Od chvíle, kdy lidstvo poprvé dobylo vesmír, letos uplynulo 65 let. Jurije Gagarina do kosmu dopravila loď Vostok 1

Gagarin se narodil 9. března 1934 do prosté venkovské rodiny. Otec se živil jako truhlář a tesař, matka byla dojičkou krav a později vedoucí mléčné farmy. Jeho rané dětství zásadně ovlivnila válka, avšak částečně právě díky ní se v něm probudila touha po létání. Poprvé totiž přišel do kontaktu s letadlem už v roce 1941, kdy za jeho rodnou vsí přistály na poli sovětské stíhačky.

Z vyučeného slévače pilotem

V roce 1949 byl mladý Jurij přijat na učiliště při závodu zemědělských strojů v Ljubercích u Moskvy, kde se z něj stal slévač. A protože patřil mezi nejlepší učně ze všech, mohl dále pokračovat ve studiu na Saratovské průmyslové škole. 

I zde vykazoval výborný prospěch, ale ve skrytu duše stále více toužil po létání, a tak se v roce 1952 přihlásil do pilotních kurzů DOSAAF. K jeho smůle se ale v rámci nich k pilotování vůbec nedostal a následně nebyl přijat ani do školy civilního letectva, o kterou rovněž projevil zájem. Štěstí se na něj usmálo až v roce 1954, kdy ho přijali do saratovského aeroklubu. Od roku 1955 se už na nebi proháněl v sovětském cvičném letounu Jak-18.

V pilotní škole potkal zároveň svoji budoucí ženu a matku jeho dvou dcer, Valentinu Gorjačevovou, která tam pracovala jako zdravotnice. Sňatek spolu uzavřeli roku 1957, přičemž ve stejném roce se Gagarin stal oficiálně stíhacím pilotem s kvalifikací pro MiG-15, aby byl pouhé dva roky nato povýšen na nadporučíka sovětského letectva.

Výběrové řízení na prvního kosmonauta

Sovětský svaz zahájil na začátku 60. let tajné celostátní výběrové řízení, jehož cílem bylo vybrat člověka, který se podívá do vesmíru. Z dvaceti kandidátů, mezi nimiž se nacházel právě i Gagarin, byla následně vybrána šestice šťastlivců, kteří podstoupili trénink na první kosmonauty programu Vostok. 

Po absolvování tréninku musel Jurij a zbývajících pět adeptů projít speciálními testy, jež měly ověřit jejich fyzickou a psychickou zdatnost a odolnost. Díky skvělým výkonům byl nakonec pro vesmírný projekt skutečně vybrán.

Jako Gagarinův náhradník byl zvolen German Titov. Do karet těm dvěma přitom hrály i jejich fyzické předpoklady, jelikož oba muži byli drobní (Gagarin měřil pouhých 157 centimetrů), což bylo zapotřebí kvůli stísněným prostorům v kokpitu rakety.

Na lodi byl jen pasažérem

Na oběžnou dráhu Země se Jurij Gagarin vznesl 12. dubna 1961 na palubě vesmírné lodi Vostok 3KA-3 neboli Vostok 1. Ať už to zní jakkoliv hrdinsky, sám ve skutečnosti raketu vůbec neřídil, ale svezl se v ní jako pasažér. Let byl řízen automatem, přičemž Jurij měl pilotování převzít pouze v případě, že by nastaly nějaké nečekané problémy.

Pravdou také je, že mu nebyl dokonce ani umožněn přístup k manuálnímu řízení. Sovětští inženýři se totiž obávali, jak by lidská psychika reagovala na pobyt ve stavu beztíže, a proto byl ovládací panel uzamčen. Gagarin měl k dispozici zapečetěnou obálku s kódem, který by mu v případě nouze umožnil řízení převzít, avšak během letu k tomu nebyl důvod.

Přečtěte si také:

NASA mění kurz. Chystá lunární základnu za 20 miliard dolarů a oznamuje „jadernou misi“ k Marsu už v roce 2028

Samotná mise trvala pouhých 108 minut, během nichž kosmická loď jednou obletěla Zemi. I přes relativně krátkou dobu se však let neobešel bez komplikací – při návratu do atmosféry došlo k problémům s oddělením servisního modulu, které se ale nakonec podařilo po několika minutách zdárně vyřešit, a tak se Gagarin ve výšce několika kilometrů nad zemí katapultoval a na padáku bezpečně přistál.

Do vesmíru se znovu nepodíval

Přestože se stal světovou celebritou a hrdinou Sovětského svazu, do vesmíru se Gagarin už nikdy znovu nepodíval. Vedení země si bylo vědomo jeho významu pro propagandu, a proto nechtělo riskovat jeho život při dalších misích. Místo toho byl jakousi vizitkou úspěchu sovětského kosmického programu.

Po návratu z historického letu absolvoval nespočet zahraničních cest. Navštívil desítky zemí a stal se ambasadorem kosmonautiky. Zároveň však nadále působil v letectvu a podílel se na výcviku nových kosmonautů.  O život přišel tragicky 27. března 1968 při cvičném letu ve stíhačce MiG-15.

Zdroje: esa.int, denik.cz, asu.cas.cz, irozhlas.cz