon Musk (Jihoafrická republika)
Na druhém místě je Elon Musk, rodák z Jihoafrické republiky. Vyrůstal v Pretorii a už jako dítě se učil programovat. Následně zamířil do Kanady a poté i do Spojených států. Americké občanství získal v roce 2002, tedy v době, kdy založil SpaceX.
Dnes je tento čtyřiapadesátiletý excentrický vizionář spojován nejen s elektromobily Tesla a kosmickým průmyslem, nýbrž také s umělou inteligencí, satelitním internetem či debatou o budoucnosti dopravy. Před několika dny se navíc jako vůbec první člověk na světě stal dolarovým bilionářem, a to právě díky zmíněné firmě SpaceX, která 12. června vstoupila na burzu a přepsala všechny historické tabulky.
Sergey Brin (Rusko)
Třetí příčku obsadil Sergey Brin, jenž do USA přišel s rodinou jako šestileté dítě z tehdejšího Sovětského svazu. Konkrétně jeho rodiče opustili domov kvůli perzekuci, protože měli židovský původ. Brin později na Stanfordově univerzitě spoluzaložil Google a v podstatě předurčil způsob, jakým lidé vyhledávají informace, pracují s reklamou a celkově používají internet. V roce 2019 z firmy odešel, ale nedávno se znovu zapojil do jejích aktivit spojených s AI.
Jensen Huang (Tchaj-wan)
Čtvrtý skončil Jensen Huang, původem z Tchaj-wanu. Je šéfem společnosti Nvidia a také jednou z hlavních tváří současného technologického boomu, protože čipy z její dílny zásadně ovlivňují rozvoj umělé inteligence.
Nvidia sice začínala hlavně u grafických procesorů pro herní průmysl, časem se ale proměnila v jednoho z největších hráčů na poli digitální ekonomiky. A dokonce i sám Huang často zdůrazňuje, že bez imigrantů by jeho firma zkrátka a dobře uspět nedokázala. Nebo minimálně ne v takové míře.
Rupert Murdoch (Austrálie)
Páté místo patří mediálnímu magnátovi Rupertu Murdochovi, který do Spojených států přišel z Austrálie v roce 1973. Už předtím měl zkušenosti s médii, teprve až v Americe ale vybudoval impérium, jež má značný dopad na byznys, kulturu i politickou komunikaci.
Jeho jméno je spjato s tituly a stanicemi jako Wall Street Journal, New York Post nebo Fox News. A přestože je Murdoch odjakživa kontroverzní osobností spojovanou s nejrůznějšími skandály i polarizací společnosti, místo v tomto žebříčku si podle Forbesu zaslouží.
Peter Thiel (Německo)
Šestý je Peter Thiel, který se narodil v Německu a podobně jako řada jiných jmen na seznamu do USA přišel už jako dítě. Také Thiel vystudoval Stanford, načež v roce 1999 spoluzaložil online platební systém PayPal a později se zařadil mezi nejvlivnější osobnosti Silicon Valley. Coby investor a vizionář se dlouhodobě zapojuje do debat o startupech, digitální ekonomice, politice i budoucnosti technologických firem. Mimo jiné vložil kapitál i do Facebooku.
Thomas Peterffy (Maďarsko)
Sedmým nejúspěšnějším imigrantem je Thomas Peterffy, rodák z Maďarska. Ten do New Yorku dorazil v 21 letech, údajně téměř bez peněz. Netrvalo ale dlouho a stal se průkopníkem elektronického obchodování a zakladatelem Interactive Brokers. Do značné míry tak změnil fungování burz i přístup investorů k finančním trhům.
LisaSu (Tchaj-wan)
Osmá je Lisa Su, která se stejně jako Huang narodila na Tchaj-wanu a do USA přišla s rodiči ve třech letech. Do čela společnosti AMD nastoupila v roce 2014, kdy firmě část trhu příliš nevěřila. Pod jejím vedením se ale podnik znovu zařadil mezi důležité hráče polovodičového průmyslu a dnes těží z rostoucí poptávky po výpočetním výkonu pro umělou inteligenci.
Vlad Tenev (Bulharsko)
Deváté místo získal Vlad Tenev, původem z Bulharska. I ten ve Spojených státech vyrůstal a později spoluzaložil aplikaci Robinhood, jež změnila přístup mladších investorů k obchodování na burze, protože nabídla jednoduché mobilní prostředí a nízkou bariéru vstupu. Zároveň se stala symbolem nové éry drobného investování, včetně jeho diskutovaných rizik.
Wolfgang Puck (Rakousko)
První desítku uzavírá Wolfgang Puck, další rakouský rodák v žebříčku. Ten se v USA prosadil jako šéfkuchař a podnikatel, který dal směr kalifornské gastronomii. Jeho restaurace Spago se stala jedním ze symbolů západního Hollywoodu. Následně Puck vybudoval celou síť podobných provozoven, zakládajících si na kvalitním, leč dostupném gastru.
